na níž navazuje transplantace jater. Indukce imunitní tolerance infuzí tkáňové suspenze obsahující hematolymfopoetické buňky novorozeným myším byla poprvé popsána již v roce 1953.
Následující experimentální studie se zabývaly otázkou imunitní tolerance u transplantace ledviny po předchozí allogenní transplantaci kostní dřeně (BMT) od stejného dárce.
Tato kasuistika uvádí případ muže, který pro akutní lymfatickou leukémii podstoupil sourozeneckou (bratr) BMT s následnou kompletní remisí. Za 14 let mu byl diagnostikován hilární cholangiokarcinom. Předtransplantační vyšetření periferní krve obou bratrů pomocí PCR mikrosatelitové analýzy krátkých tandemových repeat polymorfismů potvrdilo přítomnost plného chimerismu příjemce.
Po 3-týdenní neoadjuvantní chemo-radioterapii (5-FU a celková dávka 52,5 Gy) byla provedena transplantace pravého jaterního laloku. Jako GVHD-profylaxe byl 3 měsíce podáván cyklosporin v nízkých dávkách. Pooperační průběh příjemce i dárce byl bez komplikací. 21 měsíců po transplantaci je funkce štěpu výborná, bez známek rejekce či rekurence tumoru. Pacient je bez imunosuprese.
Nadějné výsledky
Studie prokazují, že u pacientů bez histologického průkazu invaze tumoru v okrajích resekátu a v lymfatických uzlinách, 5-leté přežití dosahuje 64,8%, zatímco u ostatních zůstává stále na 23%. Z toho je zřejmé, že efekt je zaručen pouze v přísně indikovaných případech, tj. bez nálezu maligních buněk v okrajích resekátu a v lymfatických uzlinách. Brzké ukončení imunosuprese minimalizuje riziko relapsu tumoru.
Zdroj: Transplantation, September 27, 2003, vol.76, No.6
Silvie Bloudíčková, www. Zdraví.Euro.cz, 19.12. 2003
autorka je spolupracovnicí redakce