Konference o papillomavirech se věnovala budoucnosti vakcinace a screeningu.
Otázka prevence karcinomu děložního čípku patří k současným prioritám Světové zdravotnické organizace a veřejného zdravotnictví mnoha zemí. Rakovina děložního čípku představuje hlavní globální zdravotní problém. Je to druhé nejčastější nádorové onemocnění a třetí nejčastější příčina úmrtí u žen celosvětově. Každý rok onemocní na celém světě téměř 500 000 žen a kolem 270 000 žen na toto onemocnění zemře. Navíc se předpokládá, že do roku 2020 by mohlo dojít až ke dvojnásobnému nárůstu tohoto onemocnění.
„Problém prevence rakoviny děložního čípku vyžaduje multidisciplinární a interdisciplinární přístup,“ konstatoval F. Xavier Bosch z Onkologického institutu v Barceloně při představování 260stránkové monografie „HPV Vaccines and Screening in the Prevention of Cervical Cancer“ shrnující poznatky o strategiích v prevenci rakoviny děložního čípku. „Tato monografie poskytuje přehledné a užitečné aktuální informace pro pediatry, gynekology, politiky, ekonomy a pracovníky z oblasti veřejného zdravotnictví. Na jejím vzniku se podílelo 100 nezávislých expertů z 63 institucí v 19 zemích,“ řekl Bosch. Monografie vyšla v srpnu jako příloha časopisu Journal Vaccine. Pro zajímavost, naleznete v ní 739 referencí, z nichž více než polovina je z posledních 5 let.
Bezpečné, imunogenní a 100% účinné
Jak sdělil John T. Schiller z laboratoře buněčné onkologie Národního institutu pro rakovinu v USA, obě vyvinuté vakcíny (Gardasil/Merck i Cervarix/GSK) jsou bezpečné, vysoce imunogenní a 100% účinné v prevenci HPV infekce, cervikální dysplazie a v případě vakcíny firmy Merck i genitálních bradavic. Klinické zkoušky, které sledují ženy již déle než 4 roky, ukazují, že minimálně po tuto dobu vakcíny poskytují ochranu proti infekci i vzniku lézí spojených s vakcinálními typy HPV.
André Meheus z katedry epidemiologie a sociální medicíny antverpské univerzity v Belgii zdůraznil roli výrobce a regulatorních orgánů zajišťujících dostupnost bezpečné a účinné vakcíny připravované podle definovaných standardů kvality. Zdůraznil, že je třeba rozvíjet vědecky podložené komunikační strategie zacílené na jednotlivé skupiny: politici, poskytovatelé zdravotní péče, dospívající, rodiče, veřejnost.
Tři cíle
Lubomir Turek z katedry patologie Univerzity v Iowě prohlásil, že jsou před námi 3 cíle: rozšiřovat screening, zavádět prevenci (očkování) a hledat cílenou terapii (zatím se karcinom čípku léčí pouze chirurgicky). „O těchto aspektech se bude v následujících letech hodně diskutovat na řadě světových zasedání“, řekl Turek. Ten také přirovnal vývoj vakcíny proti HPV k objevu vakcíny proti pravým neštovicím. „Bude trvat 50 až 100 let, než se nám podaří tuto infekci vymýtit,“ konstatoval. Profesor Vladimír Vonka poukázal na 2 slabiny preventivních programů: vakcinace je finančně nákladná v případě celoplošné vakcinace by v ČR stála kolem půl miliardy korun ročně, navíc se účinek projeví až po 20 a více letech. „Je proto obtížné přesvědčit politiky o nutnosti jejího zavádění,“ řekl Vonka. „Nejde přitom ‚jen‘ o děložní čípek. HPV způsobují vznik i dalších anogenitálních nádorů a asi 25 % nádorů hlavy a krku. Nízkorizikové typy jsou příčinou genitálních bradavic a vyvolávají také papilomatózu hrtanu – benigní, ale život ohrožující onemocnění malých dětí, při němž hrozí uzávěr dýchacích cest. Tyto děti se nakazí při porodu z genitálních bradavic matky a musí podstupovat opakované laserové zásahy, které se mohou opakovat v řádech týdnů.“
Řada otázek kolem HPV infekce
Eduardo L. Franco z katedry onkologie, epidemiologie a biostatiky univerzity v Montrealu naznačil, kterým směrem se bude ubírat další výzkum HPV infekce. „Dosud nevíme, co ovlivňuje progresi nemoci a co způsobuje perzistenci infekce. Chceme také objasnit etiologickou roli HPV u dalších typů rakoviny, jako je karcinom dutiny ústní a horní části trávícího traktu. Co se týče vakcinace, nevíme, jak zajistit dlouhodobou ochranu a jak funguje zkřížená ochrana. Dále je otázkou, jak postupovat u imunokompromitovaných jedinců. Je také třeba zvažovat problematiku sensibility screeningového testu či financování vakcinace a screeningu z různých zdrojů.“
Thomas Wright z katedry patologie kolumbijské university v New Yorku shrnul problém takto: „Registrace 1. generace vakcín pro HVP infekci představuje významný milník v našem úsilí o globální snížení výskytu rakoviny děložního čípku. Úspěch vakcinačních programů bude nyní záležet na angažovanosti politických představitelů, zdravotnických pracovníků i veřejnosti, neméně pak na spolupráci výrobců a sponzorů při postupech v rozvojových zemích (kde je 80% výskyt všech případů rakoviny děložního čípku). Nedořešenou otázkou zůstává ideální věk dívek pro očkování, možnost očkování sexuálně aktivních žen a otázka vakcinace chlapců. Diskutovat se bude o způsobu podávání vakcíny – např. ve spolupráci se školami apod. Naším zásadním úkolem je zvyšovat povědomí o potřebě očkování a podnítit politickou vůli k tomuto zásadnímu kroku,“ doplnil Wright.
Úspěch virologického a onkologického výzkumu
Na konferenci se sjelo přes 1500 účastníků. To je zatím nejvíc v historii vědeckých setkání o papillomavirech. Vývoj účinné očkovací látky proti karcinomu děložního čípku je vyvrcholením téměř padesátiletého vědeckého úsilí a pokládá se za jeden z největších úspěchů virologického a onkologického výzkumu vůbec. Volba Prahy pro toto zasedání je i projevem uznání českým vědcům, kteří se zasloužili o objasnění úlohy, jakou hrají viry při vzniku zhoubných nádorů.
MUDr. Andrea Skálová, MUDr. Ruth Tachezy, CSc., www.Zdravi.Euro.cz