V SRN tuto oblast upravuje mj. zákon o zdravotní péči, Krankenpflegegesetz (ministerstvo spravedlnosti, www.bmj.bund.de), na který navazuje nařízení vlády, vytvořené ministerstvy zdravotnictví, rodiny a školství. Zmíněný zákon k ošetřovatelství bude v roce 2015 v parlamentu přezkoumán, kdy ministerstvo zdravotnictví musí předložit zprávu o praktických zkušenostech s ním.
Smlouva se zkušební dobou
Zákon dbá o vyvážené postavení školicí instituce a žáka/žákyně, nicméně zčásti více „nadržuje“ studentům, protože jsou někdy ještě nezletilí a mají přece jen méně nástrojů k vymožení práva. Pokud by se školicí instituce pokusila od zákona odchýlit, byla by smlouva s žákem neplatná. Avšak jiné předpisy do jisté míry dovolují některé odchylky neveřejným či nestátním vzdělávacím institucím, například církevním. Smlouva se studentem (při jeho nezletilosti ji spolupodepisuje zákonný zástupce) má přesně určovat mj. začátek, celkovou dobu a průběh tříletého studia (někdy zkráceného, jindy naopak prodlouženého), jeho členění, praktické školení (mělo by činit alespoň polovinu celkového vzdělávání). Praxe musí studujícímu dostatečně umožnit nácvik praktických schopností a dovedností. Od druhé poloviny studia by měl žák absolvovat nejméně 80, ale maximálně 120 hodin činností v rámci nočních služeb. Ze smlouvy musí být jasný denní a týdenní rozvrh výuky (zátěž má být přiměřená věku a tělesným i duševním dispozicím). Zkušební doba, v níž je pro obě strany jednodušší smlouvu vypovědět, činí šest měsíců (v německy mluvících zemích se lze setkat s variantami jeden až šest měsíců). Po této době může vzdělávací instituce vypovědět smlouvu jen ze závažných vymezených důvodů. Student by musel při své výpovědi podstoupit měsíční výpovědní dobu. Nesmějí chybět údaje o finančních vztazích či o dovolené.
Zaměstnávání studujících
Budoucí sestra se nemá stát „děvečkou pro všechno“, lze od ní požadovat jen ty činnosti, jež úzce souvisejí s jejím vzděláváním. Za ně jí náleží přiměřená finanční odměna. V předpisech se zmiňují i „naturální příjmy“ (věcné náhrady), avšak pokud by student z oprávněných důvodů nebyl schopen je přijmout, pak je mu poskytnuta finanční úhrada. Žák v závěru absolvuje písemnou, ústní a praktickou zkoušku. Pro tu praktickou je v dohodě s pacienty a jejich ošetřujícím personálem, včetně souhlasu pedagogů, vybrána skupina nemocných. Tuto skupinu pro jednotlivé žáky mají tvořit maximálně čtyři pacienti a zkouška má proběhnout během šesti hodin. Zaměstnávání studujících je přípustné jen v rámci smluveného denního a týdenního časového rozvrhu vzdělávání a „jen výjimečně“ (opatření proti přetěžování). Musí být odměněno. Nicméně lze se dobrovolně v návaznosti na smlouvu nechat zaměstnat, pak by šlo o pracovní poměr na dobu neurčitou. Neplatná by byla např. smlouva, která by po skončení vzdělávání sestru omezovala ve výkonu profesní činnosti. Neplatná je rovněž smlouva, jež by žáka zavazovala k placení za vzdělávání, pokud jde o školicí instituce, jež podléhají tomuto zákonu. Při potřebě opakovat zkoušku lze studium prodloužit nanejvýš o jeden rok.
Pamatuje se na postih protiprávního chování, například za neoprávněné užití titulu „zdravotní sestra“ hrozí pokuta až tři tisíce eur.