Když srdce nebije, jak má

12. 4. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
MUDr. Miroslav Pšenička (54) – z II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN 1. lékařské fakulty UK v Praze na Karlově náměstí – je tu od toho, aby pomohl „když srdce nebije, jak má…“ V takovém případě zde na oddělení on a jeho tým často implantují pacientům kardiostimulátor.


ilustrační foto

* Lidské srdce je nejvýkonnější orgán v těle. Bije už od 8. týdne stáří plodu v matčině těle…

…a bije až do smrti. Za jediný rok se stáhne více než 35milionkrát. U průměrného člověka, který se dožije 70 let, tak provede více než 2,5 miliardy stahů.

* V České republice je každoročně v 38 kardiostimulačních centrech zavedeno přes 6 tisíc kardiostimulátorů. Na světě jich bylo doposud implantováno více než 2 miliony. Co ale kardiostimulátor vůbec je?

Kardiostimulátor nebo kardiostimulace je léčebnou metodou pomalých srdečních rytmů. Její podstatou je opakované rytmické dráždění srdce stejnosměrným elektrickým proudem nízké intenzity přiváděným do srdce elektrodou ze zevního zdroje – tedy kardiostimulátoru.

* Takže současné kardiostimulátory pracují jako malé mikropočítače?

Ano, dá se to tak říci. Jsou schopné se přizpůsobovat proměnlivým potřebám srdce a organismu každého pacienta. Kardiostimulátor svojí činností nahrazuje elektrickou aktivitu srdce a stabilizuje pacientovu srdeční frekvenci. Vyrábějí se z ušlechtilých kovů a váží asi dvacet gramů. Obsahují obvykle dvě elektrody, které přivádějí elektrický impulz do srdečních dutin. Celý mechanismus pohánějí baterie, které je nutné po šesti až osmi letech měnit, je však třeba si uvědomit, že po této době je zapotřebí vyměnit ale i celý tento přístroj.

* Kteří pacienti se mohou zajímat o voperování kardiostimulátoru?

Zavedení kardiostimulátoru pacientovi je nyní suverénní léčebnou metodou poruch převodního systému srdce, kdy srdce pacienta nedostává potřebný podnět ke stahu. Buď nevysílá potřebné signály, nebo se vyslané signály nedostanou až k srdečnímu svalu. Pacienti, kteří mají problémy se srdcem, si musejí odpovědět na tyto základní otázky: Mám pomalý, nebo nepravidelný tep? Mám náhlé závratě, nebo jsem dokonce ztratil vědomí? Jestliže si odpovíte na některou z otázek „Ano“, pak nastal čas navštívit kardiologa.

* Jak probíhá následná operace?

Samotný operativní výkon není pro pacienta příliš náročný. Trvá obvykle půl, anebo tři čtvrtě hodiny a provádí se v lokální anestezii. Operatér umístí kardiostimulátor pod klíční kost. Elektrody přenášející impulzy do srdce zavede do žilního řečiště v nitru srdce, kde se připevní. Pod rentgenem zkontroluje jejich správné umístění. O správné poloze elektrod se přesvědčí také pomocí elektrické stimulace. Nakonec připojí samotný kardiostimulátor. Doba rekonvalescence je relativně krátká: trvá 4 až 6 týdnů. Pacient by poté neměl prudce pohybovat pažemi, především na straně, kde se nachází kardiostimulátor. Také nesmí zvedat předměty těžší než pět kilogramů nebo sportovat.

* Pacienti se před operací ptají, zdali i pak budou moci žít jako dřív?

Pacient s kardiostimulátorem může žít plnohodnotný život tak, jako před implantací. Má velkou šanci dožít se v plné síle vysokého věku. V běžném životě není nijak limitován, ale musí se vyhýbat pobytu v silném magnetickém poli – to znamená trafostanicím a silným strojům. Tito pacienti jinak dál sportují a jezdí po světě. S kardiostimulátorem žije mnoho veřejně známých lidí. A aniž by kdo o tom věděl, fungují stejně jako ostatní.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?