Profesor JIŘÍ VORLÍČEK, předseda České onkolog. společnosti:
Ano, pacienti by měli podle mého názoru platit v plné výši laciné léky na běžné jednoduché choroby, třeba do sta korun. Podle předběžných výpočtů, které už jsou ale oficiální, kdyby se tento systém nastolil, byly by dvě miliardy korun navíc na léky zachraňující život.
Doktor MILAN KUBEK, prezident České lékařské komory:
Ano, platit by je měli. Na předpis by neměly být volně prodejné léky, jako je tomu dosud u některých léků. Účinnost některých léků totiž není taková, aby se je vyplatilo hradit ze zdravotního pojištění. Preferoval bych větší spoluúčast pacienta na úhradě levných léků.
Doktor TOMÁŠ JULÍNEK, možný budoucí ministr zdravotnictví:
Určitě by měli platit levné léky.
Na takové léky není třeba solidarita, tedy hrazení ze zdravotního pojištění.
Tam nejde o vysoké zdravotní ani sociální riziko, které by je zruinovalo. Veřejné peníze jsou hlavně na to, co si každý jeden občan nemůže dovolit, tedy léky drahé, užívané dlouhodobě.
Profesor JAN PIRK, přednosta transplantačního centra IKEM:
Některé léky by v plné výši platit měli. Není možné ze zdravotního pojištění hradit úplně všechny léky a veškerou zdravotní péči. Léky do 50 korun za balení, například anopyrin, paralen atd. by lékaři nesměli předepisovat a pacient by si je kupoval sám a zaplatil je v plné výši. Tím by zbylo na drahé léky i léčbu.
Právo
Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz
MUDr.Tomáš Rozsíval
Každý máme jinou představu o míře láce. Léková vyhláška je natolik chaotická, že , jak mne namátkou napadá, proti názoru pana Julínka, některá kvalitní hypotenziva, která pacient musí užívat dlouhodobě, lékař vyzkouší např. během roku nejrůznější druhy od těch bez doplatku, až bohužel po ty s doplatkem nehorázným, nicméně např. v dvoj až trojkombinaci, nejúčinnější. Takže není to tak jednoduché. Tady pánové, ostatně to sami víte nejlépe, nejde o výměnu ojnice z kola lokomotivy.
A ten doplatek je opravdu až několik stovek každý měsíc. A bohužel to opravdu nelze zaměnit za léky bez doplatku, či tzv.generika, která již většinou bývají méně účinná a nehodí se pro moderní léčbu. Taky jsem bohužel zaregistroval skutečnost, že lidé starší, dostávají léky méně účinné a z mého pohledu nekvalitní, / např. ta hypotenziva /, nemocní se každou chvíli zdekompenzují, jsou časté rehospitalizace ke stabilizaci stavu, atd., což po sečtení přijde tento solidární systém daleko více, než, kdyby byli léčeni ihned léky kvalitními, nebo chcete-li tzv. třetí generace.
Takže Vaše otázka, zda by měli doplácet ? Ano, zajisté, ale potom systém musí více dotovat ty léky kvalitní a účinné a to především pro polymorbidní pacienty a starší pacienty. K tomu je ovšem nutno vychovávat lékaře a nikoliv je úhradovými vyhláškami nutit k nedobrovolné euthanasii !! Potom mluvte o solidaritě.
Karel Tejnora
Není pacient,jako pacient.Jeden pol se lékařům vyhýbá a léky konzumuje jen z donucení,opačný pak denně užívá 8 i 12 druhů, má pečlivě napsané a žije od dávky k dávce, snad s vírou nesmrtelnosti, ci alespoň oddálení konce. Oba poly reagují různě na doplatky, první raději vynechá lékaře a pokud musí, ochotně si koupí daný lék v lékarně, druhá žehrá na doplatek u anopyrinu 3 korun, neb se cítí v konzumu ohrožená. Před lety byla vyjmuta ze zdraotního pojištění běžná analgetika, výsledek byl masivního předepisování tehdá tramadolu, který stál 5x více, ale by na pojišťovnu. Asi finanční efekt pochybný. Nejde jen o léky, ale třeba i pomůcky. Pokud je systém nastaven tak, že nezaplatí práci na zhotovení sádry, ale naopak proplatí násobně draží fixační ortézu, pak nejde také o optimální stav. K doplatkům bych upřednostnil paušál platbu cca 30 kč za lék a degresivní indexovou platbu z ceny léku se sociální klausulí s měsíční a celkovou roční výši totální spoluúčastí.