Eukalyptus má blahodárný vliv na dýchací ústrojí. V jaké formě se užívá?

Během posledních let si lidé nejen jako dekoraci a součást svatebních kytic oblíbili eukalyptus, jenž na první pohled zaujme modro-stříbřitou barvou svých listů. Blahovičníky, jak se těmto dřevinám také říká, jsou ovšem známé i pro své léčivé účinky. Kromě toho poskytují potravu mnoha živočichům a používají se i jako zdroj dřeva, paliva nebo celulózy.

Co je eukalyptus?

Jako blahovičník či eukalyptus (latinsky Eukalyptus) se označuje rostlinný rod z čeledi myrtovité, který zahrnuje řadu aromatických, stálezelených stromů a keřů s mnohostranným využitím. Zatímco některé se dají pěstovat na zahradě nebo v květináči jako pokojové rostliny, jiné mohou dorůstat klidně do výšky 80-100 metrů.

Borka blahovičníků může být šupinatá, hrubě vláknitá nebo hladká, přičemž v posledním případě se odlupuje v plátech nebo pruzích. Listy jsou jednoduché, celokrajné a tenké nebo kožovité. Mohou vyrůstat vstřícně či střídavě, bývají řapíkaté nebo přisedlé a jejich žilnatina je zpeřená, souběžná či jednožilná. Na čepeli pak prosvítají drobné žlázky, které obsahují silice.

Pro listy eukalyptu je typická heterofylie, což je schopnost některých rostlinných druhů vytvářet na jednom stromu nebo keři různě velké a tvarované listy. Na vině přitom bývají vnější vlivy, jako je například výživa. To znamená, že listy mladých blahovičníků se vyznačují jiným tvarem a jinou velikostí než listy dospělých rostlin.

Květy eukalyptu jsou oboupohlavné a uspořádané do jednoduchých nebo složených okoličnatých květenství. Mohou být velice drobné, ale i poměrně velké, obsahují velký počet tyčinek (20-150) a jejich čtyřčetný či pětičetný kalich může být volný, nebo naopak srostlý v čepičkovitý útvar. Plodem je pak dřevěná tobolka s mnoha semeny.

Někdy se pak blahovičníku říká také „strom života“, „strom zázraků“ nebo „horečnatý strom“. Tato poslední přezdívka vznikla jako reakce na to, že eukalypty dokáží vysušovat bažinatou půdu, kde se většinou líhnou ve velkém komáři. Tím dojde k likvidaci obrovského množství larev, které by se jinak proměnily na dospělce a šířily by horečnatou nemoc známou jako malárie. [1, 2, 3, 4]

Kde rostou blahovičníky?

Naprostá většina eukalyptů pochází z Austrálie, kde oblast přirozeného výskytu sahá od mírného pásma na Tasmánii až po tropické oblasti Queenslandu. Pouze některé druhy pak mají svou domovinu na Nové Guineji nebo na východních ostrovech jihovýchodní Asie. Přirozené lesní porosty, kde dominuje blahovičník, se přitom v dnešní době nachází třeba v Indonésii nebo na Filipínách.

Momentálně eukalypty rostou na pestré škále stanovišť, kam patří nížinné tropické deštné lesy, pouště i alpínské polohy, v  nadmořských výškách až po 3000 metrů. Vlivem vysazování a cíleného pěstování se ovšem blahovičníky rozšířily do klimaticky příhodných oblastí po celém světě a zdomácněly na mnoha různých místech (některé druhy se dokonce řadí mezi invazní rostliny). [5, 6, 7]

Jaké má eukalyptus druhy?

Rod blahovičník v současné době zahrnuje více než 800 různých druhů. Převážná většina z nich roste na australském kontinentu, což na tamním území z eukalyptu činí druhý nejbohatší rod dřevnatých rostlin hned po akácii. K těm nejznámějším se přitom řadí tyto druhy:

  • blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunni),
  • blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus),
  • blahovičník pobřežní (Eucalyptus camaldulensis),
  • blahovičník královský (Eucalyptus regnans),
  • blahovičník oloupaný neboli eukalyptus duhový (Eucalyptus deglupta),
  • eukalyptus citronový (Eucalyptus citriodora),
  • blahovičník velkoplodý (Eucalyptus macrocarpa). [8, 9, 10]

Obsažené látky

Blahovičníky obsahují velké množství různých účinných látek. K těm nejvýznamnějším se řadí silice (esenciální oleje), jejichž skladba se u konkrétních druhů liší. Podílejí se na ní ovšem především různé terpeny, jednoduché acylfloroglucinoly nebo triketony. Jednotlivé účinné složky pak přispívají k tomu, že eukalyptové silice působí antimikrobiálně vůči řadě patogenů.

Například silice blahovičníku kulatoplodého (Eucalyptus globulus) a řady dalších známých druhů obsahují velké množství eukalyptolu, který je známý pro své protizánětlivé účinky. Kromě toho jsou esenciální oleje v tomto případě zdrojem limonenu nebo třeba piperitonu, přičemž u jiných druhů se objevují také krypton, geranial, neral a další prchavé monoterpeny. Silice přitom vykazují také antibakteriální, antimykotické a insekticidní účinky.

Co se týče neprchavých sloučenin, eukalyptus obsahuje například flavonoidy, jako je rutin, třísloviny, triterpeny, deriváty acylfloroglucinolu nebo glukoestery kyseliny oleurové. Některé druhy dokonce mohou obsahovat i kyanogenní glykosidy, z nichž se při poškození tkání začne uvolňovat kyanovodík, který je jedovatý, což může způsobit otravu (především hospodářským zvířatům nebo koalům). [11, 12, 13]

Léčivé účinky eukalyptu

Blahovičníky již odnepaměti patří mezi oblíbené léčivé rostliny domorodých obyvatel Austrálie, kteří listy a kůru eukalyptů používali hlavně jako lék proti horečce, nachlazení, průjmu, bolestem zubů, ale i proti hadímu uštknutí a dalším zdravotním problémům. Exudát z narušených kmenů (tzv. výpotek) se pak aplikoval na různé otevřené rány a vředy.

Postupem času si blahovičníky našly své místo v lidovém léčitelství také na ostatních kontinentech, kam se tyto dřeviny úspěšně rozšířily. V současné době se přitom dají využít mnoha různými způsoby. K těm nejoblíbenějším se řadí:

  • eukalyptový olej pro inhalaci nebo lokální použití,
  • eukalyptový čaj připravovaný ze sušených listů,
  • eukalyptový balzám (aplikovaný na pokožku),
  • čerstvé listy pro přípravu koupelí (k tomu se hodí i olej),
  • eukalyptový sprej do nosu. [14, 15]

Hlavní účinnou látkou blahovičníků jsou silice s výraznými antimikrobiálními a protizánětlivými účinky. Listy jsou pak skvělým zdrojem antioxidantů (hlavně flavonoidů, jako je luteolin, kaempferol nebo kvercetin), které chrání organismus před oxidativním stresem a poškozením škodlivými volnými radikály. Zároveň brání rozvoji některých onemocnění, kam patří demence nebo srdeční choroby. [16, 17, 18]

Mezi lidmi je pak eukalyptus velice oblíbený, protože zmírňuje příznaky nachlazení. Díky přítomnosti eukalyptolu a dalších účinných látek totiž rozšiřuje průdušky, má protizánětlivé účinky a snižuje množství nepříjemného hlenu. Zároveň funguje jako lék na ucpaný nos a bolesti hlavy.

Eukalyptový olej se přitom využívá hlavně pro inhalaci, což přináší úlevu dýchacím cestám (působí totiž jako dekongestant a expektorans). Stal se proto součástí mnoha produktů na kašel, chřipku, nachlazení nebo bronchitidu. Kromě toho navíc může pomoci také při astmatu. [19, 20, 21, 22]

Výzkum dále prokázal, že inhalace eukalyptového oleje pomáhá snižovat bolest a může tedy působit jako analgetikum. Dále pak lidé pro úlevu od bolesti svalů a kloubů někdy používají také eukalyptový olej, kterým si jemně masírují pokožku na postiženém místě. Někteří navíc doporučují blahovičník také jako lék na různá drobná poranění a pokousání hmyzem. [23, 24, 25]

S tím souvisí i skutečnost, že eukalyptus funguje jako přírodní repelent, a to hlavně díky obsaženému eukalyptolu. Studie prokázaly, že lokální aplikace eukalyptového oleje pomáhá odhánět komáry a další kousavý hmyz zhruba po dobu 8 hodin. Čím více eukalyptolu pak olej obsahuje, tím déle a výrazněji tento repelent působí. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí pak jako schválený a velice účinný prostředek proti hmyzu uvádí konkrétně olej získaný z eukalyptu citronového. [26, 27, 28]

Dále se pak eukalyptus používá také jako přírodní prostředek, jenž účinně bojuje proti suché pokožce. Pomáhá totiž zvyšovat hladinu ceramidů, což jsou mastné kyseliny přirozeně se vyskytující v lidské kůži, které jsou klíčové pro obnovu a hydrataci kožní bariéry. Jejich nedostatek se pak může projevit třeba jako suchá pokožka, kožní porucha (dermatitida) nebo přítomnost lupů. [29, 30, 31]

Aby toho nebylo málo, extrakt z eukalyptových listů, který je známý pro své antibakteriální a antimikrobiální účinky, podporuje také zdraví zubů. Ničí totiž bakterie, které jsou zodpovědné za vznik kazů a rozvoj onemocnění dásní. Proto se eukalyptol běžně přidává do ústních vod a může být také součástí různých žvýkaček nebo přípravků pro ústní hygienu. [32, 33, 34]

Eukalyptus bývá nicméně spojován i s řadou dalších pozitivních vlastností. Pomáhá například léčit vši, posiluje imunitní systém a má uklidňující účinky (zmírňuje stres a úzkost). Kromě toho údajně podporuje léčbu popálenin, vředů či oparů a mohl by fungovat také v boji proti cukrovce (pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi) nebo artritidě (díky svým protizánětlivým účinkům). Zde je ovšem nutné provést další výzkum. [35, 36, 37]

Nežádoucí účinky eukalyptu

Přestože může mít eukalyptus na lidské zdraví řadu blahodárných účinků, člověk by nikdy neměl konzumovat celé čerstvé listy. To samé platí také pro eukalyptový olej, který může být při konzumaci toxický. U pacientů může vyvolat nevolnost, zvracení nebo průjem a v případě otravy se objevují také další příznaky, kam patří závratě, bolest žaludku, slabost nebo pocity dušení. V nejhorším případě může způsobit kóma a dokonce smrt.

Lidé často konzumují potraviny s eukalyptovou příchutí, což by mělo být bezpečné, pokud to s nimi nebudou přehánět. Vyhnout by se ovšem měli užívání čistého eukalyptového oleje a eukalyptový čaj by měli vždy připravovat pouze ze sušených listů. Jeho konzumace se ovšem nedoporučuje dětem ani těhotným nebo kojícím ženám, jelikož by mohl mít na jejich organismus negativní účinky.

Při aplikaci na pokožku může eukalyptový olej u některých osob vyvolat podráždění a kontaktní dermatitidu. Zpočátku byste proto měli provést test, abyste se ujistili, že u vás nedojde k žádné nežádoucí reakci. Kromě toho mějte na paměti, že eukalyptový olej může interagovat s některými léky (například na cukrovku, vysoký cholesterol nebo psychické poruchy). Vždy se tedy raději poraďte o jeho využití s ošetřujícím lékařem. [38, 39, 40]

Další využití blahovičníků

Eukalyptus je v současné době známý pro své mnohostranné využití, a to nejen v lidovém léčitelství. V tropických a subtropických oblastech celého světa patří blahovičníky k hojně vysazovaným dřevinám, přičemž nejrozsáhlejší plantáže najdete v Brazílii, v Indii, v Jihoafrické republice, v Číně, v Chille, v Maroku, v Portugalsku a ve Španělsku.

K nejčastěji pěstovaným druhům se dnes řadí blahovičník kulatoplodý, který v Austrálii dosahuje až do výšky 65 m (v Evropě pouze do 45 m). Vzhledem k dobré adaptabilitě na různé klimatické podmínky si lidé oblíbili ale i blahovičník pobřežní, jenž se pyšní bohatou korunou a dokáže krátkodobě snášet extrémní podmínky, jako jsou záplavy nebo velká sucha. [41, 42]

Zdroj dřeva a paliva

V současné době jsou blahovičníky především významným zdrojem dřeva. Z toho důvodu se dnes na plantážích vysazují především rychle rostoucí druhy, které pochází z vlhčích australských lesů (zejména blahovičník kulatoplodý nebo třeba Eucalyptus grandis). Dřevo se pak používá k výrobě oplocení, podlah nebo nábytku a stále častěji nahrazuje nedostatková tropická dřeva.

Kromě toho jsou eukalypty také zdrojem paliva, dřevěného uhlí a biomasy. Dále se používají k zalesňování a rekultivaci, patří mezi významné meliorační dřeviny, vysoušejí bažiny, a tím snižují riziko nákazy malárií. Blahovičníky se ovšem vysazují také jako stínící nebo okrasné rostliny. Z jejich dutých větví vyžraných termity navíc australští domorodci vyráběli didgeridoo (hudební nástroj).

Zdroj celulózy

Blahovičníky jsou důležité také kvůli produkci celulózy, která se využívá především v papírenském průmyslu, kde slouží třeba k výrobě kartónů, tapet nebo kancelářského papíru. K největším vývozcům eukalyptové celulózy se řadí Brazílie, ale vyrábí se také v Austrálii nebo v jihoevropských státech. Vedlejším produktem dané výroby je pak lignin, hemicelulóza a palivo.

Produkce silic a eukalyptového oleje

Jedním z prvních produktů vyvážených z Austrálie byl eukalyptový olej, který se koncem 19. století začal prodávat v západní Evropě. Tou dobou se používal především jako součást sedativ, deodorantů nebo dezinfekčních a konzervačních přípravků. Dnes je jeho hlavním zdrojem druh Eucalyptus polybractea, ale v průmyslu se využívají také esenciální oleje jiných druhů (blahovičník kulatoplodý, Eucalyptus dives, Eucalyptus radiata…).

Barviva

Z listů a dalších částí některých eukalyptů se získávají barviva, která se pak využívají třeba k barvení potravin, farmaceutických produktů, kosmetických výrobků nebo hedvábí. Pomocí těchto barviv je možné dosáhnout řady různých odstínů, od žluté a oranžové přes zelenou a hnědou až po rezavě červenou. Zbývající materiál se pak využívá jako mulč nebo hnojivo.

Kosmetické produkty

Eukalyptové silice si našly své místo také v kosmetickém průmyslu, a to především díky své příjemné vůni. Používají se například při výrobě parfémů, pánských přípravků po holení, zubních past a různých koupelových solí, olejů a pěn.

Interakce se zvířaty a produkce medu

Eukalypty patří k významným medonosným dřevinám. Mezi opylovače se řadí především včely a vosy, ale příležitostně je mohou opylovat i ptáci nebo třeba savci. Semena jsou drobná a šíří se větrem, ale obvykle nedoletí příliš daleko. Jelikož postrádají zásobní pletivo, jsou pak závislé na zakořenění ve vhodném substrátu. Pokud se to nestane, semínka eukalyptu brzo uhynou.

Velkému množství živočichů pak blahovičníky poskytují také úkryt a potravu. Jde hlavně o širokou škálu australských ptáků, četné druhy savců (koala medvídkovitý, klokani, vačice) a různé druhy hmyzu (strašilky, mandelinky, housenky některých můr). Dřevem eukalyptů se živí termiti a na rostlinách sají také mery. [43, 44, 45, 46, 47]

Pěstování eukalyptu

Blahovičníky jsou během posledních let mezi lidmi stále oblíbenější a kdekdo by si přál mít jejich zástupce na své zahradě. Jelikož je ale eukalyptus rostlina teplomilná a světlomilná, špatně snáší chladné české zimy. Přesto je možné vysadit tuto dřevinu i v našich podmínkách. Není to však nic jednoduchého a obvykle se to doporučuje pouze zkušenějším zahrádkářům, kteří vědí, jak na to. Jak tedy zvládá eukalyptus pěstování na našem území?

Čeští pěstitelé nejčastěji volí eukalyptus Gunnův, který se vyznačuje krásnými modro-stříbrnými listy. Díky tomu si také mezi pěstiteli vysloužil přezdívku Azura. Dalším oblíbeným druhem je pak blahovičník citronový, pro nějž je charakteristická výrazná citronová vůně. Zároveň dokáže nejlépe odolat evropským zimám. Pokud byste chtěli pěstovat eukalyptus jako pokojovku, vybírejte pomalu rostoucí druhy nebo keřovité blahovičníky.

Eukalypty se typicky pěstují ze semen, která se vysévají během března do pařeniště nebo do větších kelímků s odtokovou dírou a drenážní vrstvou. Zemina by přitom měla být mírně kyselá a propustná, přičemž substrát je nutné udržovat vlhký (ovšem ne přemokřený). Jelikož eukalypty vyžadují ke klíčení světlo, sázejí se na povrch substrátu a pouze se dovnitř jemně zatlačí. Kromě pravidelné zálivky je pak důležité i přihnojování.

Pokud chcete pěstovat eukalyptus na zahradě, mějte na paměti, že během letních měsíců roste poměrně rychle (během jednoho roku zhruba o 50 cm) a nakonec může dosáhnout do výšky 3-5 m. Pro svůj růst nicméně potřebuje hodně sluníčka, takže mu musíte vybrat odpovídající stanoviště. Před zimou pak nezapomeňte eukalyptus chránit pomocí kokosové či jutové textilie omotané kolem kmenu a ke kořenům přidejte vrstvu listí, slámy či mulčovací kůry.

Blahovičníky se ale častěji pěstují v květináčích, třeba na balkoně nebo na terase. I zde platí, že rostliny potřebují dostatek světla a vláhy. Zároveň je nutné na jaře přesazovat eukalyptus vždy do o něco většího květináče. Přezimovat by pak eukalyptus měl v chladnější místnosti, kde se teplota pohybuje kolem 5-15 °C. Ideálním místem je zimní zahrada nebo skleník, protože tam je dostatek světla. [48, 49, 50]

Zdroje: botany.cz, healthline.com, medicalnewstoday.com, webmd.com, medlineplus.gov, ncbi.nlm.nih.gov, sciencedirect.com, everydayhealth.com

Co je eukalyptus?

Pod názvem eukalyptus (případně blahovičník) se ukrývá rostlinný rod z čeledi myrtovité, který zahrnuje aromatické, stálezelené stromy a keře. Naprostá většina z nich pochází z Austrálie, kde momentálně rostou na pestré škále stanovišť, ale postupem času se rozšířily do klimaticky příhodných oblastí celého světa.

Jaké má eukalyptus léčivé účinky?

Eukalypty jsou známé pro svůj blahodárný vliv na dýchací cesty. Používají se hlavně ve formě eukalyptového oleje, který se inhaluje, což zmírňuje příznaky nachlazení a pomáhá proti kašli, chřipce či astmatu. Dále pak eukalyptus pomáhá snižovat bolest, funguje jako přírodní repelent, podporuje zdraví zubů, posiluje imunitu, má uklidňující účinky a při lokální aplikaci bojuje proti suché pokožce.

K čemu se eukalypty používají?

Ačkoliv si blahovičníky našly své místo v lidovém léčitelství, jejich využití je mnohostranné. Jedná se totiž o významný zdroj dřeva, paliva, dřevěného uhlí, biomasy nebo třeba celulózy, která pak slouží k výrobě kancelářského papíru, kartónů či tapet. Kromě toho jsou důležité kvůli produkci silic a eukalyptového oleje, jde o medonosné dřeviny, získávají se z nich barviva a mohou se stát základem různých kosmetických produktů.

Jak pěstovat eukalyptus?

Jelikož eukalypty špatně snáší chladné české zimy, jejich pěstování na našem území se doporučuje spíše zkušenějším zahrádkářům. Ti nejčastěji volí eukalyptus Gunnův nebo blahovičník citronový. Eukalypty se pak typicky pěstují ze semen, která se vysévají v březnu. Potřebují stanoviště s dostatečným množstvím světla a pravidelnou zálivku.

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top