KARLOVY VARY - „Odpoledne se děvčata seznamují s dokumentací nemocného. Sestavují si plán na ošetřující činnost. Musí si zjistit, jaké léky mu byly podávány, jaké odběry pacient podstoupil, zda má dietu nebo mu je předepsána rehabilitace. Je toho opravdu hodně, co si musí ověřit a na nic by neměla zapomenout,“ řekla nám vedoucí zaměření všeobecných sestřiček Kristina Dudová.
V půl sedmé ráno druhý den maturantky ve své práci pokračují. „Jelikož jsou zkoušející po kontrole dokumentace z minulého dne seznámeni, jak si dívky vedly, je možné, pokud udělají chybu, je jemně nasměrovat správným směrem. I samotná studentka může leccos ve svých zápisech opravit, když se domnívá, že postupovala špatně. Práce je však samostatná, ale děvčata ani nenapadne, že by se mezi sebou nějak domlouvala,“ sdělila Kristina Dudová.
V deset hodin přicházejí maturantky k hlášení. Během deseti až patnácti minut ústní zkoušky musí zhodnotit nejen pacientův psychický a fyzický stav, ale také sociální. „Při zkoušení musí obhájit, proč nasadily nemocnému daný lék, zda na něj nemůže pacient negativně reagovat, čeho si u něho všimly a tak dále,“ uvedla Kristina Dudová.
Na konci toho všeho utrpení překvapily dívky svými znalostmi nejen samy sebe, ale také zkoušející, kteří nejvíce hodnotili, jak samostatně si maturantky počínaly.
Podle slov ředitelky Evy Průchové to mají studentky v současné době těžší ve srovnání s dobou, kdy maturovala ona. „My jsme měly předem dané, z které strany musíme k pacientovi přistupovat. Měly jsme to v podstatě zažité ze školy. Dnes je to jiné. Postup si dívky musí vytvořit samy. Na nich záleží, jakou taktiku si zvolí,“ dodala.
JANA ŠTEINEROVÁ, Karlovarské noviny, 1.6.2001