Odborníci velmi pečlivě hledají plnohodnotné náhrady mateřského mléka. To je obtížný úkol, protože mateřské mléko obsahuje nejen všechny živiny potřebné k růstu, ale i mnoho potřebných protilátek.
Problémy s kojením
Ne vždy má maminka to štěstí, že své dítě kojit může. Problémy mohou být na straně novorozence, ale pochopitelně i na straně matky, která může mít nedostatek mléka, mohou se jí tvořit trhliny na bradavkách prsů či má ploché a vpáčené bradavky. Kojení brání i užívání některých léčiv.
Pokud se rozhodne přestat kojit matka, která k němu má dobré podmínky, měla by své rozhodnutí zkonzultovat s lékařem, porodní asistentkou či poradcem v oblasti kojení. Případný přechod zpět ke kojení by totiž byl v případě změny plánu velmi obtížný.
Jiná je situace, kdy maminka po odchodu z nemocnice kojit z nějakého důvodu nemůže. Tady přichází samozřejmě ke slovu výživa tzv. umělá.
Náhrada mateřského mléka
Jako o jedné z možností náhrady mateřského mléka se i dnes hovoří o mléku kravském, a to i přesto, že podle odborníků obsahuje příliš mnoho bílkovin a minerálních látek, takže by ho děti do jednoho roku dostávat neměly. Je přílišnou zátěží pro ledviny, které mají miminka nedozrálé.
Mléčná – umělá – výživa pro kojence proto musí být velmi pečlivě upravena a výchozí produkt, kterým samozřejmě kravské mléko zůstává, je doplněn o mléčný cukr a jiné uhlohydráty, o mléčnou bílkovinu, kvalitní rostlinné oleje, vitaminy a minerální látky tak, aby se ve výsledku co nejvíce podobal mateřskému mléku.
Méně alergií
Narůstá výskyt alergií, i u novorozeňat. Proto i v případě, že někdo z rodičů či starší sourozenec má alergické obtíže, lékaři doporučí, aby dítě dostávalo speciální kojeneckou výživu, jejíž bílkovinná část je zpracována tak, že riziko alergických reakcí snižuje.
Děti z rodin, které jsou zatíženy alergiemi, by měly být (samozřejmě, pokud je to možné) výhradně kojené do půlroku. Kojení totiž děti před alergiemi chrání a mateřské mléko přirozeně obsahuje minimum alergenů.
Nejčastějším alergenem u kojenců bývá bílkovina kravského mléka (BKM) a nepříznivá reakce se může projevit na kůži (např. zarudnutí, ekzém, vyrážka, svědění), trávicími (např. zvracení, průjmy, bolesti bříška, krev a hlen ve stolici) či respiračními potížemi (kašel, problémy s dýcháním). Při alergii na BKM je nejdůležitější dietní úprava a vyřazení tohoto alergenu z potravy, což lze dokonalou hydrolýzou bílkovin. A protože je alergie chybnou funkcí imunitního systému, je vhodné zároveň výživou posilovat imunitní systém, což nové umělé výživy pro miminka dokážou.
Ochranou není jen mateřské mléko
Ani nekojené dítě se nejspíš nebude dětstvím prostonávat. Uklidnit nás může vědomí, že současná nabídka umělé výživy nejmenších dětí skutečně splňuje veškeré nároky na kvalitní stravu pro ně.