Anesteziologicko-resuscitační se změní na jednotku intenzívní péče, omezení provozu čeká také chirurgii.
O nezbytnosti nepopulárního opatření se ve čtvrtek pokoušel ředitel špitálu Jiří Švec přesvědčit zbrusu novou komisi, složenou z lékařů i politiků.
„Restrukturalizace je opodstatněná. Je to krok, který se opírá o analýzu situace v nemocnici a neoddiskutovatelná fakta,“ uvedl Švec.
Způsob záchrany hledá pracovní skupina
Jedním z hlavních argumentů byl fakt, že nemocnice patří se 183 milióny korun dluhů k nejzadluženějším v kraji. Jen v loňském roce hospodařila se ztrátou 41 miliónů. „Hledáme způsob, jak nemocnici v Lounech zachovat.
Proto se ve čtvrtek poprvé sešla pracovní skupina. Aby se zase nestalo to, že kraj stanoví plán restrukturalizace, aniž by s námi mluvil a že naši zastupitelé rovnou řeknou ne, aniž by jej podrobně znali,“ uvedl lounský starosta Jan Kerner (ODS).
Radnice má dost dobrý důvod zajímat se o to, co se ve zdravotnickém zařízení děje. Rozhodla se je totiž převzít do svého majetku. Za podmínky, že se domluví se současným vlastníkem na podmínkách.
Pondělní schůzka města a kraje však podle Kernera nic nového nepřinesla. „Kraj nepřišel s žádnou představou nebo soupisem podmínek, o nichž bychom mohli jednat. Kromě toho, že nemá vůli platit žádné dluhy, které dosud vznikly,“ odtušil starosta.
Po omezení méně využitých oddělení bude nemocnice provozovat dialýzu, internu, lůžka následné péče a v omezeném režimu chirurgii. To se nelíbí obyvatelům města, z nichž víc než tři tisíce podepsaly petici.
Dluhy rostou
I město se nejprve pokoušelo zachránit nemocnici tak, jak je. Zastupitelé přišli s nápadem, že ji bude provozovat nějaká dceřiná společnost města.
Trvali však na oddlužení. Ministerstvo financí to odmítlo. Zastupitelé tedy uložili starostovi zahájit jednání o převodu majetku nemocnice na město. Z krajského by se stala městská.
Dluhy se každý měsíc prohlubují o dva až tři milióny korun. Kterýkoliv z bezmála stovky věřitelů může nemocnici poslat do konkursu nebo jen zastavit dodávky materiálu či energií. V březnu tak společnost Harpen hrozila kvůli 9,5miliónovému dluhu odstavením dodávek tepla
Šárka Tonarová, Právo, 23.05.2003