Mrtvých i nakažených v posledních dnech přibývá výrazně rychleji než v jakékoli předchozí fázi šíření infekce. Globální bilance pandemie se nad 10.000 obětí dostala teprve v závěru minulého týdne. Vůbec první úmrtí spojené s novým koronavirem oznámila Čína o více než dva měsíce dříve, ještě v první polovině ledna.
Pro výraznou většinu nakažených nový koronavirus nepředstavuje smrtelnou hrozbu a projevuje se u nich horečkami a kašlem, přičemž příznaky odezní po dvou nebo třech týdnech, uvádí agentura AP. Za uzdravené už je celosvětově označováno přes 112.000 lidí, u nichž se předtím nákaza potvrdila.
Zejména starším pacientům nebo chronicky nemocným lidem ale může koronavirus způsobit vážné dýchací potíže i smrt. Při jeho rychlém šíření navíc hrozí přetížení zdravotnických systémů, což může mít za následek úmrtí, kterým by za jiných okolností bylo možné předejít.
Virus SARS-CoV-2 byl poprvé zaznamenám v čínském Wu-chanu, nyní už ale přes 80 procent potvrzených případů infekce připadá na území za hranicemi Číny. V posledních dnech pak tvoří noví pacienti v Číně v podstatě zanedbatelnou část globálního součtu, alespoň pokud jde o čísla z oficiálních statistik.
Růst počtu nakažených se zároveň v posledních týdnech dramaticky zrychlil. Podle zpravodajské společnosti BBC globální součet překonal hranici 100.000 po 67 dnech od ohlášení prvního infikovaného, ovšem už za dalších 17 dní bylo evidováno 400.000 infikovaných.
Vlády v Asii, Evropě i Americe ve snaze šíření potlačit sahají k bezprecedentním opatřením. Podle AFP už se karanténní režimy, někde velmi přísné, jinde volnější, vztahují na více než tři miliardy obyvatel planety.