Menstruační krvácení je zevním projevem reprodukčního (méně přesně označovaného jako menstruační) cyklu. Cílem pravidelně se opakujících změn hormonálních hladin je optimální příprava organismu k otěhotnění.
Co se děje během cyklu
V průběhu reprodukčního cyklu dochází k výběru dominantního folikulu s vajíčkem ve vaječníku, jeho zrání, uvolnění (ovulaci), paralelní přípravě pohlavních orgánů k přijmutí oplodněného vajíčka a zajištění optimálního prostředí pro časný vývoj zárodku. Jestliže nedojde k oplodnění, vysoká výstelka děložní dutiny připravená pro zahnízdění oplozeného vajíčka se odloučí a odejde s malým množstvím krve v podobě menstruačního krvácení. Krvácení, které následuje po poklesu hormonálních hladin, aniž by došlo k ovulaci, je označováno jako pseudomenstruační krvácení. Takové krvácení probíhá při užívání antikoncepce, ale může provázet i řadu hormonálních poruch.
Součástí reprodukčního cyklu je i řada dalších cyklicky se opakujících změn organismu – změn struktury prsů, růstu buněk výstelky pohlavních orgánů, proměnlivé viskozity hlenu produkovaného děložním čípkem a podobně.
Od prvního do posledního dne
Menstruační cyklus má několik fází – za první den menstruačního cyklu je považován první den menstruačního krvácení, následuje folikulární fáze, která trvá asi 14 dní, navazuje krátká fáze ovulace a cyklus končí luteální fází, jejíž délka je mezi 12 a 15 dny. Normální menstruační cyklus trvá průměrně 29,5 dne s kolísáním mezi 21 a 35 dny. Délka menstruačního krvácení je 2 až 8 dní a během něj odchází 20 až 80 ml nesrážlivé krve.
Řízení menstruačního cyklu zajišťují vzájemné vztahy a křehká rovnováha mezi vaječníky a centrální nervovou soustavou (mezimozkem a podvěskem mozkovým). Do správné funkce této osy zasahuje řada vnějších i vnitřních vlivů.
Málo, moc, vůbec ne…
Poruchy menstruačního krvácení můžeme rozdělit na dvě skupiny – poruchy ve smyslu plus, zahrnující silné, dlouhé a časté krvácení, a poruchy ve smyslu minus, které zahrnují krvácení po dlouhých intervalech, krvácení slabé nebo zcela chybějící.
Nepravidelná menstruace má mnoho důvodů. Různé poruchy krvácení mohou mít stejnou příčinu, a naopak stejná porucha může mít různé příčiny. Nejčastěji jsou poruchy menstruačního krvácení zaznamenávány v období dospívání a období přechodu, kdy je rovnováha hormonálních hladin nejkřehčí. Příčiny poruch menstruačního krvácení mohou vzniknout na různých úrovních řízení menstruačního cyklu – v mozku (například u sportovkyň, u pacientek s bulimií, při užívání drog, po vystavení silnému stresu, při užívání některých léků), v podvěsku mozkovém (nádor produkující hormon prolaktin) nebo v jiných orgánech (poruchy štítné žlázy).
Poruchy menstruačního krvácení často vznikají na úrovni ženských pohlavních orgánů (cysty vaječníků, předčasné selhání vaječníků, onemocnění dělohy).
Zjistit pravou příčinu
Každé nepravidelné (menstruační i mimomenstruační) krvácení je vhodné odborně posoudit a při podezření na abnormitu pečlivě vyšetřit. V prvé řadě je třeba vyloučit, že by příčinou nepravidelností mohla být organická porucha – nádor, zánět, polyp, mimoděložní těhotenství a podobně.
Nezbytným krokem je proto komplexní gynekologické vyšetření včetně ultrazvukového vyšetření.
Po vyloučení organické poruchy následuje vyšetření hormonálních hladin, které je třeba provést v průběhu menstruačního krvácení, kdy jsou hladiny jednotlivých hormonů nejlépe reprodukovatelné.
Vhodnou součástí hormonálních odběrů je i vyšetření hladin hormonů štítné žlázy, jejíž porušená funkce může vést k poruše menstruačního krvácení. V případě potřeby jsou doplněna další vyšetření (například vyšetření výstelky děložní dutiny, magnetická rezonance mozku a jiná).
Možnosti léčby
Léčba poruch menstruačního krvácení by v ideálním případě měla být zacílena na vyvolávající příčinu. Je-li příčinou organická porucha, pak je její odstranění rozhodující pro úpravu cyklu. Léčba hormonálních poruch na úrovni jejich příčiny je mnohem svízelnější. Podstatné je proto zhodnocení cíle léčby – dosažení pravidelného krvácení, otěhotnění, snížení síly krvácení – a míry obtíží, které nepravidelná krvácení přinášejí.
Krvácení slabá a v dlouhých intervalech ženu obvykle neobtěžují, a tak často léčbu nevyžadují. Při prokázání nedostatečné funkce vaječníků u žen plánujících graviditu může být jediným řešením léčba postupy asistované reprodukce. Silná a častá hormonálně podmíněná krvácení lze ovlivnit léky. Nejčastěji se uplatní hormonální antikoncepční přípravky. U silného krvácení je výhodné zavést nitroděložní tělísko s hormonální složkou. Léčba hormonálních poruch cyklu je zároveň prevencí možných komplikací v budoucnosti, zejména osteoporózy a nádorů děložní výstelky.
Nepravidelná menstruace může být projevem širokého spektra onemocnění. Protože její příčinou mohou být i některé závažné stavy, je u nepravidelností cyklu nutný aktivní přístup lékaře při vyšetřování a při léčbě. V případě hormonálních příčin nepravidelné menstruace je ve většině případů suverénní léčebnou metodou k úpravě cyklu použití hormonální antikoncepce.
Příliš dlouhý mentruační cyklus Nebezpečné souvislosti může mít nejen nepravidelný, ale i příliš dlouhý menstruační cyklus. Podle studie nizozemských vědců zvyšuje nepravidelný, ale i příliš dlouhý cyklus nebezpečí vzniku cukrovky 2. typu. A co je příliš dlouhý menstruační cyklus? Je to každý cyklus, který trvá déle než pět týdnů.
O autorovi: MUDr. Jiří Sláma, Ph. D., Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha