Podle Samákové se krajské nemocnice v Karlových Varech a Chebu bez finanční podpory kraje neobejdou ani v následujících letech.
"Nemocnice dostala letos opět od Karlovarského kraje příplatek formou závazku veřejné služby ve výši 71,2 milionu korun. My jsme také přijali střednědobý plán, který řeší úsporná opatření i výnosovou část a predikuje hospodářský výsledek až do roku 2024," uvedla Samáková.
Podle plánu by se měla ztráta nemocnice postupně snižovat a vyrovnaného hospodaření by mohla dosáhnout v roce 2022. Nastane to ale jen tehdy, neporostou-li mzdy tak rychle jako v posledních letech. Předpoklad počítá s ročním nárůstem jen o čtyři až pět procent. Zároveň plán počítá s postupným nárůstem plateb od zdravotních pojišťoven.
Právě prudký nárůst mzdových nákladů a nízké platby pojišťoven jsou podle vedení KKN hlavními příčinami vysoké ztráty krajských nemocnic. Loni měla KKN ztrátu 105,9 milionu korun.
Zatímco v roce 2016 činily mzdové náklady KKN 700 milionů korun, loni to bylo už 1,1 miliardy korun. Podle krajského radního pro zdravotnictví Jana Bureše (ODS) se ale KKN musí potýkat i s dalšími problémy. "Jsme strukturálně postižený region. Ovlivňuje nás blízkost Saska a Bavorska které nasávají zaměstnance. Je to také daň za to, že nemáme v kraji státní fakultní nemocnici. A stát nám podráží nohy, když v prosinci zvedá platy, aniž by nám na ně poslal peníze," uvedl Bureš.
Výrazné zvyšování mezd tak sice dokázalo stabilizovat zdravotnický personál krajských nemocnic, na druhé straně ale natolik navýšilo výdaje, že platby zdravotních pojišťoven nestačí na jejich pokrytí.