Místem stáže bylo město v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko Wittenberg (dnes Lutherstadt Wittenberg). Město leží na pravém břehu Labe, zhruba 100 km jihozápadně od Berlína. Od roku 1502 je univerzitním městem. Po příchodu Martina Luthera v roce 1508 se Wittenberg stal kolébkou reformace a evangelické teologie.
Z dochovaných záznamů jsme zjistili, že na zdejší univerzitě studovali i čeští učenci jako např. Jan Blahoslav, Jiří Třanovský či Ján Jesenský. Město mimo jiné proslavil také svým odchytem lachtan Gaston, který sem doplaval po povodních v roce 2002 až z České republiky. Před zahájením vlastní stáže nás místní studenti krátce seznámili s historií města. Dozvěděli jsme se, že v zámeckém kostele je pochován Martin Luther a jeho poradce Philipp Melanchthon. Kostel patří do seznamu památek UNESCO.
Potom následovala návštěva školy a současně i nemocnice, která vzdělává budoucí zdravotní sestry. Výchozím místem pro zahájení exkurze byla urgentní chirurgie. Na chodbě výrazně převyšoval počet personálu nad pacienty a vše bylo připraveno pro případnou neočekávanou událost. Dětské oddělení nás přivítalo barevností, mnoha hračkami a přívětivým personálem. Exkurze pokračovala dále na oddělení pro pacienty s diagnózou cévních mozkových příhod a onemocněním CNS, kde nacházíme informační tabuli, pomůcku (obr. 1) usnadňující práci v administrativní oblasti. Tato přehledná tabule nás informovala o činnosti personálu a pohybu klientů na oddělení. Informační tabule zahrnuje všechny klienty oddělení i zaměstnance, kteří se podílejí na jejich péči. Hlavní podstatou je časový plán péče o klienty a barevné rozlišení pracovníků umožňující detailní přehled plnění jejich pracovních povinností z hlediska managementu. V praxi to tedy znamená, že každý má přehled, kde se klient nachází a kdo s ním pracuje.
Příjemným překvapením pro nás bylo dávkování léků pro chronickou léčbu (obr. 2, 3). Na oddělení jsou z lékárny dopraveny medikamenty zatavené ve fólii s iniciálami klienta, časem podání a názvem léku ve stanovené dávce. Sestra má pouze povinnost klientovi podat lék. Každý klient má připraveny léky na týden. V případě změny medikace je nutné vše nahlásit v lékárně, která již zabezpečí provedení této změny. Nastavený proces minimalizuje chyby v podávání medikamentů. Zodpovědnost je na lékárně a sestře, která lék podá. Systém je představitelný u nás na oddělení LDN nebo v domovech se sociální péčí.
Dobrým příkladem bylo používání moderní IT při komunikaci mezi klientem a ošetřujícím lékařem. Jedná se o pojízdné počítačové zařízení, přístupné zdravotnickému i ošetřovatelskému personálu, které je napojeno na centrální počítačovou síť zařízení. V případě použití počítače má možnost zjistit výsledky z různých vyšetření přímo u lůžka klienta a využít je pro další léčbu, jednoznačně umožňuje provádění efektivních vizit (obr. 4).
Závěr
S potěšením můžeme závěrem konstatovat, že technické vybavení, ale i zdravotnické pomůcky jsou srovnatelné jako v našich zdravotnických zařízeních. Podstatně zásadnější rozdíly jsme zjistili při samotném kontaktu mezi klienty a ošetřujícím personálem, kdy němečtí zdravotníci byli vstřícnější, ochotnější a více se usmívali než zdravotníci v našich nemocnicích a sociálních zařízeních.
O autorovi| Mgr. Pavla Hřebíková, Mgr. Jana Mašková, SZŠ Ruská, Praha (hrebikova@szs-ruska.cz, maskova@szs-ruska.cz)