Trocha čísel na úvod: podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se doba strávená na lůžku v nemocnici neustále krátí. Od roku 2005 se v průměru snížila téměř o dva dny. Postupně ubývá i ležících pacientů - před pěti lety ošetřily nemocnice v Česku zhruba o 100 tisíc více lidí než loni.
Náklady ale letí strmě nahoru: za tutéž dobu se zvedl roční provoz nemocnic bezmála o 35 miliard korun na 123 miliard. Jak je to možné?
Z velké části za to mohou obrovská centra - onkologická, traumatologická, kardiologická či robotická. Alespoň podle ministerstva zdravotnictví a pojišťoven. Jejich roční obrat je okolo třiceti miliard a peníze do nich tečou prakticky bez kontroly.
„Zatímco v jiných nemocnicích reguluje ministerstvo spotřebu péče vyhláškou, specializovaných center se nic z toho netýká. Centra mají zvláštní smlouvy s pojišťovnami,“ potvrzuje ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ladislav Friedrich.
Centra tak mohou nakupovat drahé přístroje a léky i v dobách škrtů. Třeba Masarykův onkologický ústav loni spotřeboval o dvanáct procent více materiálu a léků než v roce předchozím, přestože pacientů bylo jen o tři procenta více. Počet chemoterapií a radioterapií ale stoupl o čtvrtinu.
„Máme možnost poskytnout nákladnou léčbu většímu množství lidí,“ chválí systém mluvčí ústavu Zuzana Joukalová. Leoš Heger chce přesto šlápnout na brzdu. Síť center by mělo kontrolovat přímo ministerstvo. Pod větším drobnohledem by se měly ocitnout i pojišťovny, které dosud nákupy bez řečí platily.
„Nově budou ve výročních zprávách vysvětlovat, proč a jak smluvní síť rozšířily a proč kterou věc uhradily. Teď jsou smlouvy bez kontroly,“ plánuje ministr.
Hlídat se budou i nově příchozí technologie. O tom, které přístroje, kolik a do které nemocnice půjdou, bude napříště rozhodovat zvláštní ministerská komise. Podobně by to mohlo být s léky.
„Je pravda, že cokoli se uspoří jinde, okamžitě se nalije do center. Neexistuje žádná nákladová efektivita. Nikdo neví, jestli to pacientům něco přináší,“ prohlásil již dříve šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
A osekat by se měly i náklady na takzvané hotelové služby - na úklid, stravu, energie či dopravu. Mezi obyčejnými nemocnicemi a velkými centry se totiž utvořila nevysvětlitelná propast: zatímco malým nemocnicím stačí za služby na den průměrně 1230 korun, specializovaná centra spotřebují 2120 korun.
„Průměrné náklady jsou v některých oblastech ve velkých nemocnicích až osmkrát vyšší,“ potvrdil místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.
Ať už úsporný plán ministra Hegera vyjde nebo ne, na financování nemocnic se budou větší měrou podílet i pacienti. Vláda minulý týden odsouhlasila, že platba za den v nemocnici stoupne od podzimu z 60 na 100 korun. Rovněž se má zrušit zákaz připlácení na nadstandard.