Koaliční schůzka o zdravotnictví trvala tři hodiny. Vyvolala ji ČSSD. Podle ní kvůli nedostatku peněz chybí v nemocnicích personál, zdravotníci jsou přepracovaní a prodlužují se čekací lhůty na vyšetření či operace. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček minulý týden uvedl, že některé "velké i regionální nemocnice jsou před kolapsem".
Do zdravotnictví má příští rok ze zdravotního pojištění plynout 346 miliard korun. Je to zhruba o 26 miliard korun víc než letos. Odboráři a další organizace zdravotníků a pacientů ale požadují přidání o 45 miliard. Peníze na navýšení by vzali právě z rezerv zdravotních pojišťoven.
"Peníze použijme a rezervy rozpouštějme postupně, nikoliv razantně polovinu rezerv. To je neakceptovatelné," uvedl Vojtěch. Podle něj je možné debatovat o použití několika miliard korun. "Ale určitě ne 25 miliard v jednom roce. O jednotkách miliard nad rámec úhradové vyhlášky jsme schopni hovořit," dodal ministr. Podle něj se koaliční strany shodly na tom, že zdravotnictví v krizi není, ale "má individuální problémy".
Sociální demokraté poukazují na neutěšenou situaci v některých nemocnicích. Expertka ČSSD na zdravotnictví, bývalá náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová jmenovala zařízení v Rumburku či v Sušici.
Podle Tesky Arnoštové mají pojišťovny na účtech nyní 55 miliard korun. Zhruba 16 miliard je rezerva, 22 miliard v základním fondu či 15 miliard v ostatních fondech. "Chtěli bychom, aby ze základního fondu, kde je v současné době 22 miliard korun, peníze putovaly k pacientům," řekla stranická expertka.
O tom, kolik miliard by mohlo příští rok do zdravotnictví ještě přitéct, bude koalice dál jednat. Částka zatím nepadla. Nepromítne se do úhradové vyhlášky, podle níž se péče nemocnic, praktiků, specialistů a dalších zdravotníků proplácí. Předpis musí být hotový do konce října. Sociální demokraté by byli pro, aby se část peněz využila na řešení krizových situací v nemocnicích v potížích.
Podle Eurostatu vydává Česko na zdravotnictví kolem sedmi procent HDP. V roce 2016 to bylo 7,1 procenta. V EU výdaje dosahovaly v průměru 9,9 procenta HDP. Nejvyšší byly ve Francii, a to 11,5 procenta HDP. Na druhém konci žebříčku bylo Rumunsko s pěti procenty. Podobně jako ČR na tom bylo Slovensko, o málo lépe pak Irsko, Maďarsko a Chorvatsko.
Loňská analýza Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické ukázala, že český systém zdravotního pojištění není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. Nemá dostatečné rezervy. Výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy. Loni rezervy sedmi pojišťovnám stačily na devět až 37 dní. Vojtěch podotkl, že zatímco se nyní počítá s růstem výdajů z pojištění o 26 miliard, příjmy budou vyšší jen o 19 miliard.