Podle odpůrců je to vražda, podle příznivců akt milosrdenství. Úmyslné usmrcení těžce nemocného pacienta za účelem zkrácení jeho utrpení - eutanazii - mezi prvními na světě povolilo od 1. července 1996 australské Severní území, avšak v březnu 1997 federální australský parlament zákon zrušil. V současnosti je aktivní eutanazie legální v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Švýcarsku a některých státech USA. Řada zemí (např. Dánsko, Finsko, Francie či Německo) umožňuje eutanazii pasivní, tedy přerušení léčby udržující naživu trpícího či nevyléčitelně nemocného pacienta.
Ve všech státech pro aktivní eutanazii platí přesná pravidla. Zejména to, že pacient musí „nesnesitelně trpět“ a nemá vyhlídky na zlepšení zdravotního stavu. Tuto diagnózu musí potvrdit minimálně jeden další nezávislý lékař a pacient musí být dobře informován o svém zdravotním stavu a samozřejmě musí o usmrcení při plném vědomí několikrát požádat. Eutanazie má mnoho zastánců, stejně jako odpůrců. Mnozí odborníci tvrdí, že „nesnesitelné utrpení“ neexistuje, protože současná medicína umožňuje účinnou léčbu bolesti a dalších příznaků, které nevyléčitelně nemocné sužují, poukazují na možnosti kvalitní paliativní léčby.