Melanom se s největší pravděpodobností vyskytuje tak dlouho jako lidstvo samo. Termín „černá rakovina“ poprvé použil Hippokrates v 5. století před naším letopočtem. Kožní a kostní metastázy melanomu byly nalezeny také u mumií Inků starých více než 2400 let. První odborně publikovaná zmínka je z roku 1787, kdy John Hunter popsal u 35letého muže nádorovou masu za mandibulou, která recidivovala i po chirurgickém odstranění. Byl to zčásti bílý a zčásti černý nádorový houbovitý výrůstek. Jeho histologické vyšetření provedené v roce 1968 potvrdilo, že šlo skutečně o melanom. V roce 1806 francouzský lékař René Laennec jako první popsal melanom jako samostatnou jednotku a v roce 1812 poprvé použil termín „melanosis“ (Krajsová, 2006, s. 11).
V SR bylo za období 2005-2009 diagnostikováno 350 nových případů. Oproti období 1992-2001 se jedná o nárůst téměř o polovinu (Minariková, 2011, s. 5). To je jeden ze signálů, který značí, že by měl být podporován zájem široké veřejnosti o aktivity zaměřené na předcházení vzniku tohoto onemocnění. Ve většině zemí světa stoupá incidence melanomu, což představuje závažný zdravotní problém, hlavně vzhledem k jeho vysoké mortalitě (Krajsová, 2006, s. 9).
Podle slov lékařů by na dg. melanom nemusel zemřít nikdo. Je to proto, že se ve většině případů vyskytuje na takových místech na kůži, kde je ho jednoduché zachytit již v počátečních fázích nádorového růstu, to znamená v době, kdy je toto onemocnění úplně vyléčitelné (Jurga, 2000, s. 576).
Hlavním důvodem zbytečných časových prodlev v zahájení případné léčby je nedostatečná informovanost laické i zdravotnické veřejnosti. Další příčinou může být neochota řady jedinců změnit styl života.
Fototypy aneb Rizikové skupiny
Melanom je preventabilní nádor a jeho vzniku lze zabránit jednoduchou změnou životního stylu. Je to možné především prostřednictvím přehodnocení přístupu ke slunečnímu záření, a to zejména v otázkách intenzivního slunění se u rizikových skupin obyvatelstva. Za nejvíce ohrožené skupiny jsou považováni lidé se světlou pokožkou a se sklonem k tvorbě pih. Další rizikovou skupinou jsou lidé s velkým počtem získaných a dysplastických névů. V rámci primární prevence je také potřebné dodržovat zásady správného opalování, je nutné vyhýbat se prudkému slunci, a to hlavně mezi 11. a 14. hodinou. Dodržování této zásady znamená snížení expozice UVB záření až o 60-80 % z celkové denní dávky (Strmaňová, Minariková, 2005, s. 71).
V případě pobytu na přímém slunci je potřebné chránit si pokožku prostředky s ochrannými faktory. Čím světlejší pokožka, čím bližší oblast k rovníku a čím delší doba strávená na slunci, tím je potřebné zvolit vyšší faktor. V případě, že dojde ke spálení kůže, je nutné chránit spálenou část těla před další expozicí slunečnímu záření, a to až do úplného uklidnění kožní reakce a zahojení.
Kožní typy: Typ 1 - pokožka nejvíce náchylná k poškození UV zářením: Lidé s tímto fototypem mají světlou až bílou kůži, blond anebo zrzavé vlasy, modré oči. Často mají pihy na nose, trupu i na končetinách. Při slunění se vždy spálí, nehnědnou. Tato pokožka nemá téměř žádnou tendenci tvořit pigment. I nízká dávka záření vyvolá zčervenání a spálení, které se dlouho a obtížně hojí. Fotoaging se objevuje už mezi 25. až 30. rokem života.
Typ 2 - pokožka snadno zranitelná UV zářením: Do této skupiny patří lidé se světlou pokožkou, blond vlasy a zelenýma očima. Sklon k tvorbě pih mají mírnější. Pokožka jim při pobytu na slunci zčervená a při neopatrném slunění se spálí. Kůže má schopnost zhnědnout, ale až po delší době opalování. Fotoaging pozorujeme ve věku 30 až 35 let.
Typ 3 - pokožka relativně odolná vůči poškození UV zářením: Pokožka těchto jedinců je přirozeně mírně pigmentovaná. Jejich vlasy jsou tmavší barvy a často mají hnědé oči. Nepříjemné zčervenání vzniká pouze při velmi intenzivním slunění, jejich pokožka spíše přímo zhnědne. Fotoaging je viditelný až mezi 35. až 40. rokem.
Typ 4 - pokožka odolná vůči nepříznivým účinkům UV záření: Pro lidi s tímto kožním fototypem je typická vrozeně tmavá pokožka. Oči mají hnědé, vlasy tmavohnědé až černé. Zčervenání pokožky po opalování pozorujeme zřídka, po slunění spíše ještě více zhnědne a je olivově hnědá. Do této skupiny patří obyvatelé jižní Evropy a Středomoří. Fotoaging u nich nastává až po 40. roce života.
Typ 5 - pokožka velmi odolná vůči UV záření: Sem patří lidé s přirozeně hnědou kůží, tmavohnědými až černými vlasy a hnědýma očima. Nikdy se nespálí, pokožka jim pouze více pigmentuje. Patří sem Mexičané, indiáni, Egypťané a jim příbuzné rasy. Fotoaging vzniká také po 40. roce života.
Typ 6 - pokožka jednoznačně odolná vůči škodlivým účinkům UV záření: Tito lidé mají kůži různých odstínů, od tmavohnědé až po černou, tmavohnědé až černé vlasy, hnědé oči. Tak jako v případě fototypu 5 se jejich kůže nikdy nespálí a působením UV záření ztmavne. Patří sem američtí a afričtí černoši anebo australští domorodci (Krajsová, 2006, s. 14).
To, jaký fototyp pokožky máme, lze přesně zjistit prostřednictvím dotazníků, kterých existuje řada.
Průzkum: Jak jsme na tom?
Informovanost veřejnosti o onemocnění maligní melanom kůže jsme zjišťovaly u návštěvníků solárií prostřednictvím dotazníkové metody. Jako místo realizace průzkumu jsme si zvolily dvě solária v Liptovském Mikuláši. Sběr údajů byl realizovaný v měsících prosinec 2010 a leden 2012. Našeho průzkumu se zúčastnilo celkem 80 návštěvníků solárií. Tento průzkum byl anonymní a dobrovolný a respondenti byli s tímto faktem obeznámeni. Výsledky jsme zpracovaly v programu Microsoft Excel a pomocí chí-kvadrátového testu. V příspěvku uvádíme parciální výsledky zaměřené na používání krémů s UV ochranným faktorem. Porovnávaly jsme respondenty do 30 let s respondenty nad 30 let. Předpokládaly jsme, že respondenti do věku 30 let používají krémy s ochranným faktorem statisticky významně více než respondenti nad 30 let. Tuto hypotézu jsme ověřovaly dvěma položkami v dotazníku. V první položce jsme se zaměřily na zjištění věku respondentů a následně jsme si je rozdělily do dvou skupin. Respondenti pod 30 let tvořili 56 % a zbývajících 44 % tvořili respondenti, kteří byli starší 30 let. Druhá položka byla zaměřená na používání ochranných krémů s UV faktorem. V této položce si mohli respondenti zvolit z následujících možností: používání krémů s UV faktorem, používání jakéhokoli krému anebo možnost, že nepoužívají krém vůbec. Zjistily jsme následující údaje: Ze všech respondentů ochranný krém nepoužívá 17 (21,25 %), jakýkoli krém používá 16 (20 %) respondentů. Používání ochranného krému s UV faktorem označilo 47 (58,75 %) respondentů. Z těchto zjištění vyplývá, že správně používá ochranný krém s UV faktorem 47 (58,75 %) respondentů a 33 (41,25 %) respondentů nedodržuje správnou zásadu ochrany pokožky před UV zářením.
Porovnáme-li obě hodnocené skupiny, pak ve skupině respondentů pod 30 let používá ochranný krém s UV faktorem 31 (69 %) respondentů. Respondenti nad 30 let používají ochranný krém méně - z celkového počtu respondentů nad 30 let používá ochranný krém s UV filtrem 16 (46 %) oslovených. Zjistily jsme statisticky významný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami (p Z 0,943, chí Z 0,005). Statisticky významně se nám potvrdilo, že respondenti do 30 let používají krémy s UV ochranou více než respondenti nad 30 let. Hypotézu přijímáme.
Jestliže v současnosti převládá názor, že tmavá pokožka Z krásná pokožka, je mnoho lidí schopných pro hnědší pokožku udělat cokoli, ať už se jedná o intenzivní návštěvu solárií, anebo o nadměrnou expozici přímému slunečnímu záření. Současný kosmetický trh poskytuje velké množství opalovacích přípravků, s čímž je spojená i velká medializace dodržování zásady používání krémů s UV faktorem. Protože se z důvodu „kultu bronzové pokožky“ opalují mladší respondenti, pravděpodobně i ve větší míře používají krém s UV faktorem, což nám potvrzuje i parciální výsledek našeho průzkumu.
Závěr
V současné době je potřebné zavést více činností zaměřených na prevenci maligního melanomu kůže. Myslíme si, že by bylo vhodné praktikovat tyto aktivity po dobu letních měsíců na koupalištích. Doporučujeme rozdávat informační letáky a brožury zaměřené na ochranu pokožky před slunečním zářením. Bylo by zajímavé, kdyby po koupalištích chodili dobrovolníci, kteří by pod vedením odborníků informovali návštěvníky o prevenci rakoviny kůže. Současně by jim doporučili vhodný opalovací krém s UV faktorem a případně by předvedli na klientovi jeho správnou aplikaci.
Dále doporučujeme do procesu zapojit zvyšování informovanosti veřejnosti o nádorech kůže i zdravotnických pracovníků, lékařů, ale především sestry. Sestra pracující v ambulanci všeobecného lékaře, ale i pediatra, by měla být jedním z prvních, kdo informuje pacienta o zvýšeném zájmu o své zdraví. Konkrétně v případě prevence maligního melanomu kůže u rizikových jedinců. Pod pojmem rizikový jedinec myslíme pacienty se světlým fototypem kůže a zvýšeným počtem pigmentových névů. Sestra by měla být schopná správně identifikovat pacienty se zvýšeným sklonem ke vzniku maligního melanomu a spolu s lékařem je odkázat na dermatologickou prohlídku.
Prostřednictvím této práce jsme chtěly stručně přiblížit problematiku prevence maligního melanomu. Zjistily jsme, že respondenti nemají dostatek informací o onemocnění a prevenci maligního melanomu. Proto nejsou schopní dodržovat všechny její zásady. Sestra jako neoddělitelná součást podpory zdraví by měla pacienta nabádat k dodržování zásad primární prevence. Je důležité pacientovi zdůraznit fakt, že prevence tvoří základ zdraví. Obzvlášť v případě maligního melanomu, který na základě správné prevence a včasné diagnostiky je úplně vyléčitelným onemocněním.
Souhrn
Příspěvek je zaměřen na problematiku maligního melanomu, respektive výzkum zjišťující, zda ochranné krémy s UV faktorem používají častěji respondenti nad 30 let, anebo respondenti pod 30 let. V úvodní části jsou vysvětleny pojmy maligní melanom kůže, jeho historie, zásady prevence onemocnění, fototyp kůže. Cílem popisovaného průzkumu bylo prostřednictvím dotazníkové metody zjistit, jak zásady prevence, konkrétně používání ochranných krémů s UV faktorem, dodržují návštěvníci solárií. Závěr příspěvku patří edukaci a doporučením (primární prevence), jejichž prostředníkem mohou být například i sestry v ordinacích praktických lékařů. Klíčová slova: maligní melanom kůže, prevence, zásady prevence, informovanost, fototyp kůže Literatura k dispozici u autorek.
O autorovi| Júlia Zlejšiová, PhDr. Karin Liptáková, Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská Univerzita v Trnave (zlejsiova.julia@gmail.com, karin.liptakova@truni.sk)