Daniela Tauberová, Olomoucký den, 22.2.2002
Olomouc - Ne prestižní klinika v metropoli známé po celém světě, ale otorinolaryngologická klinika Fakultní nemocnice v Olomouci provádí každoročně nejvíce ušních operací v Evropě. Za zkušenými operatéry jezdí na olomouckou kliniku pacienti nejen z Olomouckého kraje. Jejich pomoc vyhledávají nemocní z celé České republiky, Polska a Slovenska. Lékaři vyvinuli nové operační metody a implantáty, kterými nahrazují poškozené části středního ucha a vracejí lidem sluch. „Lidé se chovají k vlastnímu sluchu macešsky. Na jeho poruchách je však zákeřné, že nepřijdou hned, ale třeba po několika letech. Pak už může být pozdě a sluch nevrátí ani operace,“ říká Juraj Klačanský, přednosta otorinolaryngologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice, která ročně uskuteční přes 600 ušních operací.
- Přibývá poruch sluchu?
Mírně klesá počet poruch sluchu, které vznikají jako důsledek zánětu středního ucha, což souvisí s lepší prevencí v dětském věku. Naopak prudce stoupá počet poruch, které jsou způsobené hlukem. Souvisí to se způsobem života a kulturou. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je v tom, že důsledky zánětů, případně úrazů umíme odstranit chirurgicky, zatímco následky hluku jsou definitivní a neléčitelné. Dochází k opotřebování sluchového orgánu a zničení smyslových buněk.
- Jaké jsou nejčastější příčiny?
Neandrtálec a dnešní člověk mají stejné ucho. Zatímco v minulosti byl hluk spíše náhodný, dnes je součástí života. Doma, v práci, během dne, v noci. Hluku jsme vystaveni pořád. Zatímco na hlučných pracovištích musí zaměstnanci ze zákona nosit ochranné pomůcky, existuje celá řada činností, při kterých se ochrana sluchu nepoužívá. Například na stavbách je spíše raritou. Hluk na frekventované ulici je stejně tak škodlivý. V budovách s klimatizací jsme vystaveni infrazvukům z ventilátorů. Tento hluk neslyšíme, ale organizmus je vnímá. Následkem mohou být bolesti hlavy a nervozita. Porucha sluchu nastupuje a pokračuje nepozorovaně a vlivy hlukové expozice se sčítají. Poškození je definitivní a dá se v pokročilém stavu kompenzovat pouze sluchátky.
- Na některé poruchy je tedy medicína stále krátká.
Bez problémů umíme chirurgicky odstranit, nebo alespoň zlepšit poruchy sluchu, které mají svoji příčinu ve zvukovodě a středním uchu, tedy vývojové vady, důsledky zánětu a úrazu. Dokážeme vytvořit novou blanku bubínku, nový převodový systém sluchových kůstek. Používají se k tomu transplantační metody s použitím tkání pacienta, ale i drát, akryláty, titan, zlato, teflon. Rekonstruovat se dá téměř hluché ucho, jestliže spadá do této kategorie. Oproti tomu poškození smyslových buněk hlemýždě nebo sluchového nervu je definitivní a nedá se zlepšit ani operací, ani jinou léčbou.
- Četla jsem, že potíže se sluchem, které dříve trápily šedesátileté penzisty, dnes nezřídka sužují třicetiletého člověka. Je to tak zlé?
Dá se říct, že vlivem hluku stárne ucho rychleji, a to dosti podstatně. Jestliže k tomu připočítáme hlučné diskotéky, walkmeny a opájení se hlasitou hudbou, dnešní čtyřicátník má sluch, jaký jej měl před padesáti až sto lety člověk o dvacet let starší.
- Snad každému někdy pískalo nebo hučelo v uších. Jak poznám, že jde o příznak závažné sluchové poruchy?
Pískání v uších, pokud je trvalé, je typický m příznakem poškození vnitřního ucha. Přechodně hučí v uších po náhlém ohlušení, například po výbuchu, výstřelu nebo návratu z diskotéky. Hučení v uších může být i reflexním důsledkem poruchy držení těla a funkce krční páteře. Tato příčina se někdy dá odstranit přiměřenou rehabilitací. Pomoci mohou otolaryngologové, neurologové a rehabilitační pracovníci.
- Pokud mám přetrvávající potíže se sluchem, je asi hodně důležité dostat se do správných rukou.ř. Musím kriticky říct, že osvěta není na patřičné úrovni, a dokonce někteří, zřejmě méně studující odborní lékaři, dodnes pacientům tvrdí, že s poškozením středního ucha se musejí naučit žít, protože léčba neexistuje.
- Kde se bere v mladých lidech ta potřeba konzumovat stále hlasitější hudbu?
Vyrůstal jsem v éře Beatles a Rolling Stones a vím, že moderní hudba, když hraje potichu, nemá žádný efekt. Jednoduše to k tomu prostě patří. Ale jen do určité míry. Tato potřeba údajně souvisí s tím, že opakovaný přesný rytmus a vysoká intenzita zvuku způsobuje v mozku uvolňování feromonů a člověk se cítí podobně jako po opojení drogou. Je to podobné, jako když někdo trpí, když si nedá čokoládu.
- K čemu byste přirovnal hluk na diskotéce nebo technopárty?
Pohybuje se kolem 120 decibelů, což odpovídá některý m hlučný m provozům v továrnách, kde ovšem zaměstnanci povinně nosí ochranu sluchu a mají omezenou dobu pobytu v takto hlučném prostředí, například slévárnách či zkušebnách leteckých motorů. Takový hluk působí na ucho asi stejně tak, jako by si člověk nechal blikat žárovku do očí a několik hodin se do toho intenzivního světla díval.
- Ucha si moc nevážíme.
Ne. Člověk si dlouho ničeho nevšímá. Může to trvat, kdy dojde k takovému poškození, že to začne dělat problémy. Ale to se dříve stávalo u starého člověka, který jednoduše tak, jak dobře neviděl, tak věkem hůře slyšel. Je to přirozené. Dneska se však někdy nedomluvíte se čtyřicátníkem.
- Máte spočítáno, kolika lidem jste vrátil sluch?
Za celý život jsem udělal kolem 5000 ušních operací. Ne vždy se ale ucho operuje, aby se zlepšil sluch, a ne vždy se podaří sluch zlepšit.
- To musí být skvělý pocit, když tolik lidí díky vám zase slyší.
Sám sebe považuji za workoholika. Moje práce je moje hobby. Fascinuje mě dobrý a rychlý výsledek. Ušní chirurgie mi sedí, protože nemusím čekat měsíce, až se něco projeví. Svoji práci mám rád.