Negativní myšlení je v dnešním světě velice rozšířenou formou „nemoci“. Stav negativní mysli pravděpodobně vzniká u lidí, kteří se narodili rodičům bez vzájemného vztahu (bez lásky). U jedinců, kteří jsou myšlenkami v minulosti, a také u těch, kteří se nedokážou vyrovnat se svými vlastnostmi. Dále u lidí, kteří jsou plni hněvu, kteří neustále myslí na něco špatného, u alkoholiků a narkomanů a také u jedinců, které ovládá strach a deprese. Lidé s negativním myšlením jsou mnohem náchylnější k alkoholismu, intenzivnímu kouření, drogám a různým nemorálním činům (2). Cítí trvalou vnitřní nespokojenost a tento pocit je může provázet i celý život.
Jak se ale může stát, že naše tělo onemocní?
Neustálé negativní myšlenky jsou schopny vyvolat vlnu nepříjemných emocí – špatnou náladu, nespokojenost, úzkost nebo výbuch hněvu. Navíc lidská mysl je schopna produkovat smutné až děsivé příběhy – o nás, o našem životě, o ostatních lidech, o minulosti nebo o budoucnosti. A to i v případě, kdy se nacházíme na nějakém příjemném místě nebo se věnujeme činnosti, kterou máme rádi. Tyto myšlenky nám tak narušují jakékoli radostné okamžiky a spouštějí negativní emoce, které mají dopad na náš organismus (3). Jedná se zejména o zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence, zrychlené dýchání, zúžení zornic, zvýšené pocení, zvýšení glukózy v krvi, větší srážlivost krve, snížení motility gastrointestinálního traktu, stimulaci vylučování adrenálních hormonů. Tyto fyziologické reakce jsou spuštěny hypotalamem a také částí limbického systému (4).
Již Sokrates a Hippokrates zastávali názor, že emocionální a psychické faktory mohou negativně přispívat k fyzickému neduhu našeho organismu. Proto se dnešní medicína již neřídí striktně podle biomedicínského modelu, který na tělo pohlíží jako na stroj, ale připojil se i model psychosomatický. Tento nový úhel pohledu vznikl zejména v důsledku potřeby sjednocení diagnostiky a léčby duše a těla, tedy lékařské vědy zabývající se celou osobou v její skutečné komplexnosti. Mezi tzv. psychosomatická onemocnění se řadí ulcerózní kolitida, revmatická artritida, peptické vředy, astma nebo také hypertenze (5).
Jak se vymanit ze spárů negativního myšlení?
Nejdůležitější ze všeho je uvědomit si, že jsou to jen myšlenky. Můžeme si je uvědomovat, ale nemusíme se s nimi ztotožnit. Člověk je něco jako stroj na myšlení. Pokud necháme negativní myšlenky zasáhnout do života, může se stát, že život budeme hodnotit jako jednu velkou katastrofu. Pod náporem veškerých negativních emocí a strachu tělo začne vykazovat známky nemoci. Naší možností je tyto negativní myšlenky nepřijímat. Uvědomit si je, ale nebojovat s nimi. Nechat je plynout a raději se věnovat pozitivním myšlenkám (6). Pro posílení pozitivního myšlení můžeme vyzkoušet psychohygienu. Psychohygienu definujeme jako systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy. Do duševní hygieny zahrnujeme relaxaci, způsob jednání s lidmi, řešení konfliktů a životních situací, time management, zvládání emocionálního vypětí, stresových situací, psychických zátěží, ale také správnou životosprávu a spánek (7).
Za zmínku zde stojí myšlenka L. Hay: „Když se člověk rozhodne, že se bude mít rád, má se začít mít rád hned a teď, takový, jaký je.“
Literatura
1. KOHOUTEK, R. Myšlení, jeho závady a poruchy a diagnostika [online]. 6.12.2008 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z WWW: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0812/mysleni-ajehozavady-a-poruchy
2. MURPHY, R. Homeopatická materia medica: hlavní symptomy a klinické indikace. Praha: Alternativa, 2009. 1404 s. ISBN 978-80-86936-19-2.
3. TOLLE, E. Nová země: Objevte smysl svého života. Praha: Pragma, 2006. 220 s. ISBN 80-734-9005-6.
4. KOUDELA, M. Emoce a jejich fyziologický význam. Brno, 2012. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/184353/prif_m/Emoce_a_jejich_fyziologicky_vyznam_kpenzdnc.pdf. Diplomová práce. PřF Masarykova univerzita.
5. FOŘTOVÁ, Š. Optimismus, pesimismus a zdraví podporující chování. Brno, 2012. Dostupné z WWW: http://is.muni. cz/th/243938/ff_m/Diplomova_prace_Fortova.pdf. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykova univerzita.
6. MÜLLEROVÁ, Z. Pozitivní myšlení [online]. 2009 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z WWW: http://www.eterapie.cz/ clanky/14-pozitivni-mysleni
7. FOŘTOVÁ, Š. Optimismus, pesimismus a zdraví podporující chování. Brno, 2012. Dostupné z WWW: http://is.muni. cz/th/243938/ff_m/Diplomova_prace_Fortova.pdf. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykova univerzita.
O autorovi| Bc. Adéla Myslivcová, Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy, katedra antropologie a zdravovědy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci (myslivcova.adela@seznam.cz)