Od začátku tohoto roku byla plošně snížena marže lékáren. Jak se toto opatření odrazilo na jejich hospodaření?
Dopadlo to zejména na lékárny na malých městech či vesnicích. Řada kolegů mi říká, že bojují o přežití. Čtrnáct lékáren už muselo dokonce skončit. Velmi mě rozezlilo, že se pan ministr rozhodl ze dne na den. Degresivní marže byla totiž předjednaná s paní ministryní Emmerovou a je také součástí vládního usnesení.
V čem se vám nelíbí současný systém financování a fungování lékáren. Jaká navrhujete řešení?
My bychom hlavně chtěli, aby odměňování lékáren bylo spravedlivější. To znamená, aby příjem lékárny nezávisel tolik na ceně léku. Za prvé by měla být přijata opatření, která by podpořila malé lékárny. Tento problém je ve většině zemí, ale u nás se situace v poslední době značně vyhrotila. Za druhé musí vzniknout minimální standardy, které by stanovovaly požadavky na kvalitu lékárnické práce.
Jak konkrétně chcete podpořit malé lékárny?
Chtěli bychom to, co platí ve vyspělé Evropě, kde je nejčastější model degresivní marže nebo systém takzvaného pevného poplatku za výkon, například za výdej jednoho balení. Ve Švýcarsku existuje ještě třetí systém, který by se nám líbil nejvíce. Ten je kombinací předchozích dvou. Považuji ohodnocení vydání balení na recept paušální částkou za spravedlivé, protože činnost, kterou lékárník vykoná, je stejná, ať už se vydává lék za deset korun nebo za tisíc korun.
Připravované zavedení degresivní marže vám nestačí?
Model degresivní marže, který se objevil na konci ledna na ministerstvu zdravotnictví, by připravil malé lékárny o dalších pět procent z příjmů. Nový návrh, který ministr Rath projednával s Grémiem majitelů lékáren, dosud neměli možnost podrobně prostudovat. Z toho, co se mi doneslo, to však vypadá, že bychom se mohli domluvit.
Zdravotnictví však musí především šetřit. Kde se podle vás dají uspořit potřebné miliardy?
Ušetřit se dá tím, že léky nebudou předepisovány zbytečně. U nás například běžně dochází k tomu, že pacient má být léčen čtyři měsíce a léky dostane na pět měsíců. Dále by měl mít lékárník přístup do centrální databáze, kde by mohl zjistit, zda pacient neužívá stejný lék dvakrát.
Došlo ke zvýšení doplatků pro pacienty již nyní po snížení marží a snížení úhrad zdravotními pojišťovnami?
Ano. Rathovo plošné snížení zvyšuje hlavně ceny léků, které se používají po transplantacích nebo u onkologicky nemocných. A to je špatně. Lékař sice může předepsat jiný lék, ale z praxe víme, že to neplatí všude. Pak jsou případy, kdy existuje lék komfortnější, například má méně nežádoucích účinků a užívá se v delších časových intervalech. Tam je možnost náhrady velmi obtížná.
Budou si lidé muset v budoucnu více připlatit formou spoluúčasti?
Léky, které nehradí pojišťovna, by měly být vyjmuty z cenové regulace. To znamená, že u těchto léků si lékárna udá marži, jakou uzná za vhodnou. Také si myslím, že se nevyhneme tomu, že budou vybrány skupiny léků, které nebudou pojišťovnou hrazeny vůbec. Jestliže totiž chceme zaplatit drahé léky, bude vyšší spoluúčast pacienta nezbytná. Hrazeny by měly být banální léky jako například paralen. Na druhou stranu ale budou mít občané jistotu, že pokud je například postihne nějaká onkologická záležitost, budou léčeni, dá se říci, zdarma.
Počet lékáren se zvyšuje, vypadá to tedy, že provozovat lékárnu není špatný byznys.
Počet lékáren i příjem z léků skutečně každoročně roste. Ale je důležité rozlišit, v jakých lékárnách. Nemocniční lékárny mají totiž růst tržeb mnohem větší, což je dáno tím, že se tam zavádí nové léky, které patří mezi ty nejdražší. Protože však lékáren přibývá, výše tržby na jednu lékárnu v roce 2004 poprvé mírně poklesla.
Chcete počet lékáren nějakým způsobem regulovat?
Měly být přijaty regule pro rozšiřování lékárenské sítě. Rakousko to má například tak, že tam žádná nová lékárna nevznikne, pokud se nevytvoří nová spádová oblast minimálně pět a půl tisíce lidí.
Ještě něco byste na současném systému změnili?
Chtěli bychom dosáhnout také pevné výše doplatků a cen léků. Není možné, aby pacient chodil po lékárnách a zjišťoval, kde zaplatí menší doplatek.
Situace na trhu s léky
Objem peněz vydaných za léčivé přípravky se za posledních deset let zečtyřnásobil, přestože počet balení zůstává přibližně stejný. Je to způsobeno nárůstem cen léčiv, což také z části vyplývá z používání stále modernějších přípravků. Reformy ve zdravotnictví však způsobily, že v loňském roce byl už nárůst pouze velmi mírný. Mezi distributory léčiv se o 75 procent trhu dělí Alliance UniChem CZ, Gehe Pharma Praha a Phoenix. Z výrobců je pak na českém trhu největším hráčem česká společnost Zentiva.
Zentiva 16,1 %
Novartis 7,4 %
Sanofi Aventis 5,7 %
GlaxoSmithKline 5,2 %
Pfizer 4,5 %
Ivax 2,9 %
Ostatní 58,1 %
Údaje poskytla firma Amar, která se věnuje maloobchodnímu auditu lékáren a výdejen.
Profit