Stres, špatná nálada a zklamání mohou ovlivnit zdraví. A pokud jsou dlouhodobé, mohou být až osudové. Například finanční problémy, zvláště když se pravidelně opakují, vystavují člověka nebezpečí, že bude trpět kardiovaskulárními problémy a obecně může z nejrůznějších příčin zemřít. Ukázala to studie Miamské univerzity, v jejímž rámci se analyzoval dopad, jaký měla ekonomická nejistota na téměř 4000 mladých dospělých Američanů.
Nápad na realizaci této studie se zrodil z konstatování, že dnes jsou ekonomické problémy mnoha mladých Američanů horší než před několika desítkami let. Podobnou tendenci můžeme pozorovat i v Itálii: roky krize, nestabilita a změny v globální politice a ekonomice způsobily, že finanční situace mnoha mladých Italů je neuspokojivá. V mnoha případech musejí dnes mladí lidé žít v ekonomické nejistotě a s kolísavými příjmy. Odhaduje se, že například v Americe téměř 50 procentům mladých lidí v průběhu let klesal příjem. To ukazuje na významný jev, jehož možné dopady na lidské zdraví však byly dosud jen málo studovány.
Američtí vědci použili údaje z dlouhodobé studie týkající se rizikového kardiovaskulárního vývoje u mladých dospělých, která zahrnuje tisíce mladých Američanů od počátku 90. let minulého století. Tímto způsobem mohli vyhodnotit, jak se změnily příjmy asi 4000 účastníků studie od roku 1995 do roku 2005. A jak se pak v následujícím desetiletí, od roku 2005 do roku 2015, změnil jejich zdravotní stav. Vědci se zaměřili především na případy finanční nestability definované pětadvacetiprocentním poklesem koupěschopnosti v rozmezí dvou let.
Tyto údaje vypovídají zcela jasně o tom, že finanční tíseň zvyšuje téměř o 200 procent riziko, že člověk v nadcházejících deseti letech zemře nebo že bude trpět kardiovaskulárními problémy, jako je infarkt, mrtvice nebo srdeční nedostatečnost. Není jasné, proč se tak děje, ale je docela snadné vyvodit hypotézu: stačí, pomyslíme-li na špatné návyky, jako je kouření nebo alkohol, které finanční problémy prohlubují nebo s sebou přinášejí. Či také na to, že finanční tíseň ztěžuje přístup ke zdravotní péči.
A dopady na veřejné zdraví jsou zcela jasné. Pro mladé dospělé jsou opakované finanční problémy reálným rizikovým faktorem pro kardiovaskulární zdraví. Proto by se tato problematika měla dostat pod kontrolu, měly by se zavádět screeningové programy a přijímat preventivní strategie.