České Budějovice – Životu velmi nebezpečné onemocnění tentokrát propuklo u mladého muže z Bukovska. Záchranka jej v neděli přivezla do nemocnice se závažnou poruchou vědomí a příznaky podráždění mozkových blan. Rozbor mozkomíšního moku a další vyšetřovací metody diagnózu zánětu mozkových blan potvrdily.
„Pacient se osm hodin po zahájení léčby probral k vědomí. Jeho současný stav je dobrý, vyhlídky rovněž,“ konstatuje primář Václav Chmelík.
Případ infekční choroby sledují také hygienici. Rodina a lidé, se kterými nemocný přišel v posledních dnech do styku, jsou pod zvýšeným zdravotním dohledem. Podstoupili předepsané odběry, nyní laboratorně šetřené. Ohrožení pobírají antibiotika.
Meningokoková infekce se nejčastěji vyskytuje u malých dětí a mladistvých jedinců, oslabených stresovou situací. V Jihočeském kraji se vloni objevila u pěti osob. K závažným příznakům rychle se rozvíjejícího bakteriálního onemocnění patří například krutá bolest hlavy, vysoká teplota, závrať, světloplachost či vyrážka, následované bezvědomím.
Je proto přirozené, že mnozí rodiče reagují na onemocnění dítěte spojeného s horečkou a rudými flíčky zděšením. Právě jim může posloužit při rozhodování, zda volat k potomkovi záchranku, takzvaný skleničkový test.
„Jde o poměrně jednoduchou pomůcku, kterou vymysleli v Anglii. Spočívá v přitisknutí sklenice na kůži poseté rudými flíčky. Pokud vyrážka zmizí, je nevinná. To platí například u spály, zarděnek, nebo spalniček. V opačném případě je podezření na meningokoka opodstatněné,“ dává Václav Chmelík u nás zatím nedoceněný a málo známý návod.
Náročnou léčbu nemoci popisuje jako soubor velmi intenzívních a komplexních opatření. Zásadním krokem je infuzní podání vysokých dávek antibiotika, pronikajícího do mozku.
Vzhledem k vzácnosti a současně závažnosti uvedené infekce provádí stát očkování jen u reálně ohrožených skupin lidí. Je ovšem možné požádat praktického lékaře o provedení očkování za úhradu. K mání jsou však vakcíny účinně působící pouze na dva ze tří nejčastějších kmenů zákeřné bakterie.
HANKA HRICOVÁ, Českobudějovické listy, 27.2.2002