Všechny typy močových derivací určitým způsobem výrazně zasahují do kvality života pacientů, protože vylučování moči je jednou z nejdůležitějších každodenních biologických potřeb. Výběr nejvhodnějšího typu derivace závisí především na celkovém zdravotním stavu a schopnosti spolupráce pacienta se zdravotnickým personálem.
Kvalita života v souvislosti s močovými derivacemi
Každá močová derivace významně ovlivňuje kvalitu života pacienta, u kterého je nutno ji provést. Snaha zvolit u pacienta typ derivace, který co nejpřesněji napodobuje fyziologickou funkci močového měchýře, je samozřejmá, ale ideální forma derivace není dosud k dispozici (1).
Z dlouhodobého ošetřovatelského hlediska je zcela zásadní, aby pacient dobře spolupracoval. Při volbě formy derivace moči je nutno komplexně posoudit celkový stav pacienta. Pokud je postižen závažnými přidruženými chorobami, volí se u něj spíše jednodušší typ derivační operace (2).
Relativně nejvěrněji napodobuje funkci močového měchýře kontinentní ortotopická neovezika, která ale není proveditelná u všech pacientů, jak je uvedeno dále. V případě ideálního výsledku je pacient po ortotopické derivaci moči kontinentní a může mít i velmi uspokojivý sexuální život, což znamená, že je schopen pohlavního styku (1).
Je zřejmé, že provedení derivace moči vyžaduje následné ošetřování stomie jímacími pomůckami a stomie samotná zásadně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Nicméně i pacienti s ortotopickou náhradou měchýře musí kromě pravidelného posilování břišního lisu provádět také intermitentní autokatetrizaci z důvodu dokonalého vyprázdnění neoveziky a také k vypláchnutí hlenu tvořeného střevním segmentem použitým k derivaci. Pokud se jedná o nespolupracujícího pacienta, který autokatetrizace neprovádí, může dojít k perforaci neoveziky s následnou peritonitidou, která přímo ohrožuje pacienta na životě.
Proto je u nespolupracujících pacientů nebo u pacientů, kteří z jakéhokoli důvodu autokatetrizace provádět nemohou, lépe zvolit derivaci formou například ureteroileostomie.
Specifika ošetřovatelské péče o pacienta v předoperačním období
Všichni pacienti podstupující tento náročný operační výkon musí být zdravotnickým personálem dostatečně informováni o cílech léčby a možných komplikacích každé z metod močové derivace. Mimo jiné musí vědět, jak derivace ovlivní jejich tělesnou podobu, životní styl a v neposlední řadě jejich sexuální život. Pacient by měl být také informován o tom, že v případě indikace jakéhokoli typu derivace moči musí počítat s možností vytvoření ureteroileostomie, která může být v případě nepříznivého operačního nálezu (např. rozsáhlých srůstů po předchozích operacích) jedinou technicky proveditelnou formou derivace.
Z anamnézy se zjišťují zejména jakékoli dřívější břišní nebo pánevní operace či ozáření. Důležité jsou údaje o resekci střeva, renální nedostatečnosti, enteritidě nebo ulcerózní kolitidě (3). Specifika ošetřovatelské péče o pacienta po Brickerově močové derivaci
Pacientům po tomto typu derivace je zaveden drén, důležité však je, že v pravém dolním kvadrantu břicha mají vyvedenou urostomii, která je již na sále ošetřena jímacími pomůckami. Z urostomie jsou do sběrného sáčku vyvedeny uretrální cévky, které jsou zavedeny do ledvin jako pojistka anastomózy močovodů a střeva. Tyto cévky je taktéž nutno proplachovat již v časném pooperačním období. Odstraňovány jsou standardně desátý pooperační den. Odpadá tak nutnost proplachu neoveziky a hlavní cíl ošetřovatelské péče je edukace pacienta v péči o urostomii, která se provádí po odstranění uretrálních cévek.
Průzkumné šetření
Cílovou skupinou dotazovaných respondentů byli pacienti s vyvedenou ureteroileostomií, tzv. Brickerovou močovou derivací po odstranění močového měchýře. Po předběžné dohodě s vybranými zdravotnickými zařízeními bylo distribuováno celkem 90 dotazníků. Návratnost byla 56 dotazníků, z nichž bylo nutné 5 vyřadit z důvodu jejich neúplného vyplnění. Návratnost hodnotitelných dotazníků v závěru činila 56,6 %.
Při výzkumném šetření bylo hlavním cílem zjistit, jak pacienti po derivaci moči podle Brickera vnímají kvalitu svého života, jak vnímají svou osobní identitu a jaký má tento chirurgický výkon dopad na jejich osobní život. Šetření bylo prováděno prostřednictvím zkrácené verze standardizovaného dotazníku kvality života Světové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF. Výsledky byly analyzovány pomocí Příručky pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace, jejímiž autory jsou Eva Dragomirecká a Jitka Bartoňová. Součástí dotazníku byly také demografické údaje.
Výsledky šetření
Z celkového počtu účastníků šetření bylo 69 % žen. Zhoršení kvality života se stomickou pomůckou uvádí 31 % respondentů, 63 % uvádí, že nutnost používat pomůcku nevedla ke zhoršení kvality jejich života. Jako dobrou vnímá kvalitu svého života 43 % nemocných s vyvedenou ureteroileostomií, 29 % se k tomuto problému staví neutrálně a 24 % osob s prodělaným karcinomem močového měchýře hodnotí kvalitu svého života špatně. U položky, která zjišťovala míru smyslu života respondentů, jich 43 % uvedlo, že jejich život má smysl hodně; 47 % účastníků šetření tvrdí, že většinou má dostatečné množství energie pro běžné fungování ve svém každodenním životě. Více než polovina respondentů (55 %) také udává, že dokážou přijmout svůj tělesný vzhled po derivační operaci. Mezi kladné výsledky šetření patří také fakt, že pacienti jsou většinou sami se sebou spokojeni. LITERATURA
1. ČAPÁK, I.; DOLEŽEL, J. Chirurgická léčba karcinomu močového měchýře. Linkos [online]. 2008 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.lin kos.cz/po-kongresu/databazetuzemskychonkologickych-konferencnich-abstrakt/abstrakta/cislo/2572/ 2. HERÁČEK, J.; URBAN, M. Derivace moče po odstranění močového měchýře. Urologie pro studenty. [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.urologieprostudenty. cz/uploads/pdf/derivace-moce-po-odstranenimocovehomechyre.pdf 3. TANAGHO, E. A.; McANINCH, J. W. Smithova všeobecná urológia. Martin: Osveta, 2006. 774 s. ISBN 80-8063-206-5.
Souhrn Derivace moči je nejčastěji indikována při patologické obstrukci horních nebo dolních močových cest. Jejím účelem je v co největší míře nahradit původní funkci močových cest. Cílem léčby těchto pacientů je trvalé, většinou chirurgické odstranění překážky a znovuobnovení průchodnosti močových cest. U některých pacientů je třeba primárně volit derivaci trvalou. Jedná se především o pacienty s nádorovým onemocněním močového měchýře, kteří jsou léčeni radikální cystektomií. Klíčová slova: derivace moči, kvalita života, močové cesty, karcinom močového měchýře, pacient
O autorovi| Miroslava Červenková, Mgr. Petr Snopek, DiS. Fakulta humanitních studí, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (Mir.cervenkova@email.cz, snopek@fhs.utb.cz)
R