Sigma Theta Tau International Honor Society of Nursing je prestižní mezinárodní sesterská organizace sdružující ošetřovatelské lídry, vědce a pedagogy. Založena byla v roce 1922 v USA na Indianopolis University tamními šesti studenty oboru ošetřovatelství. Od doby vzniku používá název odvozený od počátečních písmen řeckých slov, která představují základní pilíře poskytovaných služeb, profesionálních snah a síly vůdců. Sigma se odvozuje od řeckého slova „storgé“, což je v překladu láska, Theta od „tharsos“, což je odvaha, a „timé“ znamená čest. K symbolům organizace patří fialový květ orchideje, odznak a erbovní znak. Vize zakladatelů organizace a jejich naplňování významně napomohly k uznání ošetřovatelství jako vědního oboru. Roku 1936 byla první organizací v USA, která financovala ošetřovatelský výzkum. Její recenzované granty jsou často prvním místem prezentace a uznání nových efektivních konceptů, které nakonec vedou k významným inovacím v oboru a v profesi. Organizace ve své historii uvádí, že má registrovaných již více než 360 tisíc členů. V současné době má zhruba 130 000 aktivních členů a je druhou největší sesterskou organizací na světě. Její členové pocházejí z 90 zemí a spolupracuje s 515 univerzitami na světě. Členství v organizaci je individuální, je možné pouze na základě doporučení stávajícího člena a musí se k návrhu kladně vyjádřit výbor příslušné pobočky. Návrh může vzejít i přímo od centrálního vedení organizace a následně se vyjedná přiřazení ke konkrétní pobočce. V České republice je pouze asi pět aktivních členů této prestižní organizace. První den letošního kongresu v Praze byli na slavnostním ceremoniálu přijati noví členové, mezi nimi i naše kolegyně PhDr. Helena Kisvetrová z Ústavu ošetřovatelství FZV UP v Olomouci. Mezi sedmnácti nominovanými byla jedinou reprezentantkou z České republiky (dvě přijaté byly Kanaďanky, osm Japonek, jedna Australanka, jedna Portugalka, jedna Finka, jeden Němec, jedna Američanka a jeden kolega z Izraele). Při této výjimečné příležitosti bych také ráda připomněla, že členkou organizace Sigma Theta Tau byla svého času také docentka Marta Staňková z Univerzity Karlovy v Praze, nestorka českého ošetřovatelství. Doktorka Kisvetrová se stala členkou pobočky Phi Gamma v Indianapolis. Ostatní členky z České republiky jsou registrovány pod Gamma Omega při VCU Richmond ve Virginii. Tento výčet za Českou republiku ale nemusí být kompletní, protože o sobě navzájem nemusíme vědět. Pokud tuto zprávu bude číst někdo, kdo je také členem Sigma Theta Tau International, ale v jiné pobočce, byli bychom rádi, kdyby se nám ozval. Mohli bychom vytvořit zatím jen malou síť, v rámci které si můžeme vyměňovat informace a případně spolupracovat na projektech.
Ošetřovatelství, výzkum, strategie
Kongres v Praze byl letos orientován na téma Překlenování propasti mezi výzkumem a praxí pomocí spolupráce a měl stanoveny tyto cíle: * evaluovat inovativní vzájemnou spolupráci při přenosu ošetřovatelské vědy do klinické praxe, * identifikovat úspěšné metody podpory výzkumu a evidence-based practice ve světě, * analyzovat nové přístupy ke zlepšování klinických a vzdělávacích výstupů skrze vědecké zkoumání.
Kongresu se zúčastnilo více než 800 sester – profesionálů, aby se týden dělily o informace, učily se a vytvářely mezi sebou sítě kontaktů. Bylo prezentováno více než 700 přednášek a posterových sdělení. Program probíhal v mnoha paralelních sekcích. Posterové prezentace byly rozděleny na dvě etapy. Přítomni byli reprezentanti z USA, Kanada, Brazílie, Mexika, Chile, Austrálie, Japonska, Korejské republiky, Jižní Korey, Tchaj-wanu, Thajska, Hongkongu, Číny, Indie, Indonésie, tichomořských ostrovů Turks a Caicos, Malawi, Singapuru, Nového Zélandu, Bahrajnu, Jižní Afriky, Nigérie, Macaa, Svazijska, Turecka, Izraele, Libanonu, Spojených arabských emirátů, Španělska, Portugalska, Velké Británie, Irska, Německa, Nizozemska, Švýcarska, Norska, Finska, Slovenské republiky a České republiky.
Úvodní přednáška profesora McCormacka z Univerzity v Ulsteru zněla Od momentů orientovaných na člověka k péči orientované na člověka: vytvoření vzkvétající zdravotnické kultury. Zdůrazňovala potřebu kultivovat zdravotnické prostředí ve vztahu k člověku, k jeho emocím a hodnotám. Vzkvétající zdravotnická kultura není pouze o akceptování pacienta jako člověka včetně jeho hodnot a sociokulturního kontextu, ale je potřebné stejnou péči věnovat také zdravotníkům – jejich hodnotám, emocím, jejich profesionalitě a stabilitě.
Z nepřeberného množství navazujících přednášek vybírám pro ilustraci pouze namátkově několik bloků (každý blok obsahoval asi tři přednášky a navazující diskusi): Globální perspektivy praxe založené na důkazech; Globální výzkum v oblasti ošetřovatelského pracovního prostředí; Globální ošetřovatelské výzkumné iniciativy orientované na zdraví; Globální strategie pro podporu učení studujících; Strategie včasných intervencí; Výzkum k rozvoji ošetřovatelského vůdcovství ve zdravotnických organizacích; Výzkum ošetřovatelského vůdcovství zaměřeného na péči o pacienty; řada sekcí byla orientována na klinické ošetřovatelské obory – na výzkumy a rozvoj paliativního ošetřovatelství, dlouhodobé péče, pediatrické péče, diabetologické péče, péče o ženu a děti, na onkologickou péči, akutní péči, na podporu zdraví různých cílových komunit atd.
Kromě přednášek v sekcích probíhaly také speciální diskusní sekce, např. Výzkumná abstrakta a psaní grantů: bazální strategie pro úspěch; Společná práce na rozvoji vědy ve vzdělávání: příležitosti a výzvy; Kvalita ošetřovatelského doktorského vzdělávání v sedmi zemích (USA, Japonsko, Korea, Thajsko, Austrálie, Jižní Afrika a Velké Británie); Evaluace výstupů pregraduálně studujících napříč ošetřovatelskými vzdělávacími programy; Evidencebased practice a potřeba získání návratných investic; Podpora praxe založené na důkazech skrze kolaborativní model překladů založených na důkazech; Výzkum k podpoře zdraví migrantů a minorit; Zranění a násilí – globální priority pro ošetřovatelský výzkum; Ošetřovatelský výzkum skrze spojnou čočku; Důkazy v excelentním výzkumu; Transformace ošetřovatelského výzkumu, politiky a vůdcovství v Jižní Africe; Vztah mezi porozuměním sobě, roli a systému pracovní satisfakce a péčí o sebe a o ostatní; Dynamický dialog: inspirace k porozumění a akci skrze aktivní vůdcovství; Ošetřovatelští akademičtí vůdci: výstupy na střední úrovni ve třech doménách; a řada dalších.
Paralelně fungoval také posterový sál, ve kterém se po dvou dnech měnily posterové prezentace. Také v této sekci programu bylo co obdivovat a co si se zájmem pročíst. Desítky prezentací (celkem 251 posterů) byly utříděny do dvou tematických souborů: Evidencebased practice a Výzkumné postery. Z našeho úhlu pohledu patřily mezi nejexotičtější prezentace asijských autorů, které byly tištěny na hedvábné textilii.
Celý kongres byl tradičně velmi profesionálně připraven a měl neobyčejnou atmosféru, která byla umocněna exkluzivním prostředím a špičkovým servisem hotelu Hilton. Věříme, že si všichni odvezli velmi silné zážitky, nové kontakty a také kvantum zajímavých postřehů a inspirací, které se budou snažit postupně implementovat do ošetřovatelského vzdělávání, managementu, klinické praxe a výzkumu ve svých zemích. Příští rok se kongres k sesterskému výzkumu bude konat v Hongkongu.
Je potěšující, že jsme mohli být součástí této světové komunity a že i naše země je teritoriem,
které si i exkluzivní sesterské organizace světa volí pro svá setkání.
O autorovi| Lenka Špirudová, členka pobočky Gamma Omega, Sigma Theta Tau International, Honor Society of Nursing, Ústav ošetřovatelství, FVP SU v Opavě (lenka.spirudova@fvp.slu.cz)
PhDr. Helena Kisvetrová, RN (vlevo) s prezidentkou STTI Suzanne Prevost, PhD, RN, COI (vpravo) bezprostředně po ukončení slavnostního ceremoniálu přijetí nových členů