Před auditoriem více než sta účastníků se v průběhu celého dne vystřídali odborníci na slovo vzatí, a protože program byl nabitý a spektrum témat široké, čekal všechny den plný zajímavých informací. Mediálního partnerství akce se ujaly časopisy Sestra a Zdravotnictví a medicína, partnery byly opět ČAS, Magistrát hlavního města Prahy a POUZP. Občerstvení a dostatek tekutin zajistily společnosti Šumavský pramen a Miko Káva.
Po ránu nejdříve trocha teorie a pro ty, kteří ještě zcela nenastartovali svou schopnost vnímání a koncentrace, je možné teoretické informace zafixovat názornými ukázkami, v tomto případě videy. Takovou strategii zvolila první přednášející Mgr. Květoslava Hošková z oddělení geriatrie a LDN Thomayerovy nemocnice. Svou prezentaci zaměřila na kognitivní trénink jako součást preventivních opatření imobilizačního syndromu. Přes úvodní obecná fakta o imobilizačním syndromu, rizikových faktorech vzniku a následcích se přednášející obloukem vrátila k významu a možnostem prevence. V případě seniorů je jednou z variant právě trénink kognitivních funkcí, zaměřený především na trénování paměti. Prostřednictvím videí následně předvedla, jak probíhá takové skupinové setkání, jaké rozličné metody lze pro trénování paměti u seniorů zvolit při zachování prvotní funkce s přidanou hodnotou v podobě zábavy, rehabilitace, rozvíjení kreativity apod.
Praktické otázky nesmí zastínit smysl… Díky soustředění se na „jak to dělat“ nám uniká otázka „proč to dělat“. Hledáním smyslu zahájil své sdělení na téma Důstojnost a autonomie – etické aspekty péče o seniory Mgr. Ondřej Doskočil, Th. D., ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V popředí zájmu tak stála etika v pomáhajících profesích, dehumanizace medicíny, práva pacientů a principy paternalismu vs. partnerství. Prostředníkem mezi odborným světem lékaře a přirozeným světem pacienta se může stát sestra, „tlumočnice“ a „obhájkyně“ práv pacienta, na čemž je založen dnes tolik zmiňovaný holistický přístup. A právě s etikou a ochranou lidských práv úzce souvisí také problematika důstojnosti a rovnosti všech lidských bytostí v této otázce s udržením všech atributů lidství. Bezprostředně souvisejícími pojmy se tak stávají také sebeúcta, úcta k druhým, respekt k autonomii, participace, závislost a mezilidská komunikace.
Logickým navázáním na přednášku o důstojnosti byla prezentace Hospic – místo radosti PhDr. Roberta Huneše, ředitele Hospice sv. Jana N. Neumanna a viceprezidenta Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. Nezasvěcené dr. Huneš seznámil s osobností paní Cecily Saunders, zakladatelky moderního hospicového hnutí, která byla za svou činnost na poli hospicové a paliativní péče v roce 1989 povýšena do šlechtického stavu. Sama původem zdravotní sestra působila dále na pozicích nemocničního sociálního pracovníka, zdravotního tajemníka a ve 38 letech promovala jako lékařka. Byla zastáncem toho, že intermitentní reaktivní mírnění průlomové bolesti je mnohem méně efektivní než dosažení stabilizovaného stavu v kontrole bolesti, kdy pacient je ještě schopen si udržet určitou bdělost, a dokonce kvalitu života. Robert Huneš se dále věnoval konkrétním otázkám hospicové a paliativní péče a mj. na příkladu zařízení, které řídí, demonstroval principy tohoto typu péče. Diskusi vzbudila problematika eutanazie a samozřejmě došlo i na názvem avizovanou radost, humor a zdánlivě nereálné, ale přesto možné, propojení s hospicovou péčí.
Typickým hlavním geriatrickým syndromem je instabilita. U mnoha seniorů vzbuzuje obavy, způsobuje velké nepříjemnosti. Pohybové soustavě a prevenci pádů zasvětila svou přednášku MUDr. Pavla Mádlová z Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha. Příčinou instability není a priori samotné stáří, k jejímu vzniku však mohou výrazně přispívat systémové choroby se stářím spojené. Stěžejní se stává snaha o zachování rovnováhy, kdy normální stoj je umožněn centrální koordinací vizuální, vestibulární a proprioceptivní složky. Změněná, resp. chybná senzorická informace na kterékoli úrovni poskytnutá CNS pak může vést následně k chybné interpretaci. Přednášející se dále věnovala problematice vertiga a pádů, kdy zdůraznila, že pády samy o sobě nejsou nemocí a incidence pádů narůstá s věkem a polymorbiditou. Podrobněji se pak věnovala zevním a vnitřním příčinám pádů, konkrétním důsledkům, a zejména možné prevenci, na jejíchž formách může s pacientem spolupracovat i sestra, ergoterapeut či fyzioterapeut.
Dobře zaškolený dobrovolník může představovat výraznou pomoc v péči o pacienty. V některých zdravotnických zařízeních jsou již dobrovolnické programy (DP) nedílnou součástí poskytovaných služeb, jinde jejich pozitiva teprve objevují. Výsledky dotazníkového zmapování situace a potřeb z roku 2011 prezentovala ve svém sdělení Dobrovolnický program v lůžkových zdravotnických zařízeních ČR MUDr. Ivana Kořínková, ředitelka divize podpory zdraví a odborný konzultant zdravotně sociálních dobrovolnických programů společnosti Consult Hospital. Zmiňované dotazníkové šetření bylo jedním ze tří projektů realizovaných v rámci pracovní skupiny Dobrovolnictví ve zdravotnictví v průběhu Evropského roku dobrovolnictví 2011. Celkem bylo distribuováno 403 dotazníků, rozeslaných mezi ZZ typu FN, nemocnice, rehabilitační ústavy, hospice a DD/KÚ, a do hodnocení bylo reálně zařazeno 281. Z výsledků vyplynulo, že např. v téměř 52 % ZZ není dobrovolnický program zaveden, ve zhruba 44 % ZZ je zaveden a funguje, ale faktem zůstává, že se šetření nezúčastnila řada ZZ, ve kterých tyto programy také fungují. V rámci šetření bylo zjišťováno, jak jsou DP organizovány, koordinovány, na jakých odděleních jsou realizovány či jak probíhá školení a supervize dobrovolníků. Z výstupů šetření také vyplynuly konkrétní problémy, nedostatky a potřeby a návrhy pro zlepšení.
Populace seniorů se dotýkala většina odborných prezentací konference a nejinak tomu bylo i v případě příspěvku nutriční terapeutky Lucie Růžičkové z oddělení klinické výživy Thomayerovy nemocnice věnovaného malnutrici u seniorů. V souvislosti se stářím dochází k postupnému úbytku beztukové tělesné hmoty, a to zejména svalstva, se kterým souvisí menší síla, zhoršení koordinace pohybů se sklony k pádům a omezení pohyblivosti. Také proto je nutné pečlivě sledovat složení stravy seniorů, aby u nich nedocházelo k malnutrici. Důležité jsou kvalitní bílkoviny, správný podíl vhodných tuků, volba sacharidů, resp. jejich zdrojů apod. Problémy však mohou způsobovat také fyziologické komplikace trávení u seniorů, jako snížení produkce slin ztěžující polykání, nedokonalé trávení související s poklesem žaludeční kyseliny apod. V prevenci malnutrice je také nutné brát ohled na změny chutí či u seniorů obvyklou nesnášenlivost laktózy. Při výpočtu potřeby energie u seniorů je nutné zohlednit i pohybovou aktivitu. Zvyšuje se také potřeba vitaminů, především D a vybraných vitaminů z řady B, a korigována by měla být potřeba některých minerálních látek apod. Proto s cílem předejít poruchám výživy ve vyšším věku a pro zjištění nutričního stavu je vhodné v nemocnicích a zařízeních sociální péče provádět tzn. nutriční screening a dodržovat vhodné nutriční intervence.
Závěru celodenní konference patřil tématu, u kterého zdánlivě není čím překvapit. Taťána Klíčová a Zuzana Petráková z Domova sv. Karla Boromejského byly autorkami sdělení Management inkontinence v léčebně dlouhodobě nemocných. První z autorek se také ujala veřejné prezentace. První, obsáhlejší část přednášky věnovala teorii, kterou je občas vhodné zopakovat. Takzvaně od Adama své vystoupení zahájila základními souvisejícími informacemi z oboru anatomie, stručně shrnula typy inkontinence a možnosti řešení. Problematika inkontinence je však stále pro řadu pacientů tabu a i přes nabídku pomůcek na trhu může neřešená či nevhodně řešená inkontinence způsobovat mnoho dalších zdravotních komplikací, kterým by při vhodném odborném postupu řešení samotné příčiny bylo možné předejít. Patří sem široké spektrum kožních komplikací, IMC, kontaktní alergie, dehydratace či malnutrice způsobené změnou jídelníčku apod. Mnohé z účastníků možná překvapil závěr prezentace, ve kterém řečí čísel přednášející názorně demonstrovala narůstající náklady na inkontinenční pomůcky na konkrétním příkladě Domova sv. Karla Boromejského za rok 2009, 2010 a 2011 a zdůraznila, že efektivní zacházení šetří náklady na tyto pomůcky. Poslední věty přednášky zazněly jako výzva: Při péči o inkontinentní pacienty nikdy nezapomínejte na jejich důstojnost. Ani nejlepší pomůcky nenahradí laskavý přístup personálu!
Program konference nabídl řadu dalších zajímavých přednášek a firemních prezentací a ani přestávky nepatřily pouze občerstvení, což potvrdil zájem účastníků o produkty a informace ve stáncích partnerů konference. A jaké téma pro vás eventové oddělení divize Medical Services ve spolupráci s časopisem Sestra připravilo pro nejbližší budoucnost? Co takhle Zdraví ženy 14. 6. v Paláci Charitas? Více informací na www.medical-services.cz.