hn: Když se váš spor s exministrem zdravotnictví Jozefem Kubinyim dostal až na půdu parlamentu, slibovala jste změny v pojišťovně. Co konkrétního jste tedy změnila?
K 1. říjnu jsme zahájili reorganizaci, vznikly krajské pobočky, ustanovili jsme jejich ředitele, sloučili jsme některé bývalé okresní pojišťovny pod jedno řízení. Budeme mít krajské odborníky na výběr pojistného, na kvalitu zdravotní péče, na náklady zdravotní péče, pro evropské otázky.
Celé to má jediný cíl: abychom svou práci vykonávali lépe, méně byrokraticky, aby řízení bylo průhlednější.
hn: Když se provádí reorganizace v soukromé firmě, většinou jsou jejím cílem úspory. Propouštíte nadbytečné zaměstnance?
Počítáme s tím, že během dvou let snížíme počet zaměstnanců o dvě procenta, což odpovídá trendu ve státní správě.
U nás je to ale složitější, protože od května musíme provádět i činnosti související se vstupem republiky do Evropské unie. Na tuto práci ale nemůžeme nabrat nové pracovníky. Přitom bychom jich potřebovali zhruba tři sta padesát. Takže jejich přeskupováním vlastně šetříme 350 pracovních míst.
hn: Propustili jste ale nyní někoho, když se slučovaly pobočky?
Osm řídících pracovníků odešlo. Jedenáct dělá jinou práci v rámci kraje.
hn: Nepodařilo se vám ušetřit i nějakou budovu, kterou byste mohli prodat? Kritici vám vyčítají právě dle jejich slov honosná sídla…
Důležité je vědět, že pojišťovna obhospodařuje citlivá data pojištěnců - jak jsou nemocní či kolik vydělávají. Musíme být připojeni na policejní pulty. Takovou práci nemůžete dělat někde v parku.
Že jde o honosná sídla? Když porovnáváme, za kolik staví ostatní, jsou naše náklady nejnižší. Kanceláře jsou vybavené běžným nábytkem typu Universal. Opravdu to nejsou paláce. Ale k vaší otázce: nechceme snižovat dostupnost pracovišť, nepočítáme, že se z nich stáhneme. Nechceme, aby naši klienti museli jezdili někam na krajská pracoviště.
hn: Nová ministryně Milada Emmerová chce šetřit u zdravotních pojišťoven. Kde se najdou peníze?
Především v nákladech na zdravotní péči. V letošním roce jsme udělali například plošnou kontrolu, ve všech léčebnách dlouhodobě nemocných. Čísla ukazují, že téměř 30 procent pacientů v nich je ze sociálních, nikoli ze zdravotních důvodů. Ale pojišťovna to samozřejmě musí zaplatit.
Určitě by se daly najít peníze v nákladech na léky. Nezřídka se předepisují a proplácejí léky duplicitně, občas mají lidé i dvanáct léků přes sebe, což pacienta spíše hubí.
hn: Ministryně Emmerová navíc stáhla novou lékovou vyhlášku…
To je opravdu škoda, protože se všemi dodavateli léků bylo předjednáno, že půjdou s cenami dolů. Jenže nyní přirozeně všechny návrhy na snížení cen stáhli.
hn: Nepomohlo by, kdyby lidé platili za recept? Pak by jich chtěli méně.
Zkušenosti ze zahraničí napovídají, že to je cesta. U nás se totiž předepisují i léky, které si můžete koupit na volném trhu, včetně těch do dvaceti korun, třeba Paralenu.
Spočítali jsme, že za léky do dvaceti korun bylo z veřejného pojištění zaplaceno půl miliardy korun. A za léky do padesáti korun dokonce 1,7 miliardy.
hn: Když si exministr Kubinyi stěžoval na VZP, vadilo mu, že máte různé výdaje za pojištěnce v různých okresech. Budete tato čísla nyní srovnávat a zveřejňovat podle krajů?
Pokud jsou ta čísla zveřejněná bez komentáře, jsou strašně zavádějící. Například v Mostě je u nás asi 98 procent všech lidí a v Ostravě kolem třiceti procent. A protože nám ve stavu zůstali ti „dražší“, náklady na jednoho pojištěnce jsou v Ostravě vyšší než třeba v Mostě, kde se ti nákladní naředí levnými.
Podle takových čísel nejde jednoduše říci, že v tomto kraji dostávají pojištěnci méně péče.
hn: Zveřejníte alespoň porovnání krajů, kde je jak kvalitní péče?
Chceme to. Dnes už umíme a můžeme zveřejňovat data o kvalitě. Například jaká je průměrná doba hospitalizací v jednotlivých krajích a v nemocnicích, jaká je průměrná doba léčení na některé diagnózy.
hn: Kdy to řeknete pacientům? A zveřejníte také, jak kvalitně se léčí v jednotlivých krajích a nemocnicích?
Spolu s ostatními pojišťovnami koncem října. Už nyní je jasné, že se úmrtnost na stejnou diagnózu v některých krajích pohybuje od pěti až po patnáct procent.
hn: Mukesh Chawla ze Světové banky, který radí ministerstvu financí, upozorňuje, že nestačí informaci zveřejnit, ale musí se zavřít ty nemocnice, které opravdu špatně léčí. Za dva roky tedy některým nemocnicím přestanete platit?
Při jednání o smlouvách vezmeme kvalitu péče v úvahu.
hn: S nejhoršími nemocnicemi nebudete chtít uzavřít smlouvu?
Připravujeme se na to. Ale to znamená rok a půl veřejnost i naše partnery připravovat, aby se nemluvilo o tom, že se někde zavírá nemocnice. Je nutné, aby si naši pojištěnci uvědomili, že někde mají opravdu šanci na kvalitnější léčení a někde ji nemají.
hn: Pacient by měl pochopit, že je pro něj výhodnější jezdit do nemocnice dvacet kilometrů, ale mít větší šanci k vyléčení, než umřít v nemocnici 500 metrů od domu?
Ano. Tento plán musíme dotáhnout až na rovinu záchranných služeb. Aby věděly, že musí jet na správnou adresu a neodvážet pacienta do nejbližší nemocnice, odkud ho stejně přeloží na lepší pracoviště. Ale to bývá někdy už pozdě.
hn: Podle zdravotnických odborů se zdravotnictví letos propadlo o osm až devět miliard korun. Jednalo se už o tom, jakým způsobem ministr financí pojišťovny oddluží?
Vím o tom. My jsme připraveni prodat konsolidační agentuře pohledávky, které máme za bývalými státními a privatizovanými podniky.
hn: Ministr Sobotka ovšem podmiňuje oddlužení tím, že se začnou nutné reformy, aby se zdravotnictví v příštím roce opět nezadlužilo.
My také nechceme, aby stát musel zdravotnictví neustále podporovat. Pokud se podaří odkup pohledávek, tak se už v příštím roce nesmí zvyšovat náklady.
Petr Holub, Aleš Vojíř, Hospodářské noviny