Pacienti v ČR zatím příliš nestojí o nadstandardy, za něž si mohou od loňského ledna připlácet. Podle nemocnic po celé zemi je zájem o lepší oční čočky a očkování či lehké sádry jen malý. Lidé chtějí hlavně komfortnější pokoje, ty si mohli hradit ale už před reformou. Podle odhadů ministerstva se za nadstandardy v prvním pololetí minulého roku vybralo 30 až 40 milionů korun. Zdravotnictví přitom za rok spotřebuje kolem 300 miliard. Seznam nadstandardů obsahuje 18 položek. Podle mluvčí MZ ČR Viktorie Plívové loni po zavedení mezi lednem a únorem zájem o možnost připlatit si za lepší léčbu skokově narostl. V dalších měsících prvního pololetí pak plynule stoupal. Podle zástupců nemocnic je ale poptávka malá. Lidé stojí především o nadstandardní pokoje, a to hlavně v porodnicích. Za den si za ně připlatí 300 a více korun. V jednotlivých zařízeních se liší i ceny čoček či sáder. Řídí se prý také podle
zájmu. Ten pacienti mívají i o to, co v seznamu není. Do peněženky tak sáhnou často pro peníze na to, co pojišťovny nehradí. Výnosy z nadstandardů představují jen zlomek příjmů nemocnic, zásadnější vliv na jejich hospodaření nemají. Třeba podle mluvčí společnosti Agel peníze za nadstandardy tvoří asi 0,5 procenta příjmu. Podle představitelů některých zdravotnických zařízení ale mohou nadstandardy znamenat konkurenční výhodu, a to právě kvůli odlišným cenám. V nemocnicích ve všech krajích je zájem hlavně o oční čočky a pak o lehčí sádry, bývá ale malý. Podle ředitele písecké nemocnice Jiřího Holana nadstandardy někdy představují pro personál i určitou komplikaci. „My pacientům tyto služby musíme nabídnout a oni je většinou odmítají. My to však následně celé musíme sepsat, což je trochu práce navíc,“ řekl Holan.