Komáři, tak jak je známe dnes, po tomto světě létali již v dobách, kdy mu vládli dinosauři. Svědčí o tom mimo jiné i 79 milionů let stará fosilie z období křídy nalezená na území Kanady. Jak dlouho ale komáři tuto planetu ve skutečnosti obývají, se zatím neví. Některé odhady vědců každopádně hovoří až o stovkách milionů let. Vzhledem k tomu, že tento dvoukřídlý hmyz je tak hojně rozšířen, je zároveň i největším zvířecím zabijákem lidí na světě. Na následky nemocí pramenících z jeho bodnutí zemře ročně přes 700 tisíc osob.
Od malárie po západonilskou horečku, jež pohltila i Evropu
Výčet chorob, které komáři přenášejí, je vskutku dlouhý. Mezi ty nejznámější patří malárie, virus zika, žlutá zimnice, západonilská horečka a mnohé další. Posledně zmíněná byla v relativně nedávné době navzdory svému pojmenování zaznamenána rovněž v České republice, a to konkrétně na jižní Moravě. Podle vědců ji sem během loňského roku zavlekli ptáci migrující z Afriky. O její další šíření se pak podle všeho postaral komár tygrovaný, jenž se právě v této části země hojně vyskytuje.
Během podzimu se následně přímo v Česku touto nemocí nakazili dva lidé – starší žena a později také jeden muž. Žena nakonec nákaze podlehla, zatímco muž byl po několika dnech strávených v nemocnici propuštěn domů. V jiných Evropských státech včetně Chorvatska či Srbska byla ale situace o poznání tragičtější.
Používáte jako ochranu proti komárům repelent?
Komáři v Česku
Na území České republiky žije zhruba 40 až 50 druhů komárů z šesti rodů. Jejich přirozeným habitatem jsou především okolí řek, potoků a dalších vodních ploch. Vyskytují se ale také v lesích či na loukách. K nelibosti nás lidí často zavítají rovněž do městské zástavby.
Pakliže ve svém domě na nějakého z těchto tvorů narazíte, bude to s největší pravděpodobností komár pisklavý. Mezi další známé druhy poletující po našem území patří například již zmíněný komár tygrovaný, komár záplavový či komár obtížný, který je de facto pouze poddruhem komára pisklavého.
Nebezpečné jsou pouze samičky
V souvislosti s komářím bodnutím je potřeba zmínit jednu prostou skutečnost – pokud se ráno probudíte a zjistíte, že vás během noci tento otravný hmyz popíchal, můžete z toho vinit pouze a jen samice. Samcům totiž na rozdíl od nich k vlastní obživě stačí rostlinné šťávy. Samičky naopak potřebují dostatek energie pro tvorbu vajíček, a tu lze snadno získat právě prostřednictvím krve.
Útočí většinou, až když se setmí
Pokud se vám zdá, že komáři bodají výhradně v noci, nemusí se jednat až o tak mylnou domněnku. Na světě existují tisíce druhů komárů, přičemž některé z nich jsou aktivní i během dne. Převážná většina ale hýří aktivitou skutečně zejména v noci, respektive k večeru. A má to své logické opodstatnění.
Během slunného dne, kdy teploty venku dosahují vyšších hodnot, hrozí komárům vzhledem k jejich drobným tělům doslova vyschnutí. Aby tedy s vodou hospodařili co možná nejúsporněji, preferují zůstat přes den skryti někde ve stínu v místech s vysokou vlhkostí. Jakmile se rtuť teploměru začne pohybovat směrem dolů, jejich aktivita narůstá.
Kromě výše uvedeného je potřeba zmínit ještě další faktor, a sice jejich chabé letecké schopnosti. Komáři jsou relativně malí a lehcí živočichové, kteří pocítí i sebemenší závan větru. K večeru nicméně intenzita tohoto přírodního živlu zpravidla ustává, což komárům přirozeně hraje do karet. Zároveň tak snadněji rozpoznají, odkud vane pach jejich potenciálního hostitele.
S identifikací oběti pomáhají tři základní faktory
Komáří smysly jsou citlivé na oxid uhličitý, který je obsažen ve vydechovaném vzduchu. A právě ten slouží coby jeden ze základních identifikačních faktorů, na základě kterých si tito tvorové vyhledávají svoji další „oběť".
Těmi dalšími jsou, jak již bylo řečeno, tělesný pach, který každý člověk vylučuje prostřednictvím své kůže, a rovněž i vyzařující teplo. Jakmile pak určí zdroj všech těchto činitelů, je načase „zaútočit“.
V Česku přenášejí komáři závažné nemoci jen výjimečně
Navzdory nedávnému výskytu zápodonilské horečky lze konstatovat, že nemoci, kterými je možné se v Česku v důsledku komářího bodnutí nakazit, jsou spíše méně závažného charakteru. Jaké to jsou? Tak například valtická horečka. Ta se nejčastěji projevuje podobnými příznaky jako chřipka. Člověka dokáže oslabit na dobu tří až pěti dnů, přičemž k její úspěšné léčbě je zapotřebí, aby měl pacient dostatek tekutin, vyhýbal se fyzické zátěži a užíval běžné medikamenty, kterými se chřipka standardně léčí, tedy například paralen.
Mezi další známé nemoci přenášené českými komáry patří rovněž lymská borelióza. Ta postihuje zejména nervovou soustavu, srdce či klouby. Vyznačuje se také příznaky připomínajícími chřipku, mimo to ji lze ale identifikovat taktéž pomocí červených skvrn s bledým středem na kůži nejen v místě bodnutí, ale po celém těle.
Zároveň je potřeba dodat, že tuto nemoc přenášejí především klíšťata, u komárů se jedná spíše o výjimečné případy. Pokud se tak ale stane, je to důsledkem skutečnosti, že krev nakaženého živočicha uvízla na komářím sosáku, odkud se dále přenesla na člověka. V těle komára jako takového původce lymské boreliózy nežije.
Pakliže je nemoc rozpoznána včas, odezní bez závažnějších následků. K její léčbě se používají antibiotika. V případě pozdní reakce nicméně může dojít k omezení funkčnosti dotčených orgánů.
Někdy ovšem dokáže nemalé starosti způsobit už jen samotné bodnutí tímto hmyzem. V důsledku alergické reakce totiž postižené místo oteče, začne nepřiměřeně svědit, ba dokonce pálit. V takové situaci je pak dobré vyhledat odbornou pomoct.
Prevence proti komárům
Co se týče babských rad, pak platí, že lidé, kteří se komárů bojí, by se měli snažit vyhýbat pobytu venku během úsvitu a soumraku, nosit spíše dlouhé oblečení a v místnostech používat větráky, jež tato stvoření zaženou. Relativně spolehlivým pomocníkem pochopitelně jsou i nejrůznější repelenty.
