Koronavirus v bodech: jak se chránit před nákazou, komu hrozí a co dělat v případě podezření na COVID-19?

Koronavirus a s ním spojené onemocnění COVID-19 je v posledních měsících celosvětovým tématem číslo jedna. Čteme o něm v novinách, slyšíme v rádiu a vidíme ho denně na televizních obrazovkách. Informací, které k nám denně proudí, je ale tolik, že může být velmi obtížné se v nich vyznat. Přinášíme proto přehledný výčet těch nejdůležitějších faktů.

Co je koronavirus?

Koronavirus je obecné označení pro skupinu virů, které způsobují méně i více závažná onemocnění u lidí i zvířat. Jeho název je odvozen od uspořádání lipidového obalu organismu, který pod mikroskopem připomíná Slunce obklopené koronou.

Koronaviry mohou vyvolat běžné nachlazení, ale také syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. O tom, jak bude infekce u pacienta probíhat, totiž rozhoduje hned několik faktorů, mezi nimiž je věk, pohlaví, stav imunitního systému a případně další přidružené nemoci, s kterými se tento člověk léčí.

Od přelomu druhého tisíciletí se lidstvo potýkalo se třemi epidemiemi způsobenými touto skupinou virů. Jako první se v roce 2002 objevilo onemocnění SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome), tedy těžký akutní respirační syndrom, které se začalo šířit v Číně. Nakazilo se jím asi 8 tisíc lidí a zhruba desetina z nich onemocnění podlehla. V roce 2012 byl pak potvrzen výskyt dalšího druhu koronaviru. Tentokrát způsoboval nemoc zvanou MERS (Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus), tedy blízkovýchodní respirační syndrom, který se do světa, jak už název napovídá, rozšířil z Arabského poloostrova.

Onemocnění MERS se projevovalo stejnými symptomy jako předchozí SARS, navíc ale vedlo k rychlému selhání ledvin. Celkově se proto vyznačovalo o poznání vyšší smrtností, na tuto nemoc totiž jednu dobu umíralo zhruba 50 % nakažených. Za celou dobu epidemie se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nakazilo 2494 osob ve 27 zemích světa a 858 jich nemoci podlehlo.

V prosinci roku 2019 se pak v Číně objevil zatím nejinfekčnější druh koronaviru způsobující onemocnění COVID-19. Na člověka se poprvé pravděpodobně přenesl ze zvířat na wuchanském tržišti. Podobně jako tomu bylo u nemocí SARS a MERS byla virem nejprve napadena zvířata, konkrétně netopýři, a do organismu člověka pak virus vstoupil až skrze hostitele.

Tím byla v případě SARS cibetková šelma známá jako ovíječ skvrnitý a u MERS velbloud. U posledního typu koronaviru se jako pravděpodobný hostitel zatím jeví chráněný a vzácný luskoun, kterého pytláci loví pro výborné maso a rovněž kvůli šupinám, jež se v tradiční čínské medicíně používají k léčbě mnoha nemocí.

Od svých předchůdců se současný koronavirus, který dostal název SARS-CoV-2, liší tím, že je infekční i během inkubační doby, což je důvod, proč se jím způsobené onemocnění COVID-19 tak rychle šíří. Tato skutečnost navíc výrazně komplikuje jeho včasné odhalení.

Jak se koronavirus přenáší?

Nový koronavirus se v mnohém podobá chřipce. Stejně jako ona se například přenáší z člověka na člověka, a to zpravidla po úzkém kontaktu. Bezpečná vzdálenost je podle dostupných informací přibližně 2-5 metrů, přičemž k přenosu samotné infekce dochází pomocí kapének. Ty do lidského organismu mohou vniknout sliznicemi, nejčastěji:

  • Ústy
  • Nosem
  • Očima

Virus následně napadá sliznice horních a dolních dýchacích cest. U viru SARS-CoV-2 se navíc ukázalo, že velmi pravděpodobně ulpívá nejen na rukou, ale i na předmětech, kterých se nakažený dotkne. Na některých z nich může navíc vydržet i několik hodin. K přenosu nemoci proto může dojít i takzvaně nepřímo, tedy právě skrze tyto předměty.

Co se týče přenosu srze potraviny, jsou podle Státního zdravotního ústavu jedním z možných vektorů přenosu nebalené potraviny, které jsou určené k okamžité spotřebě – typicky pečivo. Z preventivního hlediska pak WHO apeluje také na důslednost při tepelné úpravě masa a vajec. Samozřejmostí by mělo být i pečlivé omývání ovoce a zeleniny.

Virus může samozřejmě ulpívat i na dalších předmětech. Například na měděných klikách vydrží až 8 hodin a na plastových materiálech dokonce až 72 hodin, to samé platí pro materiály z nerezové oceli. Co se týče papíru, a tedy i bankovek, na těch se organismus drží zhruba jeden den.

Jak dlouhá je inkubační doba nemoci?

Inkubační doba je období, které uplyne mezi vstupem infekce do organismu a projevením prvních příznaků nemoci. U onemocnění COVID-19 se tato doba udává jako rozmezí od 1 do 14 dnů (ve výjimečných případech až 21 dnů), první symptomy se ale nejčastěji objevují už po uplynutí 3 až 5 dní. Během inkubační doby na sobě pacient zpravidla nepozoruje žádné příznaky, pro své okolí je v tomto období ale paradoxně nejvíce infekční.

Jaké má koronavirus příznaky?

Co se týče samotných projevů nemoci COVID-19, i zde je velká podoba s klasickou chřipkou. Základními příznaky koronaviru totiž jsou:

  • Horečka nad 38 stupňů Celsia
  • Kašel
  • Únava
  • Dušnost
  • Bolest svalů
  • Bolest hlavy

Není ale nikde psáno, že by se u nakaženého musely vyskytnout všechny příznaky najednou. Trpět tedy může jen některými z nich. Podle WHO, jejíž experti sledovali nakažené v Číně, patří mezi nejčastější příznaky nemoci horečka, která se v zemi objevila v 88 % případů. Dále to byl u 68 % nakažených suchý kašel, který spolu s horečkou představuje počáteční příznak, zhruba po týdnu pak u 18 % lidí nastoupila dušnost. Celkem ve 14 % případů se u nemocných dále objevila také únava, bolest v krku, migréna a bolest svalů.

Mezi méně časté symptomy pak patřila zimnice, kterou pociťovalo asi 11 % lidí, závratě a zvracení u 5 % nemocných a průjem u 4 % z nich. Rýma příznakem nemoci není. Nově se u některých pacientů objevily také příznaky v podobě ztráty čichu a chuti.

To, jakým způsobem bude onemocnění u jednotlivých pacientů postupovat a jak závažné příznaky bude mít, je velice individuální. Záleží mimo jiné na stavu imunitního systému nemocného.

A jak poznat, že se nejedná o obyčejnou chřipku? Zatímco ta se zpravidla objevuje náhle a její příznaky bývají velice intenzivní, onemocnění COVID-19 se oproti ní projevuje postupně. Na druhou stranu ale může u některých lidí postupem času přerůst až v oboustranný zápal plic.

Lze nemoc léčit?

Lék na COVID-19 zatím bohužel neexistuje. Terapie proto spočívá pouze v léčbě jednotlivých symptomů a podpoře imunitního systému. Po schválení ministerstvem zdravotnictví může ale momentálně Česko zahájit experimentální léčbu pomocí léku Remdesivir od americké firmy Gilead. Látka, která byla původně vyvinuta pro léčbu eboly, bude podána pouze pacientům, kteří se nacházejí v kritickém stavu.

Tento pacient ale není jediný, na kom je v Česku prováděna experimentální léčba. Několik nemocných hospitalizovaných na pražské Bulovce mělo podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly dostat antimalarikum Plaquénil. Nasazen byl pacientům s lehčím a středně těžkým průběhem v kombinaci s antibiotikem azitromycinem, které se používá k léčbě infekce dolních dýchacích cest a infekcí způsobených chlamydiemi.

Server Novinky.cz rovněž informoval o tom, že se plánuje nákup japonského antivirotika proti chřipce, jehož účinnou látkou je Favipiravir.

Kombinací látek, které se momentálně testují, je samozřejmě mnohem více. Intenzivně na nich pracují odborníci po celém světě. Jedná se o dlouhý a zároveň nákladný proces, který ale bohužel nelze uspěchat.

Je však nutné podotknout, že léčba je vždy individuální a její podoba vychází z konkrétních potřeb pacienta. Zatímco někteří se s nemocí zvládnou poprat sami v domácí izolaci, jiní se neobejdou bez hospitalizace a zásahu lékařů.

A jak je to s délkou léčby? Podle WHO obvykle trvá mezi třemi a šesti týdny s tím, že zhruba 5 % pacientů potřebuje umělou plicní ventilaci a dalších 15 % se neobejde bez nemocniční péče a přívodu vysoce koncentrovaného kyslíku. U 80 % nakažených pak onemocnění probíhá takzvaně asymptomaticky, tedy bez příznaků, či jako nachlazení, které velmi snadno přejdou. O tom, že nemoc prodělali, tedy nemusí vůbec vědět.

Co se týče vakcíny proti onemocnění COVID-19, zatím žádná k dispozici není. Na její výrobě se ale neustále pracuje. Například německá biotechnologická společnost Biontech již oznámila, že chce v dubnu začít s testováním na lidech v Evropě, Spojených státech i Číně.

Vývojem se nejdéle zabývají výzkumníci z Izraele, kde vědci ve výzkumném institutu Migal už čtyři roky pracují na vakcíně proti ptačímu koronaviru, jenž postihuje převážně kuřata. Jelikož jsou si tyto viry velmi podobné, pracují výzkumníci momentálně na úpravě vakcíny proti lidskému koronaviru SARS-CoV-2. První léčivo nebo vakcínu ale můžeme očekávat až v řádu měsíců.

Vakcína by lidskému organismu umožnila bránit se viru vlastními silami, a to tak, že by lidské buňky „naučila“ si vyrábět vlastní verzi neškodných částí koronaviru a zároveň se jich zbavovat. Kdyby pak na očkovaného člověka zaútočil skutečný vir, jeho organismus by ho byl schopný sám zneškodnit.

Jaká skupina obyvatel je nejohroženější?

Ačkoli u velké spousty nemocí bývají ohroženou skupinou děti a staří lidé, ukázalo se, že v případě onemocnění COVID-19 vykazují malé děti poměrně silnou rezistenci. Pokud u nich k nákaze přeci jen dojde, je průběh zpravidla lehký. Fakt, že se nemoc dětem do devíti let téměř vyhýbá, koneckonců potvrzují i čísla z Číny, kde bylo u této skupiny obyvatel zaznamenáno necelé jedno procento případů.

Patříte k ohrožené části populace?

Nejvíce ohroženu skupinu populace představují senioři, zvláště pak ti, kteří jsou starší sedmdesáti let. Ti v počtu úmrtí zastupují největší podíl, na druhou stranu ale nebývají tak často infikovaní jako dospělí lidé středního věku, kteří tvoří nejpočetnější část nakažených.

Mezi ohroženou skupinu obyvatel pak patří také lidé, kteří mají oslabenou imunitu vlivem jiného onemocnění, typicky se jedná o:

  • Pacienty po transplantacích
  • Onkologické pacienty
  • Pacienty s cukrovkou

Jak se nemoci bránit a jak nenakazit ostatní?

I přes vysokou infekčnost se lze nemoci alespoň částečně bránit. Epidemiologové v tomto ohledu doporučují zaujmou velmi podobná hygienická opatření jako v období chřipky:

  • Vyhýbat se lidem, kteří projevují příznaky nemoci
  • Dodržovat základní hygienická pravidla – mýt si ruce, nekašlat do dlaní, ale ideálně do jednorázových kapesníků, případně do rukávu
  • Používat dezinfekci rukou
  • Vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí
  • Dezinfikovat také mobilní telefony, klávesnice a myši u počítače

S ohledem na negativně se vyvíjející situaci a rostoucí počet nakažených je nutné, aby si lidé rovněž zakrývali ústa a nos, čímž se alespoň částečně předejde dalšímu šíření nemoci. Od 19. března 2020 proto na celém území České republiky platí zákaz vycházení bez zakrytých úst a nosu. Použít by lidé měli ideálně respirátory. Pokud je vzhledem k jejich nedostatku nemají k dispozici, je nutné použít alespoň roušku či například šátek nebo šálu. Jakákoli ochrana je totiž lepší než nic.

Vzhledem k vážnosti situace je nutné také omezit kontakty mezi osobami a vyvarovat se zbytečným dotykům, jako je prosté podání rukou. Na těch by po opuštění domu měly být ideálně gumové rukavice, aby se předešlo šíření nemoci skrze předměty – například v supermarketech. Ty by podle doporučení vlády měly pravidelně dezinfikovat své prostory, zejména pak košíky, kterých se denně dotýká velké množství lidí, a to nejlépe jednou za hodinu.

Ochrání rouška před nákazou?

Ne. Běžná rouška není dostačující při ochraně před jakýmkoli virem, protože je vyrobena z materiálu, který nezabrání průniku viru přes látku roušky, dokáže ale zachytit kapénky, které tyto viry obsahují. Alespoň částečně tak zabrání šíření nemoci od těch, kteří jsou již infikovaní, ale zatím se u nich neobjevily žádné příznaky. Je proto důležité, aby jakoukoli ochranu obličeje nosilo co největší množství lidí.

Potřebnou ochranu zajistí pouze respirátory se stupněm ochrany FFP3. Respirátor FFP3 chrání dotyčného před částicemi, pevnými i kapalnými aerosoly, mlhou, dýmem, viry, bakteriemi a sporami. Mohou být použity, pokud koncentrace nepřekročí přípustnou hodnotu 40x NPK. Respirátor FFP2 už takové účinky nemá. Nedokáže totiž ochránit před viry, bakteriemi a sporami.

Co se týče respirátorů s ventilkem, ty jsou vhodné pouze pro 100% zdravé lidi, kteří se před nemocí COVID-19 chtějí chránit. Pokud je použije jedinec, který je již infikován, výrobek ztrácí smysl. Přes ventilek se totiž virus snadno dostane ven do ovzduší.

Co dělat při podezření na nákazu?

V první řadě je nutné si uvědomit, že zvýšená teplota a kašel automaticky neznamenají onemocnění způsobené koronavirem. Pokud jste tedy nepřišli do kontaktu s někým, kdo se vrátil z ohrožených zemí anebo u něj byla přítomnost viru potvrzena, rozhodně není nutné volat záchrannou službu ani hygienickou stanici. Určitá možnost infekce ale stále existuje, a tak byste neměli zbytečně opouštět svůj domov. Spojte se telefonicky se svým praktickým lékařem, který vám s dalšími kroky poradí. Rovněž je k dispozici speciální telefonní linka 1212, která je určená pro lidi se zdravotními obtížemi.

V tomto okamžiku je velice důležité zbytečně nezatěžovat zdravotnický systém. Kromě toho, že jsou jeho pracovníci v první linii, co se týče možnosti nákazy, pracují také v prodloužených směnách a mnohdy nemají čas na odpočinek. Myslete také na to, že tím, že se budete sami vydávat na místa, kde probíhá testování na koronavirus, se navíc vystavujete většími riziku nákazy. Právě v těchto místech se budou infikovaní lidé pravděpodobně koncentrovat. Návštěvu takového zařízení je proto nutné předem dobře zvážit.

Pokud ale máte důvodné podezření, že jste se koronavirem nakazili, volejte příslušné krajské hygienické stanice. Kdy tedy volat?

  • Pokud jste se vrátili z rizikových zemí
  • Pokud jste byli v kontaktu s někým, kdo v těchto zemích byl a současně máte příznaky nemoci
  • Pokud jste byli v kontaktu s někým, u koho se nákaza potvrdila
  • Pokud máte horečku nad 38 stupňů Celsia a dýchací potíže

V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete rovněž využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu – 725 191 370, 724 810 106 nebo 725 191 367. Aktuální informace si můžete najít i na stránkách Státního zdravotnického ústavu nebo ministerstva zdravotnictví.

Zdroje: SZU.cz, mzcr.cz, okoronaviru.cz, seznam.cz, idnes.cz, aktualne.cz

 

Koronavirus v bodech: jak se chránit před nákazou, komu hrozí a co dělat v případě podezření na COVID-19?
4.3 (86.67%) 21 hlasování

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top