sestra ambulance AIDS centra, Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí, Nemocnice Na Bulovce, Praha
Do ambulance AIDS centra nastoupila Jarmila Sedláková v roce 1989 jako dočasný zástup za kolegyni. Z této „dočasnosti“ se stalo stálé zaměstnání a ze „záskoku“ je dnes sestra Sedláková uznávanou odbornicí na problematiku HIV a AIDS. V evidenci centra je přes 1200 pacientů a tento počet bohužel stále roste. V uplynulých letech bylo potřeba vybudovat další AIDS centra po celé republice, proto s vedoucí lékařkou doc. Staňkovou, CSc., jezdily, školily a zacvičovaly lékaře a sestry nově vzniklých pracovišť. Centrum aktivně spolupracuje také s neziskovými organizacemi, což dokládají např. slova ředitele Domu světla M. Hlavatého: „S paní Jarmilou máme fantastickou a letitou spolupráci. Především díky ní funguje kooperace mezi neziskovými organizacemi a centrem.“ Ošetřovatelská péče o HIV pozitivní pacienty není v ČR mezi zdravotníky příliš populární. Přesto se Jarmila Sedláková rozhodla naplno věnovat tomuto oboru a kromě péče o pacienty, pro které je nejen odborníkem, ale i přítelkyní, zpovědníkem a utěšitelem, přednáší zdravotníkům a aktivně se účastní besed pro HIV pozitivní a jejich rodiny. Pro kolegy i pacienty je sestra Jarmila velká osobnost s bohatými pracovními zkušenostmi, lidská, trpělivá a empatická. Citujme z dopisu pacienta: „Do centra chodím od roku 1991 a tam jsem poznal sestřičku Jarmilu. Je to ochotná, vstřícná a trpělivá žena. To, že svou práci dělá zodpovědně a dobře, je jasné, ale nechybí jí především lidskost, a to se bohužel dnes vidí málo. V tom shonu v ambulanci si dokáže udělat chvilku a prohodit pár slov, a to je pohlazení na duši.“
Jaroslava Šimoníčková
úseková sestra Centra alergologie a klinické imunologie, Nemocnice Na Homolce, Praha
V roce 1981 Jaroslava Šimoníčková absolvovala studium oboru Dětská sestra na SZŠ v Mostě a nastoupila na I. dětskou kliniku FN v Motole. Po deseti letech se stala staniční sestrou na oddělení větších dětí a od roku 1995 působí jako úseková sestra Centra alergologie a klinické imunologie v Nemocnici Na Homolce. Úspěšně dokončila pomaturitní studium oborů Ošetřovatelská péče o děti a dorost, Ošetřovatelská péče v alergologii a klinické imunologii a Management ve zdravotnictví. Je sekretářkou ČSAKI, členkou výboru sekce sester této společnosti, lektorkou ČIPA. Aktivně se účastní domácích i zahraničních vzdělávacích akcí, je autorkou 45 přednášek a 19 publikací, autorkou kapitoly Úloha sestry v péči o dětské alergiky v rámci učebnice Dětská alergologie. Významnou měrou se zasloužila o zahájení certifikovaného kurzu pro sestry s názvem Specifická ošetřovatelská péče o pacienty s alergickými a dalšími imunopatologickými stavy. Vedle těchto činností se intenzivně podílí na organizaci a provádění aktivit klubu alergických a astmatických dětí (Klubu AA Homolka), jehož náplní je edukace rodin alergiků, společenská komunikace a prevence. Jako sekretářka tohoto klubu věnuje mnoho svého mimopracovního času úkolům spojeným s fungováním klubu i vydávání klubového časopisu. Součástí preventivního programu je také zajištění léčebného přímořského pobytu pro děti s astmatem a alergiemi, kterého se od roku 1989 každoročně zúčastňuje. Za těch 24 let věnovala dětem sestřička Jája, jak jí všichni říkají, více než 52 týdnů své řádné dovolené. To lze uskutečňovat jen s velkým nasazením, elánem, zájmem i láskou k dětem a ke své práci.
Dagmar Šperlová
staniční sestra, Hospic Dobrého Pastýře, Čerčany
Prvním působištěm Dagmar Šperlové po absolvování SZŠ bylo interní a chirurgické oddělení. Po třech letech se však rozhodla pro práci v domově pro seniory a v charitních domovech. Od roku 2005 je oblastí jejího působení hospicová péče. V roce 2008 nastoupila do Hospice Dobrého Pastýře v Čerčanech, kde nyní zastává pozici staniční sestry. Důležité je pro ni také další vzdělávání, proto se rozhodla pro specializační studium v oborech Sestra v úseku ošetřovatelské péče o dospělé a také v úseku činnosti a funkce sestry pracující v hospici a dále pro odborné kurzy věnované konceptu bazální stimulace. Podle slov navrhovatelky dokázala sestra Dagmar v hospici využít zkušenosti s geriatrickými a paliativními pacienty. Kromě vlastního vzdělávání školí a motivuje ostatní sestry a pečovatelky a aktivně se věnuje stážistům. V rámci mobilního hospice a domácí péče ošetřuje také klienty v jejich domácím prostředí. Její devízou je také schopnost spolupráce se všemi odborníky multidisciplinárního týmu, je propojujícím článkem mezi jednotlivými obory, zdokonaluje se ve farmakologii, krizové intervenci, psychologii… Pacienti v terminálním stadiu, doprovázející rodiny i ostatní blízcí vnímají Dagmar jako skromnou a empatickou osobnost, upřímnou, zkušenou, která dokáže pacienta i členy rodiny uklidnit a pohladit po duši. Navrhovatelka označuje sestru Dagmar jako obrovsky lidskou a angažovanou. Vzpomíná na výjimečnou událost, kdy sama připravila vše pro svatbu pacientky v terminálním stadiu, která ji týden před smrtí požádala, zda by jí mohla jít za svědka. Tento prožitek obyčejného lidského loučení byl pro všechny, klienty i zaměstnance, úžasným okamžikem.
Jarmila Sedláková
Jaroslava Šimoníčková
Dagmar Šperlová