Vědci zároveň upozornili, že je v zájmu alkoholiků co nejdříve být opět střízliví, protože čím déle pokračují v intenzivním pití, tím méně je pravděpodobné, že se mozku podaří se regenerovat.
„Zásadním poselstvím tohoto výzkumu je, že alkoholikům se vyplatí abstinence, protože mozek získá zpět trochu hmoty a lépe funguje,“ sdělil doktor Andreas Bartsch z německé univerzity ve Würzburgu.
Nezřetelná výslovnost, zastřený zrak a neschopnost stabilní chůze mohou nastat již po několika málo skleničkách, ale chronické zneužívání alkoholu může napáchat mnohem trvalejší škody a vyvolat všeobecně špatný zdravotní stav.
Pokusy na zvířatech ukázaly, že alkohol může narušit vývin nových mozkových buněk u dospělých. Přílišná konzumace alkoholu v těhotenství může poškodit vývoj mozku dítěte.
Bartsch společně s výzkumníky z Německa, Británie, Švýcarska a Itálie zjistili regenerativní schopnosti mozku na základě měření objemu, tvaru a funkcí mozku 15 alkoholiků a alkoholiček v období sedmi týdnů od začátku konzumace alkoholu a zejména od chvíle, kdy naopak přestali pít.
S využitím sofistikovaných skenovacích přístrojů změřili, že po 38 dnech abstinence se objem mozku u pacientů zvětšil v průměru o dvě procenta.
„Pouze jeden pacient s nejdelším obdobím závislosti na alkoholu měl lehce menší objem mozku,“ řekl Bartsch, jehož poznatky jsou zveřejněny v internetovém časopisu Brain (Mozek).
Zkoumaní dobrovolníci se zlepšili i v testech zaměřených na soustředěnost a pozornost a měli větší množství chemických látek souvisejících s funkcí mozkových buněk. Všichni pacienti přestali pít bez nutnosti nasazení protialkoholické léčby.
„Zdá se, že lidský mozek, a to zejména bílá mozková hmota, má opravdovou schopnost sebeobnovy,“ dodal Bartsch.
ČTK