Do péče center duševního zdraví se mohou dostat vážně duševně nemocní pacienti, jejichž nemoc je léčbou zcela kompenzovaná. Návštěvy terénních týmů nebo docházení do centra jim umožní samostatně bydlet nebo i pracovat.
V roce 2016 bylo v léčebnách přes 8700 lůžek. Hospitalizací bylo 60.000, někteří pacienti i opakovaně. „Když si představíme pacienta, který měsíce či léta nebyl schopen opustit svůj domov, tam je stěžejní terénní péče čili návštěvy přímo u něj,“ vysvětlil ředitel Centra duševního zdraví Přerov Ondřej Pilc. Podle Miroslava Pastuchy z centra na pražském Proseku Češi nejsou na návštěvy zvyklí a často je ani nechtějí. „Důležité je s lidmi trávit v čas v komunitě. To znamená doprovázet je na úřady, k lékařům, k čemukoliv, co potřebují zařídit,“ uvedl.
Prosecké centrum má za dva měsíce asi 30 klientů, může jich podle něj obstarat až 200. Mělo by mít ale stále kapacitu na nové. „Pokud se objeví nový klient, tak často je to na začátku hodně práce. Můžou to být celé dny trávené jedním nebo dvěma členy týmu, postupně se to snižuje,“ dodal.
Jakmile se podaří s klientem spolupráci navázat, může docházet do denní místnosti centra, zapojit se do jeho ambulantních aktivit, případně pak centrum podle Pilce plánuje jeho zaměstnávání.
Od srpna funguje například centrum v Havlíčkově Brodě. Jeho tým tvoří zdravotníci a pracovníci sociální péče, je v něm lékař-psychiatr, psycholog, čtyři zdravotní sestry a čtyři a půl úvazku sociálního pracovníka. Současná kapacita je asi 100 až 120 klientů najednou.
„V současné době máme v péči 50 klientů s vážným duševním onemocněním. Osm dalších právě přebíráme od psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. Domlouváme se, že se ukončí hospitalizace a ti lidé přejdou do naší péče,“ vysvětlila ředitelka centra Anna Šimonová.
Záleží podle ní jen na rychlosti psychiatrických nemocnic, jak rychle dokážou klienty propouštět. „A také na tom, jako dokážeme zasíťovat ten region, aby se na nás obraceli praktičtí lékaři, případně psychologické či psychiatrické ambulance,“ dodala.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je reforma psychiatrické péče především o změně myšlení společnosti. „Lidé si těžko umí představit, že by se psychiatrická péče poskytovala jiným způsobem, než tomu bylo posledních 100 let,“ uvedl ministr.
Centra se starají například o pacienty s psychózami, bipolárními nebo afektivními poruchami. „Je to velký rozdíl oproti roku 1999, kdy jsem onemocněl a jediná možnost byla velká psychiatrická léčebna odříznutá od rodiny,“ řekl pacient Michal Kašpar. Díky spolupráci s centrem duševního zdraví, které už několik let funguje při nemocnic v Bohnicích, se mu podařilo snížit dávky léků.
Příští rok by k pěti centrům mělo přibýt 16 dalších, do roku 2021 jich má být 30. Jejich provoz je zatím financovaný z většiny z evropských fondů, posléze budou placena z veřejného zdravotního pojištění. Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun.
S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.
Čtete také: Deprese: příznaky, léky a přírodní antidepresiva + test