Nehodgkinské lymfomy jsou třetím nejčastějším nádorem u dětí, vrchol výskytu je mezi 7.-10.rokem věku, chlapci onemocní častěji. Na rozdíl od dospělých pacientů, nehodgkinské lymfomy dětí a dospívajících patří ke skupině vysoce maligních, rychle rostoucích lymfomů. Mohou časně leukemizovat, infiltrovat meningy, CNS a jiné extralymfatické tkáně. Při podezření na lymfom by měl být dětský pacient bezprostředně přeložen na specializované pracoviště dětské onkológie.
Přesná histopatologická klasifikace je nezbytná pro správný léčebný postup. Burkittův typ tvoří 50 %, lymfoblastický 30 % a velkobuněčné lymfomy 20 % onemocnění. Hlavní léčebnou metodou je intenzívní kombinovaná chemoterapie, součástí léčby je i intratékální podání cytostatik. Šance na vyléčení za podmínek časné, adekvátní diagnostiky a léčby ve specializovaných centrech dětské onkológie je vysoká. Současnými léčebnými protokoly jsme schopni vyléčit 70-90 %dětí. Vysoce účinnou chemoterapii provází závažná akutní toxicita léčby, riziko toxických úmrtí se pohybuje mezi 3-5 %.
Nové léčebné postupy se soustředí na zpřesnění stratifikace pacientů na základě nových biologických faktorů a využití cílené léčby pro nemocné s vysokým rizikem relapsu lymfomů.
Klíčová slova
nehodgkinské lymfomy * děti * specializovaná centra
Summary
Kabickova, E. Non-Hodgkin lymphomas in children and adolescents
Non-Hodgkin lymphoma (NHL) is the third most common childhood malignancy; peak incidence is between 7 and 10 years. A male predominance is evident. Unlike adult lymphomas, childhood NHL more often presents as high-grade fast-growing tumour. Burkitt lymphoma is the most common form. Many children present with disseminated disease and extranodal involvement, including bone marrow invasion or/and malignant effusions. Early diagnosis and referral to the specialized pediatric cancer centre is crucial to successful treatment.
Accurate histological classification is essential for allocating patients to appropriate treatment groups. Main therapy groups are lymphoblastic lymphoma, mature B-cell lymphoma, and anaplastic large cell lymphoma. Intensive combined chemotherapy is primary treatment modality in childhood NHL. For CNS-negative patients, treatment includes intrathecal methotrexate (MTX) and systemic high-dose MTX (1-5 g/m2) administration. With current therapies cure rates range from 70% to over 90%, even for disseminated disease. Highly efficacious regimens have considerable acute toxicity, patients with disseminated NHL have 3-5% toxic death risk.
Future treatment strategies include improved risk classification, the investigation of targeted therapy, and an increased understanding of the biology of childhood NHL.
Key words
non-Hodgkin lymphoma * children * specialized centers
Incidence a epidemiologie
Nehodgkinské lymfomy (NHL) představují 8-10 % zhoubných nádorových onemocnění v dětském věku a jsou třetím nejčastějším nádorem u dětí. Incidence NHL stoupá s věkem. Do 5 let věku se vyskytují vzácně, v této věkové kategorii NHL tvoří jenom 3 % všech malignit. Mezi 5.-9. rokem života je každý rok diagnostikováno 8 nových onemocnění na 1000 000 dětí, mezi 15.-19. rokem života je roční incidence 16 na 1000 000 dospívajících. Zatímco u dospělých převažují lymfomy nízce a středně maligní, pro děti a dospívající jsou typické lymfomy vysoce maligní. V dětském věku jsou nejčastější lymfomy Burkittova typu (50-60 %). Lymfoblastické lymfomy (většinou T-buněčně) představují 30 %, zbytek tvoří lymfomy velkobuněčné. Folikulámí lymfomy jsou v dětském věku raritní, podílí se na incidenci NHL pouze l-2%(Tab.l).(1>2> Vrchol výskytu je kolem 10 let, častěji onemocní chlapci, v poměru 2-3 : 1. Zvýšené riziko vzniku lymfomu mají děti s vrozenými nebo získanými imunodeficientními stavy (ataxia-teleangiectasia, Wiskottův-Aldrichův syndrom, autoimunitní lymfoproliferativní syndrom, běžný variabilní imunodeficit, AIDS, pacienti po orgánových transplantacích nebo po transplantaci kostní dřeně).(3)
Odlišnosti nehodgkinských lymfomů u dětí a dospělých
NHL u dětí a adolescentů jsou nejrychleji rostoucí zhoubné nádory, mohou časně leukemizovat, infiltrovat meningy, CNS a jiné extralymfatické tkáně (Obr. 1). S pokročilým onemocněním přijímáme přibližně 70 % pacientů. Téměř u třetiny dětí s NHL se onemocnění manifestuje pod obrazem život ohrožující příhody - obstrukcí dýchacích cest, syndromem horní duté žíly, akutním renálním selháním nebo z invaginací infiltrovaného střeva.
Pacienti s Burkittovým lymfomem a DLBCL (difúzni B-velkobuněčný lymfom) mají často primárně postiženou oblast břicha (přibližně 35 % dětí s NHL). Infiltrovaný mohou být kličky tenkého střeva, mezenterium, omentum, žaludek, játra, slezina, ledviny, ovaria a retroperitoneální uzliny. Rozsáhlé postižení břišní dutiny lymfomem se projevuje bolestí a výrazným zvětšením břicha, objevují se nauzea a zvracení. Masivní lymfomová infiltrace v kombinaci s rychle progredujícím ascitem tlakem na bránici způsobuje respirační insuficienci. Vzácně může dojít k perforaci střeva a ke krvácení do dutiny břišní.
Mediastinální lokalizaci mívá přibližně 26 % dětí s NHL, typická je pro T-buněčný lymfoblastický lymfom. Zvětšené mediastinální uzliny mohou vyvolávat bolesti hrudníku, kašel, později hemoptýzu a dysfagie. Rychle rostoucí lymfom utlačuje dýchací cesty a horní dutou žílu. Typickými projevy syndromu horního mediastina jsou klidová dusnost a ortopnoe, při výrazném zúžení trachey a hlavních bronchů je slyšitelný stridor. Děti mají oteklý obličej a krk, udávají silné bolesti hlavy, nápadná je výrazná dilatace krčních žil. Nebezpečná je také rychle postupující nádorová infiltrace plicního parenchymu. Prvním projevem NHL může být rozsáhlý pohrudniční výpotek, utlačující plíci, nebo perikardiální výpotek, ohrožující život pacienta srdeční tamponádou.
Infiltraci v oblasti hlavy a krku mívá pouze 13 % dětí s NHL. Postižené bývají krční nebo nadklíčkové lymfatické uzliny. Méně časté je postižení nazofaryngu, orbity, příušní žlázy a krčních tonzil. Děti si stěžují na chronickou sekreci z nosu, časé té epistaxe, později i na zhoršenou průchodnost nosu a nosohltanu. Rozsáhlá infiltrace nosohltanu způsobuje poruchu sluchu. Infiltrace krčních tonzil bývá jednostranná. Zpočátku pacienti udávají pocit tlaku v krku, později si stěžují na dysfagie.
Doporučený diagnostický a léčebný postup
V České republice jsou diagnostika a léčba dětí a dospívajích s NHL soustředěny do dvou specializovaných center (Klinika dětské hematologie a onkológie v Praze, Klinika dětské onkológie v Brně). Obě pracoviště jsou členem Pracovní skupiny BFM (Berlin-Frankfurt-Můnster) pro léčbu dětských NHL. BFM skupina sdružuje velká hematoonkologická centra v Německu, Rakousku, České republice a Švýcarsku. Ročně se v České republice podle protokolů této mezinárodní pracovní skupiny léčí přibližně 20 dětí s nově diagnostikovaným NHL (Obr. 2).
Základními přepoklady úspěšné léčby jsou přesná histologická a imunologická klasifikace a určení rozsahu onemocnění. NHL u dětí a dospívajících rychle rostou a časně metastazují. Prodleva při stanovení diagnózy a zahájení léčby pacienta fatálně ohrožuje a snižuje šanci ho vy léčit.(4) Před zahájením léčby vyšetřujeme všechny oblasti, kde by se mohly vyskytovat metastázy. Nejvhodnějšími zobrazovacími metodami jsou rentgenový snímek hrudníku, sonografické vyšetření periferních lymfatických uzlin, břicha a malé pánve, popř. CT vyšetření hrudníku a břicha. Nezbytné je vyšetření kostní dřeně, neurologické vyšetření s vyšetřením mozkomíšního moku. U dětí s podezřením na CNS infiltraci doplňujeme i MRI vyšetření mozku a páteřního kanálu. Zrychlení a zpřesnění iniciálního stagingu nabízí i pozitronová emisní tomografie s využitím fluorodeoxyglukózy.
Ke stanovení histologické diagnózy může vést vyšetření punktátu kostní dřeně nebo cytologické vyšetření výpotků (jsou-li přítomny). Není-li možné stanovit diagnózu vyšetřením získaného výpotku, je nutný operační výkon k získání dostatečného množství nádorové tkáně k histopatologickému vyšetření.
Vzhledem k časté extranodální lokalizaci NHL u mladých pacientů se ke stanovení rozsahu onemocnění nepoužívá Ann Arbor klasifikace. Nejčastěji používaným schématem je „St. Jude' s Staging System“ podle Murphyové, který vypracovala severoamerická pracovní skupina v St. Jude Hospital (Tab. 2).(5) Diferenciálnědiagnosticky je nutné lymfomy odlišit především od infekčních lymfadenopatií. Z nádorových onemocnění přicházejí v úvahu metastázy nazofaryngeálního karcinomu nebo histiocytóza, dále sarkomy měkkých tkání, germinální nádory a neuroblastom. Definitivní diagnózu lze stanovit pouze histologický z exstirpovaných uzlin, případně z jiných infiltrovaných orgánů a tkání.
Hlavní léčebnou metodou NHL u dětí a dospívajích je intenzívní kombinovaná chemoterapie, součástí léčby j e podání cytostatik do páteřního kanálu jako prevence šíření onemocnění do centrálního nervového systému.(6) Lokálni rádioterapie se používá vzácně, k ošetření přetrvávajícího rezidua nádoru. Léčba se diferencuje podle stupně rizika, na základě klinických a laboratorních prognostických znaků. Pacienti s rizikem nepříznivého průběhu onemocnění se indikují k autologní nebo alogenní transplantaci kostní dřeně.(7-8-9) Chemoterapie zralých B buněčných typů NHL probíhá v jednotlivých blocích s 10-14denní pauzou a trvá 2-6 měsíců. V závislosti na klinickém stadiu onemocnění a hladině laktátdehydrogenázy (LDH) jsou pacienti stratifikováni do čtyř léčebných skupin (Tab. 3).(10) Léčba lymfoblastických NHL je odvozena od léčebných protokolů pro akutní lymfoblastické leukémie.(11) Trvá 1-2 roky, zahrnuje intenzívní a následně udržovací fázi. Počáteční fáze indukční terapie (protokol I: dexametazon/prednizon, vinkristin, doxorubicin, asparagináza, cyklofosfamid, cytarabin, 6-merkaptopurin, metotrexát intratékálně) trvá více než 9 týdnů. Následuje osmitýdenní fáze léčby s vysokodávkovaným metotrexátem (protokol M), na který navazuje reindukce protokolem II (dexametazon, vinkristin, doxorubicin, asparagináza, cyklofosfamid, cytarabin, 6-thioguanin, metotrexát intratékálně). Do této fáze léčby jsou zařazováni pouze pacienti v pokročilém stadiu onemocnění (stadium III nebo IV). Pacienti s onemocněním ve stadiu I nebo II zahájí udržovací léčbu 6-merkaptopurinem a metotrexátem. Udržovací léčba u dětí s onemocněním ve stadiu III nebo IV se zahajuje za dva týdny po ukončení protokolu II. Pacienti, u nichž bylo prokázáno postižení mozku, popř. mozkových plen, se navíc podrobí ozařování těchto oblastí.
Děti a dospívající s velkobuněčným anaplastickym lymfomem (ALCL-anaplastic large cell lymphoma) se ve většině evropských zemí léčí podle mezinárodní studie ALCL 99. Chemoterapeutické bloky jsou podobné blokům používaným pro léčbu zralých B-NHL, liší se pouze dávkou metotrexátu (Tab. 4).(L0 Děti a dospívající s NHL mají vysokou šanci na vyléčení za podmínek časné, adekvátní diagnostiky a léčby ve velkých centrech, schopných poskytovat komplexní diagnostiku a léčbu. Celkové přežití pacientů s NHL bez ohledu na histologický typ a stadium onemocnění kolísá mezi 70-90 % (Tab. 5). Nepříznivou prognózu mají nemocní s iniciálně refrakterním nebo s opakovaně relabujícím onemocněním.(21) Cílená léčba monoklonálními protilátkami u dětí a dospívajících s vysoce agresivními NHL je zatím ve fázi klinického zkoušení. Rituximab se používá především v kombinaci se záchrannou chemoterapií při léčbě relapsu zralých B-NHL. Fáze II klinických studií v Evropě i USA potvrdily účinek a toleranci rituximabu u dětí s nově diagnostikovaným CD 20+ lymfomem.'22'23) Rituximab v kombinaci s klasickou chemoterapií bude zařazen do indukční léčby dětí s pokročilým zralým B-NHL.
Nové léčebné postupy se soustředí na zpřesnění rozsahu onemocnění, stratifikaci pacientů na základě nových biologických faktorů a využití cílené léčby pro nemocné s vysokým rizikem relapsu lymfomu.<24'25)
Tab. 1 Histologické typy a nejčastější lokalizace nehodgkinských lymfomů u dětí a dospívajících
Typ Výskyt (%) Typická lokalizace
Burkittův lymfom 35-50 infiltrace břišních orgánů - ascites 5-14 let
infiltrace v oblasti hlavy a krku
lymfoblastický lymfom 30-40 mediastinum - fluidotorax 5-19 let
periferní lymfadenopatie
podkožní infiltráty
difúzni velkobuněčný B-buněčný lymfom 15-20 abdominální lymfadenopatie 15-19 let
retroperitoneální lymfadenopatie
anaplastický velkobuněčný lymfom 10-15 periferní lymfadenopatie > 10 let
kůže, měkké tkáně
mediastinum
folikulární lymfom <2 periferní lymfadenopatie > 10 let
Tab. 2 Staging NHL podle Murphyové (1980)
Stadium I
postižení jedné uzliny či extranodální manifi
lokálního šíření, s výjimkou mediastinal, abdominální nebo
epidurální lokalizace
Stadium II
postižení více uzlin a/nebo extranodální manifestace na stejné
straně bránice, s lokálním šířením nebo bez něj,
nepatří sem mediastinální, epidurální nebo rozsáhlé neresekabilní
abdominální lokalizace
Stadium III
lokalizace na obou stranách bránice, všechny manifestace v hrudníku
(mediastinum, thymus, pleura), všechny rozsáhlé neresekabilní,
abdominální manifestace, postižení epidurálních lokalizací,
mnoholožiskové postižení skeletu (bez infiltrace kostní dřeně)
Stadium IV
infiltrace kostní dřeně nebo CNS
Tab. 3 Stratifikace léčby pro pacienty s Burkittovým lymfomem a DLBCL
Terapeutická Definice Procento, «, Metotrexát
skupina pacientů
R-1 kompletně resekovaný lymfom 10% A -B 1 g/m2/4 h
R-2 stadium I + II (nekompletní resekce) 46% V - A - B - A - B 1 g/m2/4 h
stadium III a LDH < 8,3 u.kat/1
R-3 stadium III a LDH 8,3 -16,5 ukat/l 16% V - AA - BB - CC - AA - BB 5 g/m2/24 h
stadium IV+ B-ALL; LDH < 16,5 u.kat/1; CNS negat.
R-4 stadium III a LDH 2 16,5 u.-kat/l 28% V - AA - BB - CC - AA - BB - CC 5 g/m2/24 h
stadium IV + B-ALL; LDH s 16,5 u.kat/1 a/nebo CNS požit.
Vysvětlivky
V (vorfáze) - dexametazon, cyklofosfamid
A (blok A) - dexametazon, vinkristin, cytarabin, etoposid, metotrexát, ifosfamid, intratékáinf aplikace metotrexátu, cytosinarabinosidu a prednizolonu
AA (blok AA) - dexametazon, vinkristin, cytarabin, etoposid, metotrexát, ifosfamid, intratékáinf aplikace metotrexátu, cytosinarabinosidu a prednizolonu
B (blok B) - dexametazon, vinkristin, doxorubicin, metotrexát, cyklofosfamid, intratékální aplikace metotrexátu, cytosinarabinosidu a prednizolonu
BB (blok BB) - dexametazon, vinkristin, doxorubicin, metotrexát, cyklofosfamid, intratékáinf aplikace metotrexátu, cytosinarabinosidu a prednizolonu
CC (blok CC) - dexametazon, vindesin, cytarabin, etoposid, intratékální aplikace metotrexátu, cytosinarabinosidu a prednizolonu
Tab. 4 Stratifikace léčby pro pacienty s ALCL
Terapeutická skupina Léčba
izolované postižení kůže pacienti se pouze sledují
(kompletně resekované)
systémový ALCL - stadium 1 V - AM - BM - AM
po kompletní resekci
ostatní pacienti V - AM - BM - AM- BM - AM - BM
se systémovým ALCL
Vysvětlivky
V (vorfáze) - dexametazon, cyklofosfamid
AM (blok AM) - dexametazon, cytarabin, etoposid, ifosfamid,
metotrexát v dávce 3 g/m73 h
BM (blok BM) - dexametazon, doxorubicin, cyklofosfamid, metotrexát v dávce 3 g/m!/3 h
Tab. 5 Výsledky multicentrických studií pro léčbu NHL dětí a dospívajících
Studie Období Počet pacientů Věk (roky) EFS 3-5 let (%)
Lymfoblastický lymfom
NHL-BFM 90(11) 4/90-3/95 105 0,5-18 90
NHL-BFM 95(13) 4/95-3/01 198 0-18 80
EURO-LB02CI4) 3/03-7/08 319 0,3-19 81
B-NHL
SFOP/LMB 89(15) 7/89-6/96 561 0-17 91
NHL-BFM 90(16) 4/90-3/95 413 1-19 89
NHL-BFM 95(10) 4/95-3/01 505 0-18 89
ALCL
NHL-BFM 90(17) 4/90-3/95 89 0,8-17 76
UKCCSG(18) 6/90-5/96 72 0-17 59
AIEOP09) 10/93-10/97 34 4-15 65
POG-8704-APO(20) 12/94-4/00 86 0-21 72
Vysvětlivky
SFOP - Societě Francaise ďOncologie Pediatrique
UKCCSG - United Kingdom Children's Cancer Study Group
AIEOP - Italian Association of Pediatrie Hematology and Oncology
POG - Pediatrie Oncology Group
O autorovi| MUDr. Edita Kabfčková, Ph. D. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice v Motole, Klinika dětské hematologie a onkológie Podpořeno MZ ČR - RVO, FN v Motole, 00064203. Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce nespolupracuje s žádnou farmaceutickou firmou. Literatura t. BURKHARDT, B., ZIMMERMANN, M., OSCHLIES, L, et al. The impact of age and gender on biology, clinical features and treatment outcome of non-Hodgkin lymphoma in childhood and adolescence. Br J Haematol, 2005,131, p. 39-49. 2. AGRAWAL, R., WANG, J. Pediatric follicular lymphoma: a rare clinicopathologic entity. Arch Pathol Lab Med, 2009,133, p. 142-146. 5. NGALAMIKA, 0., ZHANG, Y., YIN, H., ZHAO, M., et al. Epigenetics, autoimmunity and hematologic malignancies: a comprehensive review. J Autoimmun, 2012, 39, p. 451-465. 4. REITER, A. Diagnosis and treatment of childhood Non-Hodgkin lymphoma. Hematology Am Soc Hematol Educ Program, 2007, p. 285-296. Review. 5. MURPHY, SB. Classification, staging and end results of treatment of childhood non-Hodgkin's lymphomas: dissimilarities from lymphomas in adults. Semin Oncol, 1980, 7, p. 332-339. 6. REITER, A., SCHRAPPE, M., PARWARESCH, R., et al. Non-Hodgkin's lymphoma of childhood and adolescence: results of a treatment stratified for biologic subtypes and stage - a report of the Berlin-Frankfurt-Munster Group. J Clin Oncol, 1995,13, p. 359-372. 7. LADENSTEIN, R., PEARCE, R., HARTMANN, 0., et al. High-dose chemotherapy with autologous bone marrow rescue in children with poor-risk Burkitt's lymphoma: a report from the European Lymphoma Bone Marrow Transplantation Registry. Blood, 1997, 90, p. 2921-2930. 8. LEVINE, JE., HARRIS, RE., LOBERIZA, FR. Jr, et al. A comparison of allogeneic and autologous bone marrow transplantation for lymphoblastic lymphoma. Blood, 2003,101, p. 2476-2482. 9. WOESSMANN, W., ZIMMERMANN, M„ LENHARD, M., et al. Relapsed or refractory anaplastic large-cell lymphoma in children and adolescents after Berlin-FrankfurtMuenster (BFM)-type first-line therapy: a BFM-group study. J Clin Oncol, 2011, 29, p. 3065-3071. 10. WOESSMANN, W., SEIDEMANN, K., MANN, G., et al. The impact of the methotrexate administration schedule and dose in the treatment of children and adolescents with B-cell neoplasms: a report of the BFM Group Study NHL-BFM95. Blood, 2005, 105, p. 948-958. 77. REITER, A., SCHRAPPE, M., LUDWIG, WD., et al. Intensive ALL-type therapy without local radiotherapy provides a 90% event-free survival for children with Tlymphoblastic lymphpma: a BFM group report. Blood, 2000, 95, p. 416-421. 12. BRUGIĚRES, L, LE DELEY, MC, ROSOLEN, A, et al. Impact of the methotrexate administration dose on the need for intrathecal treatment in children and adolescents with anaplastic large-cell lymphoma: results of a randomized trial of the EICNHL Group. J Clin Oncol, 2009, 27, p. 897-903. 75. BURKHARDT, B., WOESSMANN, W., ZIMMERMANN, M., et al. Impact of cranial radiotherapy on central nervous system prophylaxis in children and adolescents with central nervous system-negative stage III or IV lymphoblastic lymphoma. J CI Oncol, 2006, 24, p. 491-499. 14. REITER, A., BURKHARDT, B., ZIMMERMANN, M., et al. Results of the European intergroup trial EURO-LB on lymphoblastic lymphoma (LBL) in children/adolescents. Br J Haematol, 2012,159 (Suppl. 1), p. 38. 15. PATTE, C, AUPERIN, A., MICHON, J., et al. The Societě Francaise d'Oncologie Pediatrique LMB89 protocol: highly effective multiagent chemotherapy tailored to tumor burden and initial response in 567 unselected children with B-cell lymphomas and L3 leukemia. Blood, 2001, 97, p. 3370-3379. 16. REITER, A., SCHRAPPE, M., TIEMANN, M., et al. Improved treatment results in childhood B-cell neoplasms with tailored intensification of therapy: a report of the Berlin-Frankfurt-Munster Group Trial NHL-BFM 90. Blood, 1999, 94, p. 3294-3306. 17. SEIDEMANN, K., TIEMANN, M., SCHRAPPE, M., et al. Short-pulse B-non-Hodgkin lymphoma-type chemotherapy is efficacious treatment for pediatric anaplastic large cell lymphoma: a report of the Berlin-Frankfurt-Munster Group Trial NHL-BFM 90. Blood, 2001, 97, p. 3699-3706. 78. WILLIAMS, DM., HOBSON, R., IMESON, J., et al. Anaplastic large cell lymphoma in childhood: analysis of 72 patients treated on The United Kingdom Children's Study Group chemotherapy regimens. Br J Haematol, 2002,117, p. 812-820. 19. ROSOLEN, A., PILLON, M., GARAVENTA, A., et al. Anaplastic large cell lymphoma treated with a leukemia-like therapy: report of the Italian Association of Pediatric Hematology and Oncology (AIEOP) LNH-92 protocol. Cancer, 2005,104, p. 2133-2140. 20. LAVER, JH., KRAVEK A, JM., HUTCHISON, RE., et al. Advanced-stage large-cell lymphoma in children and adolescents: results of a randomized trial incorporating intermediate-dose methotrexate and high-dose cytarabine in the maintenance phase of the APO regimen: a Pediatric Oncology Group phase III trial. J Clin Oncol, 2005, 23, p. 541-547. 21. BURKHARDT, B., REITER, A., LANDMANN, E, et al. Poor outcome for children adolescents with progressive disease or relapse of lymphoblastic lymphoma: a from the Berlin-Frankfurt-Muenstergroup. J Clin Oncol, 2009, 27, p. 3363-3369. 22. MEINHARDT, A., BURKHARDT, B., ZIMMERMANN, M., et al. Phase II window study on rituximab in newly diagnosed pediatric mature B-cell non-Hodgkin's lymphoma andBurkitt leukemia. J Clin Oncol, 2010, 28, p. p. 3115-3121. 23. GOLDMAN, S., SMITH, L., ANDERSON, JR., et al. Rituximab and FAB/LMB 96 chemotherapy in children with Stage lll/lVB-cell non-Hodgkin lymphoma: a Children's Oncology Group report. Leukemia, 2012, p. 1-3. 24. BONN, BR., ROHDE, M., ZIMMERMANN, M., et al. Incidence and prognostic relevance of genetic variations in T-cell lymphoblastic lymphoma in childhood and adolescence. Blood, 2013,121, p. 3153-3160. 25. MUSSOLIN, L, DAMM-WELK, C, PILLON, M., et al. Use of minimal disseminated disease and immunity to NPM-ALK antigen to stratify ALK-positive ALCL patients with different prognosis. Leukemia, 2013, 27, p. 416-422. in e-mail: edita.kabickova@fnmotol.cz
Obr. la, b FDG-PET snímky 15leté dívky s Burkittovým lymfomem s multifokálním extranodálním postižením Nádor infiltruje levou prsní žlázu, postiženy jsou lymfatické uzliny na krku a hrudní stěně, ložiska lymfomu jsou zastižena v obou plicních křídlech, V dutině břišní se zobrazují rozsáhlé infiltráty obou ovarií, infiltrace dělohy a levé ledviny, infiltrace střevních kliček. Objemné ložisko lymfomu je také v játrech (a). Kontrolní PET vyšetření po 2 cyklech chemoterapie potvrzuje remisi onemocnění (b).
Obr. 2 Počty nově diagnostikovaných dětí a dospívajících s NHL v období 2006-2012 (n = 118)