„Osteosyntéza dnes už téměř nahradila předchozí konzervativní řešení zlomenin dlouhých kostí, kdy se zejména sádrovalo a používaly se další druhy fixací, někdy třeba i se závažím. Doprovodné komplikace konzervativní léčby se tak podařilo významně snížit. Například u zlomenin horní části stehenní kosti, lidově krčku, z 50 % na 5 %. Z tohoto operačního postupu profitují mimo jiné i starší pacienti, pro které mívala někdejší související imobilita fatální následky,“ říká lektor kurzu MUDr. Jan Vokrouhlecký, zkušený ortoped a traumatolog. Kurz byl jedním ze široké palety simulačních kurzů, které pořádá nestátní vzdělávací instituce Aesculap Akademie.
Nejlepší je vlastní zkušenost
Mladé ortopedy a traumatology před atestací čekají hodiny asistence při operacích než se s ortopedickými vrtačkami, frézami a dalšími nástroji budou moci sami pustit do práce. Vidět ale ještě neznamená umět s nástroji zacházet. Vlastní manuální zkušenost je nenahraditelná. Bez ní nelze převzít odpovědnost za bezchybný operační postup, vyznat se v instrumentáriu a mít vyzkoušeno, jaké možnosti a úskalí který nástroj má. „Po sedmi měsících praxe, kdy vidím a vnímám, tu mám ty instrumenty poprvé v ruce. Navíc při práci se samostatnou kostí upevněnou v anatomické poloze odpadá riziko, že bych ublížil pacientovi. Je to perfektní,“ hodnotí přínos kurzu MUDr. David Lukáč. Stoly jsou pokryty kovovými síty s nástroji, a ne všechny lékaři znají. Nový typ stabilnějšího hřebu má totiž i nové vlastní instrumentárium. Skupinky účastníků po třech si vzájemně asistují. „Dobře, kolego, tady máte ten drát hezky vystředěný, vrtáte po zarážku a jdete dělat pin,“ komentuje postup frekventanta lektor Vokrouhlecký.
Zázraky se dějí minimálně
Před praktickou částí si lékaři vedle rychlého zopakování anatomických náležitostí, jako je například cévní zásobení kostí, procházejí rentgenové snímky v atmosféře lékařského konzilia. Lékaři klasifikují zlomeniny: „Klasická B1. A tady máme spirálu s meziúlomkem,“ míní souhlasně. Pozornost je věnována rovněž chybám v indikacích. „Máme tu ženu, 85 let. Jak byste tuto zlomeninu řešili, kolegové?“ ptá se lektor MUDr. Vokrouhlecký. Kurzisté prohlížejí snímek a řada z nich se domnívá, že zde by byla místo osteosyntézy vhodnější endoprotéza. Rentgenový snímek stejně starého muže vyvolává také řadu otázek. Osteosyntéza je i v tomto případě řešením na hraně. „Tento muž se za 15 týdnů zahojil. Zázraky se také dějí, kolegové, ale moc na ně nespoléhejte,“ komentuje případ školitel. Procházejí se i ukázkově zdařilé zákroky. „Na tohle jsem hrdý, to se nám opravdu povedlo,“ říká lektor a na zlomené kosti 42leté ženy po úraze vysvětluje další technické detaily: „Hřeb zavádíte alespoň 5 mm od lomné linie, aby se nevylomil.“ Kurz by měl přispět i k rychlejšímu a kompetentnějšímu rozhodování frekventantů.
PRAKTICKÉ SIMULAČNÍ KURZY JAKO NOVÁ PLATFORMA VE VZDĚLÁVÁNÍ
Kurz základních traumatologických technik pořádala Aesculap Akademie spolu s I. ortopedickou klinikou 1. LF UK a FN Motol, pod záštitou České společnosti úrazové chirurgie. Prakticky zaměřených kurzů není doposud dost ani v pregraduálním ani v postgraduálním vzdělávání. V odborné veřejnosti je o ně stálý zájem a jsou napříč institucemi vítány. „Pořádáme zejména interaktivní simulační kurzy, které se snaží pružně reagovat na podněty lékařů i nelékařských zdravotních pracovníků,“ říká odborný garant kurzů Tomáš Hrouda z nadnárodní vzdělávací instituce Aesculap Akademie. Novinkou současného akademického roku je tu kurz pregraduálního vzdělávání ve spolupráci s 1. LF UK. Studenti medicíny se zde v rámci volitelného předmětu seznamují na nejrůznějších trenažérech s moderními medicínskými technologiemi a zdravotnickými prostředky, jako je například laparoskopie nebo práce s infuzní technikou. Pořádat simulační kurzy tohoto typu by měly patrně zájem všechny vzdělávací instituce, samotná realizace však není snadná: „Kurzy musí být kvalitně zajištěny jak po personální a odborné stránce, tak i z pohledu investic do nezbytného simulačního vybavení. Vzdělávací akce Aesculap Akademie musí dodržovat principy neutrální edukační platformy při reálných účastnických poplatcích. Bez výrazné investiční podpory společnosti B. Braun by ovšem tak kvalitní a sofistikovaná edukace vůbec vzniknout nemohla“, říká manažer Aesculap Akademie Martin Kalina.
Rozhovor s Janem Vokrouhleckým, traumatologie a ortopedem
Jak se Váš obor za dobu Vašeho působení změnil?
Ortopedii a traumatologii se věnuji od roku 1998 a za tu dobu se změnily zásadně. Jsou to velmi dynamicky se rozvíjející obory. Když jsem například začínal, většina zlomenin se léčila konzervativně, tedy sádrovalo se. V některých oblastech se operovalo velmi zřídka a právě zde díky novým implantátům, jako jsou zajištěné hřeby nebo LCP dlahy, operovat můžeme. Zprvu se pomocí hřebů ošetřovaly jen střední části dlouhých kostí, v současnosti tuto techniku používáme i pro zlomeniny v okrajových oblastech, například v horní části pažní nebo stehenní kosti. LCP dlahy byly rovněž výrazným krokem vpřed.
Jak LCP dlahy fungují?
Mají ve svých otvorech závit, který se spáruje s hlavičkou šroubu, kde je rovněž závit. Ta se zašroubuje do dlahy a takto vzniklá fixace má mnohonásobně vyšší stabilitu než dříve používané konvenční dlahy. K někdejším rovným dlahám přibyly i dlahy speciálně anatomicky tvarované, a tak se významně rozšířila oblast indikací. Ke zlepšení hojení zlomenin a ke snížení počtu komplikací přispěly zároveň nové operační techniky, jako například artroskopicky asistované výkony v případě nitrokloubních zlomenin nebo různé miniinvazivní techniky, které šetří měkké tkáně.
Existují v té rozšířené indikaci operačního řešení i nové skupiny pacientů?
Z tohoto rozvoje profitují všechny skupiny pacientů, ale svým způsobem ano. S prodlužujícím se věkem se totiž zlomeniny dožívá stále větší množství starých lidí, kteří trpí řídnutím a lámavostí kostí. V Evropě trpí osteoporózou asi třetina postmenopauzálních žen. Díky novým možnostem tak můžeme operovat více pacientů. Hojně zastoupenou skupinou jsou také mladí aktivní sportovci, kteří si díky adrenalinovým sportům přivodí i velmi komplikované zlomeniny. Ti zase mívají vysoká očekávání, protože jim nejde jen o to, aby se v klidu vyspali a došli si na nákup nebo do práce, ale očekávají, že se jim funkce stoprocentně vrátí do předúrazového stavu a oni budou dále aktivně sportovat.
Není u starých lidí operační řešení zlomenin z principu rizikovější?
V praxi se pečlivě posuzuje každý případ individuálně. A u operativního řešení se ještě zvažuje, zda je nejvhodnější hřeb, dlaha nebo endoprotéza. Ovšem imobilita, která souvisela s dřívějším neoperativním řešením, mívala pro seniory vážné následky v důsledku častých komplikací. Například při léčení typické zlomeniny staršího věku – zlomeniny horní části stehenní kosti, lidově krčku, byl pacient několik týdnů upoután na lůžko a byl přitom ohrožen zápalem plic, srdečním selháním, embolií, sepsí a proleženinami. Komplikace se v těchto případech vyskytovaly ve více než 50 % a často končily fatálně. Dnes téměř všechny pacienty s těmito zlomeninami operujeme a dle situace se snažíme zahájit rehabilitaci včetně vertikalizace již první pooperační den. Počet komplikací se nám podařilo snížit pod 5 % a mnozí pacienti jsou schopni vrátit se ke svému původnímu životnímu stylu.