Mentora můžeme chápat jako tzv. zkušeného „průvodce – učitele“, který ovlivňuje působení studenta na jeho klinické praxi. Mentor má za úkol motivovat, být vzorem a pracovním partnerem. Pozitivně ovlivňuje studenta k postoji k práci, k úkolům, k pacientům a ke kolegům.
Bohužel v minulosti jsme se jako studenti ne vždy setkávali na odděleních s pozitivním přijetím. Při vstupu na oddělení jsme nevěděli, zda jsme na správném pracovišti, anebo jsme si spletli dveře, protože si nás nikdo nevšímal, i když jsme se představili. Většinu praxe jsme stáli buď v „koutě“, nebo jsme byli zaměstnáni tak, že jsme odcházeli s dojmem, že jsme, jak se říká, „děvče pro všechno“. Z těchto služeb jsme odcházeli unavení, zklamaní, deprimovaní a těšili se na okamžik, kdy nám studentská praxe skončí. Většinou nám nikdo nevysvětlil chod a systém na oddělení, práci, specifika péče o nemocné na daném pracovišti apod. Celou situaci jsme si vždy vysvětlovali tím, že sestry trpí nedostatkem času vysvětlovat „něco“ studentům. Řada sester se domnívala, že se na dané pracoviště nevrátíme, a tudíž je zcela zbytečné věnovat nám pozornost.
Ke změnám došlo až s prvními absolventy kurzu Mentor klinické praxe, kteří jsou primárně v praxi a studenty tak cíleně zasvěcují do léčebněošetřovatelského procesu. Mentoři klinické praxe jsou proškolené, profesně kompetentní osoby, které studentům především nelékařských oborů poskytují odbornou, pedagogickou, a hlavně osobnostní podporu při absolvování jejich odborných stáží na klinickém pracovišti.
Celý systém a přístup ke studentům se díky nim tak mnohonásobně zlepšil. Měla jsem to štěstí, že jsem ještě jako studentka mohla toto zlepšení na našich praxích pocítit a následně podle
svých prožitků dnes již aplikovat. Hned od začátku nastaly změny, a to zejména v oblasti samotného přijetí na pracovištích, kde již tento „školitel“ působil. Akceptace byla výrazně vřelejší a celkově příjemnější, než jakou jsme znali z předešlých zkušeností. Velice rychle jsme se začali cítit téměř jako členové týmu pracoviště. V nás to vzbudilo opravdový zájem o problematiku oddělení a hospitalizovaných klientů. Výběr vhodných pacientů s předáním informací o jejich zdravotním stavu a potřebách byl také jednou z výrazně pozitivních změn, kterou se snažím dnes i já při mentorování svých studentů na praxi dodržet a aplikovat. Je tak možno nejen prohloubit empatii k nemocným a k jejich rozmanitým životním osudům, ale zároveň studentům co nejvíce přiblížit praktický proces práce sestry v praxi. Studenti se lépe naučí určovat si své cíle a úkoly s následným plánováním a realizací svých stanovených intervencí. Zároveň nemohu opomenout hlubší, a především reálné osvojení si nejen jednotlivých výkonů pod odborným dohledem, ve kterých je praktikant podporován k přemýšlení a osvojení si zkušeností s prověřením vlastních znalostí, ale i zlepšení komunikace sestra versus pacient. To vše se mnohdy může lišit od praktického nácviku v odborných laboratořích ve škole. Za jednu z největších výhod však považuji především zpětnou vazbu školitele se svým studentem, kdy je možno okamžitě řešit aktuálně vzniklé problémy či otázky, které u studenta mohou nastat.
Výhody, které mentor na klinických pracovištích pro praktikanty přináší, vidím především v urychlení osobnostně-profesního růstu s postupně se navyšujícím sebevědomím a sebeúctou ze zvládání možných provozních situací. Dále pak urychlení směřování studenta odborným směrem a rozvoj jeho samostatnosti v uvažování.
Pro studenty je jistě velice důležité, aby byli námi – sestrami – bráni za partnery, zúčastňovali se předávání služeb, byli seznámeni s chodem a ošetřovatelskou péčí daného oddělení.
Literatura
KUKUČKOVÁ, E. Klinická praxe – reflexe studentů ošetřovatelství. Ostrava, 2008. Bakalářská práce (Bc.). Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence.
Slovník cizích slov [on-line] Dostupné z: www.slovnik-cizichslov.abz.cz VRUBLOVÁ, Y. Organizace klinických praxí. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2006.
MATLOCHOVÁ, S.; MATLOCH, Z.; DRAHOŠOVÁ, L. Odborný dohled pro NLZP. Sestra, 2012, roč. 22, č. 9. ISSN 1210-0404.
Nové knihy: Ošetřovatelská péče v gastroenterologii a hepatologii
A. Holubová, H. Novotná, J. Marečková a kol.
Tato publikace, která je svým zaměřením na českém trhu zcela ojedinělá, je určena nejen studentům zdravotnických oborů na lékařských či zdravotně sociálních fakultách a vyšších odborných školách, ale také všeobecným sestrám, kterým poskytne nejnovější poznatky z daných oborů a pomůže tak zkvalitnit péči o jejich klienty. Akademickým pracovníkům poslouží jako kvalitní podklad pro výuku.
Jedinečnost této učebnice spočívá v jejím pojetí. Většina kapitol je zpracována formou ošetřovatelského procesu či standardizovaného ošetřovatelského postupu. Velkým pozitivem knihy je též použití NANDA taxonomie II, která je dnes již nezbytným prvkem ošetřovatelské diagnostiky.
Prostudováním této publikace získají čtenáři základy medicínské problematiky, budou umět rozpoznávat ošetřovatelské problémy klienta, správně přiřadit ošetřovatelskou diagnózu, plánovat, realizovat, hodnotit ošetřovatelskou péči a vhodně edukovat nemocné. Naučí se asistovat lékaři při specializovaných výkonech a vyšetřeních, na která budou umět klienty správně připravit. Získají též dobrý přehled o farmakologických přípravcích používaných v gastroenterologii a hepatologii.
Množství použitých tabulek, ilustračních obrázků a barevných fotografií umocňuje didaktický charakter publikace. Publikace bude k dostání od března 2013.
Nakladatelství: Edice Sestra, Mladá fronta, rozsah: 250 stran, doporučená cena: 400 Kč, ISBN 978-80-204-2806-6
O autorovi| Mgr. Miroslava Vaňková, dětské oddělení, Nemocnice Nový Jičín a. s. (mirka.sklenovska@centrum.cz)