O původu viru HIV kolují divoké zkazky. Šušká se, že je produktem vývoje biologických zbraní hromadného ničení, jež unikly z vojenských laboratoří.
Z rozšíření viru v Africe byla neprávem viněna i očkovací kampaň proti obrně, jež proběhla v 50. letech minulého století v Kongu. Nejnovější výzkum, prováděný jak v afrických džunglích, tak i genetických laboratořích celého světa, však jasně prokázal, že virus HIV-1 přeskočil na člověka z lidoopů někdy kolem roku 1930.
Původ méně agresivního viru HIV-2 je nutné hledat u afrických opic mangabejů. Předkem nebezpečnějšího lidského viru HIV-1 je šimpanzí virus SIVcpz. Šimpanzi jej získali asi před milionem let od kočkodanů a dalších opic, jež loví a konzumují.
Šimpanzi sami jsou hojně loveni člověkem nejen pro maso, ale i pro suroviny tradiční africké medicíny. Právě lov šimpanzů odstartoval pandemii AIDS, která dnes postihuje 40 milionů lidí.
Některému z kamerunských lovců se dostala při porcování úlovku do drobné ranky na ruce infikovaná krev šimpanze. Nic netušící nakažený člověk pak přesídlil do konžské metropole Kinshasy, kde virus dále šířil.
Tento scénář platí pro nejrozšířenější skupinu virů HIV-1 označovanou jako M. Obyvatelé Kamerunu se infikovali od šimpanzů virem SIVcpz určitě ještě jednou. Dokládá to ojedinělý výskyt virů HIV-1 řazených do skupiny N. Lidské viry HIV-1 ale mají ještě třetí „rodinku“ označovanou jako skupina O.
Její zástupci patří rovněž do širšího příbuzenstva šimpanzího viru SICcpz. V přírodě se nedařilo protějšek virů skupiny O odhalit.
Narazila na něj až skupina francouzských virologů vedených Martine Peetersovou. Kupodivu nikoli u šimpanzů, ale u goril. Vědci procházeli kamerunským pralesem, sbírali trus volně žijících goril a ten pak analyzovali v laboratoři. V šesti z 213 vzorků našli protilátky proti viru, který musel být blízce příbuzný jak lidskému viru HIV-1, tak i šimpanzímu viru SIVcpz.
Genetické analýzy prokázaly přítomnost viru, který se nápadně podobá lidským virům HIV-1 ze skupiny O. Gorilí virus dostal označení SIVgor a je důvodně podezírán z nákazy člověka. Gorily jsou loveny stejně bezohledně jako šimpanzi, takže příležitostí k infekci gorilím virem měli obyvatelé kamerunské džungle dost a dost.
Záhadou zůstává, jak se tímto virem nakazily samotné gorily. S šimpanzími nositeli viru SIVcpz přicházejí do styku jen výjimečně. Navíc jsou na rozdíl od šimpanzů přísnými vegetariány. Zdá se proto vyloučené, že by se nakazily šimpanzí krví a tkáněmi.
„Objev tohoto viru jsme ani ve snu nečekali,“ řekla Martine Peetersová. „Situace kolem původu viru HIV se tím ještě víc zamotala.“ Francouzská viroložka dodává, že objev předka lidského virů HIV u goril odhalil netušené nebezpečí. Gorilí maso patří v Africe mezi ceněné delikatesy. To vytváří příhodné podmínky pro další přeskoky gorilích virů na člověka a vznik nových typů smrtícího viru HIV.
Jaroslav Petr, Lidovky.cz