Vláda počítá s tím, že se od července zruší karenční doba. Obnovení proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci zaměstnavatelé podmiňují zavedením e-neschopenky, aby mohli nemocné pracovníky lépe kontrolovat. Obávají se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Také podle ministerstva se dá očekávat, že počet krátkodobých pracovních neschopností vzroste.
Lékaři mohou elektronicky neschopenky sociální správě dobrovolně posílat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. V březnu to podle údajů ČSSZ dělalo 1078 doktorů. Podle ministerstva tak tyto e-neschopenky dobrovolně používají asi tři až čtyři procenta doktorů. Většina zasílá tiskopisy poštou, má na to tři pracovní dny. Informaci o začátku či konci pracovní neschopnosti tedy správa může dostat až s týdenním zpožděním, což podle ministerstva ztěžuje kontrolu pacientů i lékařů.
Doktoři by nově podle návrhu museli poslat oznámení elektronicky nejpozději další pracovní den. Zaslat by ho měli na elektronickou adresu, kterou sociální správa určí. Zaměstnavatelé pak podle novely požádají elektronicky o informace a úřad jim po obdržení jejich žádosti do osmi dnů oznámí, že zaměstnanec je na neschopence, kde pobývá a léčí se a jaké má vycházky. Poskytnou i adresu a jméno lékaře, který neschopenku vystavil.
Ministerstvo práce v podkladech pro vládu uvedlo, že ČSSZ bude mít od ledna novou službu pro zaměstnavatele na svém ePortálu. "Tato opatření mají zajistit on-line dostupnost údajů o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců," uvedl resort.
S novelou nejsou spokojeni zaměstnavatelé a sdružení lékařů. Svaz průmyslu a dopravy požadoval, aby firmy nemusely o informace žádat a dostávaly je rovnou. Podle zástupců podniků ministerstvo chystaný ucelený projekt e-neschopenek odkládá a navrhuje provizorní řešení, kdy lékaři budou zasílat část tiskopisů s citlivými údaji nemocných elektronickou poštou. Ministerstvo to vyvrací, podle něj "veškerá komunikace a zasílání osobních údajů bude probíhat prostřednictvím zabezpečeného kanálu" jako u nynějších e-podání. Podle Hospodářské komory navíc hrozí, že řada starších praktiků kvůli povinné elektronické komunikaci odejde do důchodu.
Sdružení praktických lékařů v připomínkách uvedlo, že změna očekávaný efekt nepřinese a jen přibude administrativa. Lékařská komora označila navrhovaný postup za nesystematický a trvá na jeho zamítnutí. Poukázala na to, že stejný princip už se jednou odmítl s tím, že se vypracuje ucelený model.
Projekt e-neschopenek se má podle dosud platného zákona spustit od ledna 2019 a má být součástí jednotného informačního systému resortu. Práce na něm zastavila bývalá ministryně první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Podle ní se elektronické neschopenky kvůli nepřipravenosti nedaly od příštího roku stihnout. Kabinet v červnu schválil návrh na jejich vyškrtnutí ze zákona s tím, že od roku 2021 by měl fungovat úplně nový projekt. Tento odklad ale zákonodárci nestihnou projednat. Ve Sněmovně proto poslanci ČSSD navrhli takzvaný přílepek k novele o lékařské posudkové službě, podle něhož by se měl projekt odložit na leden 2020.
Podle poslanců Pirátů se původní projekt stihnout dal. Postup bývalé ministryně Němcové kritizovali, podle nich za zpoždění e-neschopenek mohl právě její tým.