Co je pásový opar?
Co se dozvíte v článku
Pásový opar (lat. Herpes zoster) představuje virové onemocnění, které způsobuje nepříjemnou svědivou vyrážku na pokožce pacienta. Ta se může objevit v podstatě kdekoliv na těle a mívá podobu jednoho souvislého pruhu puchýřů, který se obvykle vine kolem levé nebo pravé strany trupu. Tento zdravotní jev způsobuje virus Varicella zoster, který je zároveň původcem planých neštovic.
Dané kožní onemocnění sice není životu nebezpečné, ale často je velice bolestivé. Včasná léčba potíží však dokáže zkrátit délku trvání infekce a snížit pravděpodobnost výskytu určitých komplikací spojených s tímto zdravotním stavem. Mezi nejčastější komplikace přitom patří takzvaná postherpetická neuralgie, což je stav, který vyvolává neuropatickou bolest, jež přetrvává i poté, co puchýře z pokožky zcela vymizí. [1, 2, 3, 4]
Kdo je nejvíce ohrožen?
Pásový opar se může objevit prakticky u každého člověka, který někdy v minulosti prodělal plané neštovice. Virus planých neštovic totiž zůstává v těle pacienta po zbytek života a v průběhu let se může kdykoliv znovu aktivovat. Kromě toho pak navíc existují určité rizikové faktory, které mohou podporovat rozvoj tohoto nepříjemného zdravotního jevu. Riziko výskytu pásového oparu tak zvyšují například následující stavy:
- Stáří – pásový opar se nejčastěji objevuje u osob starších 50 let. Pacientům, kterým je více než 60 let, pak navíc hrozí vyšší riziko vzniku komplikací spojených s tímto zdravotním stavem.
- Některé nemoci – za rizikové faktory jsou považována také určitá onemocnění, jako je například AIDS nebo rakovina.
- Léčba rakoviny – kromě samotné rakoviny může podpořit rozvoj pásového oparu také její léčba, jelikož chemoterapie a radioterapie mohou snížit odolnost pacienta vůči jiným nemocem.
- Některé léky – v neposlední řadě je za rizikový faktor považováno také užívání některých léčiv, jako jsou například léky, které zabraňují odmítnutí transplantovaných orgánů, nebo steroidy. [5, 6, 7]
Diagnostika pásového oparu
Pakliže máte podezření, že se na vašem těle objevil pásový opar, je vhodné navštívit svého praktického lékaře či rovnou dermatologa a nechat si vaši domněnku potvrdit, nebo vyvrátit. V rámci vyšetření se vás lékař bude ptát na některé důležité otázky týkající se příznaků. Nejvíce ho budou zajímat podrobnosti o tom, kdy se dané symptomy objevily, jak se projevují a kde se nachází. Také bude samozřejmě zjišťovat, zda jste v dětství prodělali plané neštovice.
Po tomto rozhovoru bude následovat fyzikální prohlídka. Lékař musí posoudit vzhled a umístění vyrážky, aby mohl zjistit, zda se jedná skutečně o pásový opar nebo o nějaký jiný kožní problém. Vzácněji vás pak doktor může požádat o podstoupení diagnostického testu, který zahrnuje odebrání vzorku z kožní léze. Ten bude následně otestován na přítomnost viru Varicella zoster. [8, 9, 10]
Jak léčit pásový opar?
K aktivaci viru Varicella zoster většinou u pacienta dochází vlivem oslabení imunitního systému, které je způsobené stářím, imunosupresivní léčbou nebo jiným zatížením organismu. Standardní léčba tohoto onemocnění pak obvykle zahrnuje užívání antivirotik, které se doporučuje zejména v případě výsevu vyrážky v oblasti hlavy, při orgánovém postižení nebo zasažení centrální nervové soustavy, ale také u pacientů, kteří mají těžší průběh nemoci.
Kromě užívání antivirotik se terapie zaměřuje na zmírnění příznaků a urychlení hojení v místě postižení. Pásový opar a jeho léčení tak často zahrnuje aplikaci zinkových mastí a olejů či tekutých pudrů v zasažené oblasti. Někdy může lékař také doporučit používání lokálních antibiotik nebo antiseptických roztoků.
Pro urychlení hojení pak někteří lékaři doporučují také kortikosteroidy, které působí protizánětlivě a mírní akutní bolest. Avšak užívání těchto látek není všemi odborníky podporováno kvůli jejich možným vedlejším účinkům. Pro zmírnění bolestí je také možné užívat léky s obsahem paracetamolu, nimesulidu nebo tramadolu. V případě silných bolestí a posteherpetických neuralgií se pak podávají silné opioidy.
V rámci léčby pásového oparu je přitom často potřeba součinnost různých specialistů. Mnohdy se tak na terapii podílí jak dermatologové, tak neurologové či infektologové a další lékaři různého zaměření podle toho, jaký má pacient průběh nemoci. Kromě předepsaných léčiv je v některých případech možné podstoupit i rehabilitaci či různé fyzikální metody léčby.
Pásový opar: domácí léčba
Pokud vás zajímá, jaká funguje na pásový opar léčba doma, tak podle některých babských rad jsou nejúčinnější chladivé obklady a koupele z ovesných vloček. Ty vám mohou pomoci ulevit od bolesti a svědění. Přesto je však v případě rozvoje daných potíží vhodné navštívit lékaře, neboť přírodní léčba pásového oparu nemusí být vždy stoprocentně účinná.
Dále je potřeba dbát také na posílení imunitního systému, k čemuž může pomoci užívání doplňků s obsahem L-lysinu, což je aminokyselina, která mimo jiné podporuje hojení a regeneraci organismu. Kromě toho domácí léčba pásového oparu zahrnuje také konzumaci potravin s vysokým obsahem vitamínu A, vitamínu B12, vitamínu C a vitamínu E. Mezi potraviny, které obsahují velké množství zmíněných látek, se pak řadí například:
- vitamín A: játra, mléčné produkty, mrkev, petržel, rajčata, špenát, meruňky,
- vitamín B12: maso, vnitřnosti, vejce, mléčné výrobky, fermentované potraviny (například kimchi nebo tempeh),
- vitamín C: paprika, brokolice, květák, rajčata, brambory, zelí, petržel, špenát, citrusové plody, meloun, jahody, mango,
- vitamín E: rostlinné oleje, ořechy, pšeničné klíčky, listová zelenina, sója a mléko.
Jak dlouho trvá léčba pásového oparu?
Jak bylo výše zmíněno, léčba pásového oparu spočívá zejména v mírnění příznaků, které nemoc doprovází. Eliminace těchto symptomů přitom obvykle netrvá příliš dlouho. Ve většině případů je pro pásový opar doba léčby stanovena zhruba na dva až čtyři týdny, zatímco inkubační doba pásového oparu trvá standardně 7 až 14 dnů. [11, 12, 13, 14, 15, 16]
Prevence pásového oparu
V současnosti je v České republice k dispozici očkování proti Varicelle, která způsobuje jak plané neštovice, tak i pásový opar. Účinnost vakcíny je dle lékařských statistik zhruba 90%, avšak i v případě, že se pacient virem nakazí, bývá obvykle průběh onemocnění výrazně mírnější než u neočkovaných jedinců.
Kromě toho je aktuálně také možné nechat se očkovat přímo proti pásovému oparu. Tato vakcína je určená zdravým osobám starším 50 let nebo osobám starším 19 let, které mají v důsledku určitého onemocnění nebo léčby oslabený imunitní systém. Toto očkování se doporučuje i jedincům, kteří pásový opar již někdy měli.
Opět je však potřeba mít na paměti, že uvedená vakcína není zárukou toho, že se u vás pásový opar nikdy neprojeví, avšak může mít pozitivní vliv na intenzitu onemocnění. Navíc je u očkovaných pacientů nižší pravděpodobnost rozvoje postherpetické neuralgie nebo případně dalších možných komplikací spojených s pásovým oparem. [17, 18, 19, 20]
Zdroje: solen.cz, nzip.cz, mayoclinic.org, neurologiepropraxi.cz, verywellhealth.com, aad.org, hopkinsmedicine.org , healthline.com, webmd.com, nj.gov, nhsinform.scot, vakciny.net