ROSTOCK - První úspěchy s terapií poinfarktových stavů vlastními kmenovými buňkami pacienta zaznamenávají kardiologové z německého Rostocku.
Dosavadní výsledky průkopnického výzkumného projektu ukazují, že takovéto zacelení poškozeného srdečního svalu vedlo u pěti ze šesti pacientů ke zvýšení přečerpávací kapacity srdce a lepšímu prokrvování.
Potřebné kmenové buňky získávají němečtí lékaři z kostní dřeně pacientů postižených infarktem a vstřikují je přímo do zasažené části srdce.
Potřebné kmenové buňky získávají němečtí lékaři z kostní dřeně pacientů postižených infarktem a vstřikují je přímo do zasažené části srdce. |
Kmenové buňky slouží vlastně ke krvetvorbě. „Už několik let ale panují domněnky, že tyto buňky mohou rovněž cestovat krevním řečištěm v těle a provádět 'opravy' poškozených míst,“ vysvětlil ředitel univerzitní kardiologické kliniky v Rostocku Steinhoff. „Tato teorie už byla potvrzena na zvířatech.“
Dobrou regenerační schopnost mají například kůže, játra a střeva, tyto orgány si také tvoří vlastní kmenové buňky.
Jinak je ale tomu například u srdce, mozku a ledvin: tyto části těla špatně zvládají obnovu své poničené tkáně. Proto také vědci na celém světě vyvíjejí různé metody ke stimulaci uzdravování těchto obtížně regenerovatelných orgánů.
V USA a ve Francii začali například lékaři přesazovat svalové buňky z pohybového aparátu do kultur, které pak vstřikovali do srdce. Tento způsob léčby však často vedl k poruchám srdečního rytmu.
Steinhoffovi kolegové z Düsseldorfu a Frankfurtu nad Mohanem zase vstřikovali kmenové buňky do věnčitých tepen vyživujících srdce a tato metoda přinesla velmi slibné výsledky. Na podobných projektech pracují dnes stovky výzkumných týmů v mnoha zemích.
„My v Rostocku jsme ale jako první na světě začali vstřikovat kmenové buňky přímo do srdce,“ vyzdvihl Steinhoff, jehož tým se chystá pustit do druhé fáze výzkumu rozšířeného na větší skupinu pacientů. Nezastírá ale zároveň, že mnohé otázky zůstávají stále otevřené.
„Po završení první fáze nemůžeme ještě přesně říci, co vedlo ke zlepšení zdravotního stavu pacienta. Zda se z kmenových buněk vyvinuly buňky srdečního svalu nebo zda kmenové buňky ovlivnily regeneraci srdeční tkáně nějakým jiným způsobem,“ připustil.
Možný je prý i kombinovaný efekt terapie kmenovými buňkami a tradiční léčby.
Definitivní jasno má zjednat druhá fáze testů, která začne na jaře. Přinejmenším pokusy na zvířatech už ale prokázaly, že skutečně dochází k proměně kmenových buněk.
Pokud by se to prokázalo i u lidí, má už Steinhoff barvité vize budoucího využití dané metody.
Například pacientovi s defektem srdeční chlopně by prý lékaři mohli voperovat chlopeň z biologicky odbouratelného polymeru. Na tu by se pak navrstvily kmenové buňky z pacientovy kostní dřeně, které by převzaly funkci
buněk chlopně.
Po čase by se umělý materiál vstřebal a zůstala by jen plně funkční srdeční chlopeň dorostlá z vlastních pacientových buněk.
ČTK