Karcinom z Merkelových buněk je podle lékaře přibližně čtyřicetkrát méně častý než známější melanom, ale je několikanásobně rizikovější. "Je to velmi agresivní onemocnění, které velice rychle roste z nějakého úplně drobounkého pupínku, který může na začátku vypadat jako pupínek při akné," popsal karcinom Arenberger. Pokud se nádor neléčí a začnou se vyskytovat metastáze, umírají tři čtvrtiny pacientů do dvou let, dodal.
"Od 1. ledna existuje nový lék, který je k dispozici na dermatovenerologických klinikách, které se zabývají dermatoonkologií, tedy ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí a ve Fakultní nemocnici Ostrava a v dalších takzvaných komplexních onkologických centrech," uvedl Arenberger.
Nový preparát je podle něj lidská protilátka účinkující proti proteinu, který způsobuje protiimunitní aktivitu nádoru. Protilátka je schopná zablokovat ochranné chemikálie nádoru, aby neničily bílé krvinky, které se snaží nádor zlikvidovat. Nově tato protilátka navíc umí i to, že aktivuje další buňky, které rovněž ničí nádor. Podává se stejně jako u melanomu, pacient chodí každé dva týdny na šedesátiminutovou infuzi, řekl Arenberger. Této léčbě zpravidla předchází chirurgické odstranění nádoru nebo radioterapie.
Podle Arenbergera je nicméně důležité, aby se včas stanovila diagnóza a zahájila moderní léčba. Lékaři by po získání výsledků z prvních vyšetření neměli pacienta posílat na regionální onkologii nebo k jinému kožnímu lékaři, ale rovnou do specializovaných center, míní přednosta. "Včas nasazená moderní léčba prodlužuje životy v případech, kde jsme ještě v minulém roce nabízeli pobyt v hospici a rozloučení se s příbuznými," podotkl.
Karcinom z Merkelových buněk se vyskytuje častěji u mužů a starších lidí, pacienti mají většinou světlou kůži. Riziko vzniku tohoto nádoru zvyšuje dlouhodobé působení ultrafialového záření ze slunce a narušená imunita. U 80 procent karcinomů z Merkelových buněk pak vědci zjistili přítomnost lidského viru nazvaného Merkelův polyomavirus, doplnil Arenberger.
Lékař upozornil na to, že v Česku se zatím moc nedaří diagnostikovat pacienty s tímto druhem nádoru. Například v Rakousku se s ním léčí aktuálně asi sedm lidí, v Česku jsou nyní dva. "Evidentně někde v Čechách chodí zbytečně lidé, ke kterým se úspěšná léčba nedostane," řekl. "Naším úkolem je i zvýšit záchyt u ambulantních dermatologů," dodal.