100 tisíc dolarů, tedy necelé 4 milióny korun. „Není to žádná astronomická částka. U nás bude hodně pacientů-kandidátů na takováto srdce,“ zdůraznil Fišer. Upozornil však na dobu mezi klinickými zkouškami a běžnou praxí. „Ta je vždy několik let, takže nelze čekat, že AbioCor(TM) budeme v ČR transplantovat pacientům již v příštím roce.“ Nové umělé srdce váží necelé kilo, je velké jako pomeranč a vybavené vlastní baterií. Právě to je novinka, protože první verze umělých srdcí, například Jarvik-7, měly mimotělní pohon. Nynější poslední verze by měla být plně srovnatelná s transplatovatelným živým srdcem. Baterie uvnitř těla je funkční 30 minut, pak se dobije vnější baterií, která má několikahodinovou autonomii. K dobití vnitřní baterie stačí tento přístroj přiložit na pokožku na úrovni voperovaného umělého srdce. Za velký možný přínos k transplantační medicíně označil nové umělé srdce doktor Štefan Vítko, předseda České transplantační společnosti. „Nepochybně pacientům pomůže. Loni v ČR dostalo nové srdce od dárce 58 pacientů a v průběhu čekací doby zemřelo 19 nemocných.“ Právě pro ně by mělo vpravdě životní význam. V ČR žije s transplantovaným srdcem skoro 400 pacientů.
Václav Pergl, Právo, 9.7.2001