Incidence maligního melanomu v řadě zemí zaznamenává nejrychlejší nárůst ve srovnání s incidencemi jiných nádorových onemocnění. Hlavní příčiny se vidí v moderním životním stylu, větší dostupnosti slunění, která souvisí s dostupnějšími možnostmi cestování.¨
Konference v roce 1994, jejíž téma byla prevence rozvoje maligního melanomu, dospěla ke konsenzu, že UV záření ze slunce je jediným prokázaným vnějším rizikovým faktorem pro rozvoj onemocnění.
Autoři článku v časopise Medical Science Monitor se zabývají otázkou, zda při vzniku maligního melanomu hrají roli i další rizikové faktory. Pro účely tohoto článku analyzovali data z několika zemí.
Incidence a mortalita u maligního melanomu v čase
Incidence maligního melanomu se během posledních let 20. století dramatiky zvýšila. Vedle prudce narůstající incidence melanomu ještě rychleji narůstá mortalita.
Ve Švédsku byl prováděn výzkum, který zjistil, že nejvyšší nárůst mortality u maligního melanomu byl v roce 1955 a nadále pokračoval. Vedle toho incidence narůstala pomaleji a dosáhla nejrychlejšího nárůstu v roce 1980.
Nejvyšší nárůst mortality u maligního melanomu byl v roce 1955, a to o 22%. Švédové přitom začali ve zvýšené míře cestovat do jižních zemí až v 60.letech.
Zdá se tedy, že tato zjištění nepotvrzují teorii, že rizikovým faktorem je cestování, především potom za sluncem.
Možné souvislosti mezi melanomem a rizikovými faktory
Je prokázána souvislost mezi melanomem kůže a UV zářením, které je formou elektromagnetického záření a je schopné poškozovat v různé míře buňky.
V posledních letech se dostal do popředí problém tenčící se ozónové vrstvy a v důsledku toho vzrůstající výskyt kožního a očního melanomu. Tato situace však v 50. letech minulého století ještě neexistovala. Proto zde musí existovat jiné rizikové faktory, které akcelerovaly transformaci buněk v buňky nádorové.
Zajímavá je skutečnost, že v roce 1955 bylo zahájeno vysílání na televize a rozhlasu na velmi krátkých vlnách a většina plochy Švédska byla vysíláním pokryta v 70. letech 20.století.
Po zahájení vysílání na FM vlnách, se mortalita začala prudce zvyšovat, a to z do té doby stabilní míry.
Autoři článku se domnívají, že náhlá změna ve vnějších podmínkách mohla vyvolat náhlý nárůst mortality (mezi těmi pacienty s nádorovým onemocněním, kteří byli doposud naživu, zatímco mohlo trvat dalších několik let než tyto změněné podmínky vyvolaly vznik úplně nových nádorových onemocnění). Toto je potvrzeno i statistickými údaji.
Autoři článku uvádějí hypotézu, podle které resonanční efekty, které jsou vyvolávány frekvencí kolem 100 MHz, způsobují elektrické napětí. V důsledku toho proudy procházejí tělem, někdy i v delších periodách, např. během spánku v noci.
Tyto proudy mohou interferovat s procesy buněčné reparace v poškozených buňkách. Pokud by narušení takových procesů nastalo u dané populace, dalo by se logicky očekávat, že u pacientů s pokročilou fázi rakovinou kůže by došlo k nárůstu úmrtí.
Pokud jde o účinky elektromagnetického záření na buňky, výzkum prokázal, že např. mikrovlnné záření snižuje počet spermií nebo že silné vysílače mohou zvýšit výskyt leukemie. Na buněčné úrovni byl prokázán např. vliv 50Hz frekvence na procesy apoptózy a diferenciace u neuroblastomů.
Výzkum se v dnešní době soustředí také na mobilní telefony a systémy. Byla prokázána např. ztráta chuti jako jednoho ze smyslů, která stoupá s intenzitou záření z mobilních stanic. K tomu přistupují iritabilita, únava, potíže s koncentrací.
Studie prokázaly, že např. vysokofrekvenční magnetické pole snižuje cytotoxickou aktivitu v periferní krvi u žen. U mužů byla prokázána asociace mezi rakovinou prostaty a elektromagnetickým zářením.
Závěr:
Autoři se pokusili doložit, že neexistuje důkaz o tom, že zvýšená míra cestování je hlavním důvodem zvýšené mortality u maligního melanomu. Na druhé straně byla shledána významná asociace mezi vysíláním na frekvenci velmi krátkých vln a zvýšenou mortalitou.
ZDROJ:
(jha), www.Zdravi.Euro.cz
| Stále více lidí trpí zhoubnými nádory kůže. Přibývá také počet těch, kteří na toto onemocnění zemřou. Švédští výzkumníci zjistili, že stav pacienta s nádorem může zhoršovat také vysílání velmi krátkých vln. Tyto elektromagnetické proudy procházejí tělem, někdy i po dlouhou dobu – například v noci. |