Kožní onemocnění nazývaná ekzémy (dermatitidy) jsou povrchové neinfekční záněty kůže. Často vznikají jako reakce organismu na různé látky z okolního prostředí, které přijdou do styku s pokožkou, vdechneme je nebo požijeme. Někdy ekzém trvá krátce, jindy trápí člověka od dětství do dospělosti.
DRUHY DERMATITID
* Atopická (AD) – postihuje 15–20 procent obyvatel a jde o imunitní odpověď organismu na základě vrozené dispozice. Projevuje se hlavně svěděním, suchostí kůže a jejím olupováním. Nastupuje v kojeneckém věku, někdy během dětství zmizí, jindy provází pacienta celý život.
* Kontaktní (alergická nebo dráždivá) – pokud přijde kůže do kontaktu s alergeny nebo dráždícími látkami (chemikálie, kovy, alkohol v kosmetických přípravcích, výpary, kyselá potravina), mohou vyvolat zánět kůže.
* Fotoalergická kontaktní – objevuje se po použití nějakého chemického přípravku (např. kosmetika) a následném vystavení pokožky slunci.
* Seboroická – z důvodu zvýšené tvorby mazu a kvasinek se rozšíří červená, šupinatá, svědivá vyrážka na temeni hlavy, obličeji či trupu. Onemocnění ovlivňují klimatické podmínky, životní prostředí, nedostatek některých vitaminů i psychický stav.
* Dyshidrotická (pompholyx) – puchýřovitý typ ekzému, omezující se na prsty, dlaně a plosky nohou.
* Numulární (penízková) – chronický ekzém, který se vyznačuje suchou kůží a kulatými ohraničenými nesvědivými skvrnami, hlavně na dolních končetinách.
* Spálení od slunce (dermatitis solaris) – příliš dlouhé vystavení se ultrafialovému záření může vyvolat spálení pokožky až do zánětu, který se projevuje zarudnutím až vznikem puchýřků.
* Fototoxická (dermatitis phototoxica) ještě těžší forma spálení sluncem, může vzniknout jako následek působení ultrafialového záření v kombinaci s některými léky či chemikáliemi.
* Fytodermatitida – vzniká po působení látek z některých rostlin.
* Lupénka (psoriáza) – červené ohraničené vyvýšené plochy pokryté bělavými šupinami nad lokty, pod koleny, na trupu, dlaních a ploskách, v křížové krajině, ve kštici či v místech kožních záhybů a na genitálu. Někdy se lupénka vyskytuje na nehtech a u 5–35 procent pacientů postihuje klouby. Lupénka bývá bohužel často dědičná. Onemocnění je více druhů.
LÉČBA EKZÉMŮ
Velmi složitá a většinou dlouhodobá léčba se neobejde bez pomoci dermatologa. V akutní fázi zpravidla lékař lokálně aplikuje protizánětlivé a protisvědivé obklady, tekuté pudry, pasty a krémy. U neinfikovaného ekzému tyto prostředky kombinuje s lokální léčbou kortikoidy, léky se silným protizánětlivým účinkem a imunomodulátory. Závažné stavy vyžadují podávání antibiotik a antihistaminik. Nemocný se musí vyhýbat různým spouštěčům onemocnění, samořejmě pokud je zná. Základem podpory léčby je také správné ošetřování kůže, respektování doporučených režimových opatření a dodržování různých zákazů.
Léčbu podpoříme kromě dietních opatření i nošením vhodného nedráždivého oblečení z jemných materiálů. Zapomínat se nesmí ani na eliminaci vzdušných alergenů. U některých ekzémů pomáhá fototerapie, u atopického ekzému a lupénky lze za úspěšnou označit cílenou biologickou léčbu. Leckdy má velký význam i psychoterapie, neboť zhoršená kvalita života pacienty stresuje, což zpětně vede ke zhoršování a recidivám onemocnění. Lidé, kteří problémy spojené s těmito chorobami nikdy na vlastní kůži nepoznali, by o nich měli mít alespoň základní znalosti, a proto Česká akademie dermatovenerologie otevřela na www.dermanet.cz projekt „S dermatology pod kůži“.
Potravinové doplňky
Zarudlou a intenzivně svědící ekzematickou vyrážku na kůži zklidňují místně aplikované krémy. Některé vnitřně užívané potravinové doplňky mohou urychlovat hojení a hrát důležitou roli v prevenci opakování tohoto běžného, ale nepříjemného kožního onemocnění.
Ekzém (dermatitida) vytváří zánětlivé, zarudlé a často se olupující či mokvající skvrny na kůži končetin, obličeje i hlavy. Nejčastěji se objevuje na zápěstích, kolenou a loktech. Vyrážka silně svědí a škrábání ji značně zhoršuje.