Kyselina benzoová zvyšuje trvanlivost produktů hubením bakterií. Kde se nejvíce využívá?

8. 6. 2022 10:30
přidejte názor
Autor: Pixabay

Kyselina benzoová patří mezi běžně využívané konzervanty zejména v potravinářství, ale najdete ji i v kosmetických produktech a některých léčivech. Tato látka v průmyslových výrobcích působí proti kvasinkám a bakteriím a pomáhá stabilizovat pH. Evropskou unií je v určitém množství považována za neškodnou, nicméně u přecitlivělých osob se při užití většího množství mohou objevit reakce podobné alergiím.

Co je kyselina benzoová?

Kyselina benzoová je jedním z nejpoužívanějších chemických konzervantů, a to ve farmaceutickém, kosmetickém i potravinářském průmyslu. Systematický název je kyselina benzenkarboxylová a běžně se s ní můžete setkat také pod označením E210.

Z chemického hlediska se jedná o nejjednodušší aromatickou jednosytnou karboxylovou kyselinu. Za normálních podmínek jde o bezbarvou až bílou krystalickou látku.

V přírodě se vyskytuje v přírodních pryskyřicích, bobulovitém ovoci a dalších plodech, jako jsou například švestky, jablka a podobně. V množství běžně přijímaném potravinami je tato kyselina považována za bezpečnou. Při vystavení kyselině askorbové se však může přeměnit v rakovinotvorný benzol. [1, 23]

Účinky kyseliny benzoové

V průmyslových výrobcích tato kyselina působí proti bakteriím, kvasinkám a některým plísním, čímž zvyšuje trvanlivost produktu. Jako konzervační prostředky se běžně používají nejen samotná kyselina benzoová, ale i její soli: kyselina sodná (E211), draselná (E212) a vápenatá (E213). Hlavními účinky tedy jsou:

  • konzervace potravin, kosmetických a farmaceutických výrobků,
  • úprava a stabilizace pH v těchto výrobcích. [4, 56]

Jak se benzoová kyselina využívá?

V kosmetickém průmyslu se kyselina benzoová přidává především do zubních past, některých deodorantů a kosmetických přípravků, které mají pH nižší než 4, což jsou například produkty k čištění pleti.

Ve farmaceutickém průmyslu se využívá hlavně k léčbě kožních infekcí spolu s kyselinou salicylovou, případně i k léčbě akné. Kyselina benzoová však největší uplatnění nachází zejména v potravinářství, kde se nejčastěji přidává do kyselých potravin. Typicky se jedná o:

  • nápoje (alkoholické i nealkoholické)
  • veškeré ovocné výrobky (včetně marmelád),
  • nakládanou zeleninu,
  • salátové zálivky,
  • hořčice, kečupy, dresinky,
  • pekařské výrobky,
  • chemicky vykynuté těsto,
  • některé druhy koření s pH pod 4,
  • čokolády,
  • margaríny. [7, 8, 9]

Nežádoucí účinky kyseliny benzoové

Kyselina benzoová je považována za bezpečnou látku v množství, ve kterém se vyskytuje v potravinách. Z tohoto důvodu je Evropskou unií její užití povoleno pro vybrané druhy potravin v omezeném množství. Přípustná denní dávka této látky je maximálně 25 mg na jeden kilogram tělesné váhy.

Výzkumy již prokázaly, že díky účinnému detoxikačnímu mechanizmu jsou benzoany pro člověka minimálně toxické. V játrech se následně s glycinem přeměňují na kyselinu hippurovou, kterou lidé vylučují močí.

U přecitlivělých osob se při konzumaci většího množství této látky mohou ovšem vyskytnout reakce podobné alergiím, jako podráždění kůže, astma či kopřivka. Mezi alergeny se však oficiálně neřadí. U osob přecitlivělých na aspirin se může rovněž objevit vyrážka. Konzumaci této látky by se dále měli vyvarovat především lidé s chronickou rýmou a kopřivkou. [10, 11, 12]

Zdroje: dtest.cz, bezpecnostpotravin.cz, ferpotravina.cz, ceff.info, britannica.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?