Kouření coby nemoc je zařazeno v současné mezinárodní klasifikaci nemocí pod číslem diagnózy F17 jako „poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku“. Faktem je, že tato nemoc způsobuje další nemoci. A to všech částí těla a v rámci všech oborů medicíny. Pokud kouříte a máte problém přestat, nebývá to projev neschopnosti, ale závislosti. Krátce – jste nemocní. A nemoci většinou léčíme. Včetně kouření.
Jak se pozná, že určitou nemoc způsobily právě cigarety?
Některé nemoci nebo úmrtí mají jen jednu jasnou příčinu: infekci vždy vyvolá určitá bakterie nebo virus. Pokud vás někdo zastřelí, je příčina také jasná. Ale existují i nemoci, které mají mnoho, většinou desítky příčin či spíše rizikových faktorů: jsou to především nádorová onemocnění či onemocnění srdce a cév, cukrovka a mnohé jiné. U jednotlivce pak nejsme schopni říci, zda tato konkrétní nemoc nebo úmrtí mělo tuto jednu konkrétní příčinu z mnoha jiných možných. Například máte-li vysokou hladinu cholesterolu a dostanete infarkt, nikdo neví, zda to bylo kvůli vysokému cholesterolu nebo z jiného důvodu – rizikových faktorů infarktu totiž dnes známe přes 200. Ale umíme spočítat riziko vysoké hladiny cholesterolu pro infarkt a nikdo nepochybuje o tom, že s vysokým cholesterolem či krevním tlakem dostane infarkt snadněji a dříve. Stejné je to s kouřením. Tedy umíme stanovit riziko obecné, i když ne u jednotlivce. Pokud jde o kouření, nelze si zkrátka nevšimnout, že polovina kuřáků zemře v průměru o 15 let dříve než stejná skupina nekuřáků. Jedna cigareta stojí v průměru až 30 minut života. Nebo dávka radioaktivního záření z tabákového kouře je asi stejná, jako kdyby kuřák namísto každých šesti vykouřených krabiček šel na rentgen plic.
Proč to není na krabičce?
Když si kupujete marmeládu nebo sušenky, na obalu je napsané složení – všechny látky, které výrobek obsahuje. Ale na krabičce cigaret najdeme jen zavádějící a nic neříkající větu o tom, že „škodí zdraví“. Nedozvíte se, že kouření zhruba ztrojnásobuje riziko sebevraždy, že způsobuje další psychické nemoci, že snižuje imunitu nebo způsobuje slepotu. Nedozvíte se ani seznam chemikálií, které s kouřem vdechujete. Ovšem bylo by složité takové informace vtěsnat na krabičku cigaret, protože v kouři je přes 4000 látek. Měly by ale být k dispozici.
Číst příbalové letáky a zajímat se o léky, které užíváme, je jistě dobré. Ale mrzí mne, když naši pacienti prostudují informace o lécích, které jim pomáhají přestat kouřit, a bojí se jejich nežádoucích účinků, které jsou, mimochodem, zanedbatelné ve srovnání s rizikem z vykouření jediné cigarety, a přitom se léta, která prokouřili, vůbec nezajímali o to, jaký šílený koktejl to denně mnohokrát vdechovali, ani o chemikálie kouře a jejich účinky. Nechce se jim ani věřit, že cigarety opravdu mají natolik zničující vliv na celé tělo: „To by se snad neměly prodávat?!“ Ano, neměly, a kdyby dnes někdo chtěl uvést cigarety na trh, v žádné zemi by to nešlo, protože účinky jsou už známé. Na rozdíl od situace před sto lety, kdy tabáková epidemie začala – tehdy se to nevědělo. Jenže cigarety tu máme a za těch sto let se zabudovaly do ekonomických a politických systémů. Zbavovat se jich můžeme jen pomalu, ale systematicky. Neexistuje jiné spotřební zboží, které, pokud je užíváno k tomu účelu, k němuž bylo vyrobeno, tedy v případě cigaret ke kouření, zabije polovinu svých pravidelných konzumentů, a to o 15 let dříve, než kdyby si toto zboží nekupovali.
Mýtus o doutnících a dýmkách
Cigarety jsou nebezpečným způsobem užívání tabáku. Panuje mýtus o tom, že doutníky či dýmky škodí méně. Z celkového vlivu je to malinko pravda, ale jen malinko. Protože se z nich nikotin vstřebává v ústech, nemusí se jejich kouř potahovat až do plic (šlukovat) a celkový vliv je opravdu o něco málo menší. Ale rozdíl nestojí za řeč! Docela výstižné je přirovnání, že kouřit cigarety je jako skočit z dvacátého patra, a kouřit doutník nebo dýmku jako skočit jen z devatenáctého.
Vodní dýmka nejenže není méně škodlivá než cigarety – může být dokonce horší. Jedna taková seance do vás dostane přibližně tolik chemikálií jako několik desítek až stovek cigaret! Je to velmi variabilní – záleží na výrobcích i způsobu kouření. Nezapaluje se navíc přímo tabák, ale uhlík, který se na tabákovou placku položí. Vdechujete tedy zplodiny spalování nejen z tabáku, ale i z uhlíku. Celé to sotva hoří či spíše doutná a při nízké teplotě probíhá spalování nekvalitně, kouř je koncentrovaný. Navíc musíte pořádně tahat, aby to hořelo – však také průměrné potažení z vodnice má až dvojnásobný objem v porovnání s potažením z cigarety. Iluze, že se kouř ve vodě pročistí, je bohužel mylná: ve vodě z něj prakticky nic nezůstane, zato se ochladí. A chladný kouř vdechneme nohem snáze, a tedy hlouběji než horký. Tabákové placky i uhlíky bývají vyrobené v zemích, kde se používají hnojiva a pesticidy jinde zakázané – budou tedy obsahovat pravděpodobně především více těžkých kovů než cigarety. Navíc se kolováním vodnice šíří nákazy (i když si měníte náústek) – od chřipky po tuberkulózu, žloutenku, opary nebo jiné infekční nemoci.
Nejvíce úmrtí kvůli kouření?
Rakovina plic byla první z několika desítek nemocí, u nichž se prokázala souvislost s kouřením. Jistě i proto, že kolem 90 % je způsobeno kouřením. Ale většina kuřáků rakovinou plic neonemocní – více jich kvůli kouření zemře na nemoci srdce a cév – srdeční infarkty, mozkové mrtvice, ischemickou nemoc dolních končetin. Konkrétně v České republice je kouřením způsobeno téměř každé páté úmrtí: ročně 18 000. Těchto 18 000 postižených ztrácí v průměru 15 let života. Umírají především na nádorová onemocnění (8000 úmrtí včetně 5000 úmrtí na rakovinu plic), na nemoci srdce a cév (7000 úmrtí) a nemoci dýchacího ústrojí (2000 úmrtí) – to je především právě CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc, více například na www.copn.cz). Zbylá tisícovka úmrtí připadá na několik dalších desítek nemocí, kouření totiž ovlivňuje úplně celé tělo.
Počet dospělých kuřáků u nás sice velmi pomalu, ale přece jen klesá, a to především * u mužů. Dospělých žen kouří sice stále ještě méně než mužů, ale dohánějí je, především pak mladé dívky. Ve věku 15–18 let jich už kouří víc než stejně starých chlapců. Mezi dospělými je zhruba třetina kuřáků. Tabáková epidemie je klasickou epidemií, má svého původce (cigarety a další tabákové výrobky), zdroj (tabákový průmysl), vektor, kterým se šíří (marketing) i vnímavý organismus (začínajícího kuřáka).
Srdce a cévy
Cévy jsou tabákovým kouřem poškozovány už při malé expozici – stačí tedy vykouřit jen pár cigaret denně. Dokonce stačí i pobyt v zakouřeném prostředí. Dopady se projeví brzy, ale zároveň riziko rychle klesá – už druhý den poté, co přestanete kouřit, se riziko infarktu snižuje o třetinu. To platí i o pasivním kouření. Však také v zemích, kde přijali naprostý zákaz kouření v uzavřených veřejných prostorách, od druhého dne klesl počet infarktů, a to v průměru o 17 %! Kdybychom uvážili jen 15 % infarktů v České republice, je jich měsíčně 450 a ročně 5400! Ročně 5400 infarktů, k nimž by nemuselo dojít, kdyby se v našich restauracích nekouřilo.
Na poškozování cév se přišlo později než na souvislost s rakovinou plic – kouření způsobuje „jen“ asi 15 % těchto onemocnění. Ale vzhledem k tomu, že právě na nemoci srdce a cév nás umírá celá polovina, je význam těchto patnácti procent velký.
Chronická obstrukční plicní nemoc
Na vzniku chronických respiračních nemocí se kromě genetických předpokladů podílí především vdechování znečištěného vzduchu. Těžko si lze představit kontaminovanější vzduch než tabákovým kouřem – předčí dokonce i výfukové plyny. Obsahuje přes 4000 chemikálií, z nichž několik set přímo poškozuje dýchací cesty. To se týká jakéhokoli tabákového kouře či kouře jiných rostlin, i tzv. herbálních cigaret – přidáním hřebíčku nebo eukalyptu se kouř rozhodně nestává méně škodlivým. Kuřáci mívají po celý život chronické záněty, chronická bronchitida mezi ně rozhodně patří.
„Kuřácký kašel“ zná asi každý. Jak se plíce čistí? Hlen a nečistotu z plic vynášejí drobné řasinky, které kmitají určitou rychlostí směrem ven.
Pokud kuřák potáhne z cigarety, vlivem ciliotoxických (pro řasinky jedovatých) látek v tabákovém kouři se jejich pohyb asi na minutu zrychlí, ale pak asi na hodinu zcela ochabnou. Pokud někdo kouří celý den, jsou řasinky celý den vyřazeny z provozu a hlen a nečistota zůstávají v plicích. Hodinu od poslední cigarety se řasinky vzpamatují a zase začnou kmitat, celou noc pak vynášejí hlen a nečistotu z plic. Ráno je to vše připravené k odkašlání, kuřák si zapálí a po prvním potažení si snadno odkašle. Přes den se cyklus opakuje. To může také souviset s tím, že když někdo přestane kouřit, prvních pár týdnů přes den víc kašle – funkce řasinek se obnovuje a plíce se čistí. Řasinky jsou také k látkám tabákového kouře různě citlivé, dlouhodobým kouřením mohou být různě poškozené, popřípadě vymizí docela. Poté, co přestanete kouřit, se jejich funkce může (ale zároveň také nemusí) obnovit.
Nádorová onemocnění
Mezi více než 4000 chemikáliemi tabákového kouře je kolem stovky kancerogenů, tedy látek, které mohou způsobit rakovinu. Popisuje se, že na 15 vykouřených cigaret připadá průměrně jedna mutace. Kouření nezpůsobuje zdaleka jen rakovinu plic, ale prakticky všechny typy nádorových onemocnění. Namátkou jmenujme leukemii, nádory močového měchýře, děložního čípku, prostaty, žaludku a celého zažívacího traktu…
Nemoci z pasivního kouření
Jsou v zásadě stejné jako nemoci způsobené kouřením aktivním, ale bývá to v menší míře, protože pasivní kuřák vdechne kouře vždy méně než kuřák aktivní. Je tu ale jedna výjimka, a to je poškození cév: k němu stačí hodina v zakouřené restauraci. Výstelce tepen pak trvá 24 hodin, než se uvede do původního stavu.
Týká se to i dětí z kuřáckých rodin. Mívají kromě zánětů dýchacích cest častěji i záněty středního ucha či leukemii. Pokud už rodiče kouří a nemohou nebo nechtějí přestat, neměli by kouřit doma ani v autě. Nikde doma – kouř se ve vzduchu šíří asi stejně jako moč ve vodě: představte si bazén, v jehož jednom rohu byste mohli močit a zbylý prostor bazénu byste považovali za vodu bez moči…
Jak přestat
Podstatné je vaše pevné rozhodnutí zbavit se cigaret. Žádný zázrak, který by to udělal za vás, neexistuje. Je třeba změnit své denní stereotypy, prožívání dne. Pro ty, kdo mají abstinenční příznaky, jsou vhodné léky k jejich potlačení. Pokud se vám nepovedlo přestat bez léčby, nestyďte se a vyhledejte pomoc – u nás je asi 1 750 000 kuřáků, kteří by raději nekouřili, ale ještě nedokázali přestat. S léčbou závislosti na tabáku vám může pomoci kterýkoli lékař, například váš praktický. Můžete se také obrátit na specializovaná centra pro závislé na tabáku (aktuální seznam je k dispozici na www.slzt.cz).
Cukrovka
Krátce řečeno, kouření zhruba zdvojnásobuje riziko cukrovky v dospělosti. Navíc (především vlivem na cévy – většina diabetiků umírá právě na nemoci cév) významně zvyšuje riziko komplikací cukrovky. Jsou to nemoci ledvin (diabetická nefropatie), očního pozadí (slepota v důsledku poškození sítnice, diabetická retinopatie) nebo cévního zásobení končetin (kolem 70 % amputací u diabetiků je kvůli kouření).
Psychiatrie
Poměrně velký počet kuřáků (kolem 15 %) má i jiné psychické onemocnění a velký počet psychicky nemocných kouří: zhruba 60 % pacientů s depresí, zhruba 80 % schizofreniků. Kouří proto, že mají tato onemocnění, ale zároveň kouření jejich nemoc zhoršuje a způsobuje. Navíc cigarety snižují účinek většiny léků používaných v psychiatrii. V USA prodají téměř polovinu cigaret psychicky nemocným: to neznamená, že by polovina kuřáků byla psychicky nemocná – tito pacienti jsou intenzivnějšími kuřáky (kouří víc cigaret denně).
O autorovi: Připravila: MUDr. Eva Králíková, CSc., Ústav hygieny a ep idemiologie a Centrum pro závislé na tabáku II. interní kliniky 1. LF UK a V FN, Praha
