BERLÍN - Německo, které provozuje dvě desítky jaderných elektráren, stále pociťuje nedostatek spolehlivých údajů o tom, jak dalece souvisí výskyt rakovinových onemocnění dětí a blízkost jejich bydliště k reaktorům.
Spolkový úřad pro ochranu proti záření (BfS) nyní zadal novou studii, protože dosavadní materiály vědci vzájemně zpochybňují.
BfS nechal v 80. a 90. letech pozorovat četnost zhoubných novotvarů kolem elektráren v největší spolkové zemi Bavorsku, kde je také reaktorů nejvíce.
V roce 1997 se například studie Ústavu lékařské statistiky a dokumentace (IMSD) v Mohuči věnovala 1370 případů dětské rakoviny, z toho asi 470 akutní leukémie. Vedoucí IMSD Jörg Michaelis tehdy odmítl souvislost mezi těžkými onemocněními a radioaktivním zamořením v okolí elektráren.
Mohučský ústav naopak poukázal na větší nemocnost dětí rakovinou, jestliže jsou hlavně v noci vystaveny nadměrnému elektromagnetickému záření z vedení vysokého napětí nebo jsou dlouhodobě ve svých pokojích obklopeny elektrickými spotřebiči. Tedy že tato onemocnění s reaktory nesouvisejí.
Opačný názor měl Alfred Körblein z Mnichovského ústavu pro životní prostředí. Ve své statistické analýze pominul výzkumná zařízení se slabým vyzařováním nebo odstavené pokusné reaktory a soustředil se na okolí jaderných elektráren s vysokým energetickým výkonem.
Dospěl přitom k závěru, že míra rakoviny kolem nich vystupuje 20 procent nad průměrem. U tří bavorských elektráren Isar, Grafenrheinfeld a Gundremmingen je dokonce vyšší o 30 procent.
Největší problémy jeho studie zjistila kolem Gundremmingenu. V přiléhajících okresech Günzburg, Dillingen a Augsburg onemocnělo ve zkoumaném období 1983-93 na rakovinu o 40 procent více dětí mladších 15 let, než činí průměr dvanáctimilionového Bavorska.
Michaelisovu studii označuje Körblein za zavádějící. Navrhl, aby se do roku 2005 dosavadní zkoumání porovnala s kompletními daty o výskytu rakoviny kolem všech německých elektráren.
ČTK