Co jsou neuroleptika?
Co se dozvíte v článku
Neuroleptika, rovněž známá jako antipsychotika, jsou léky určené k léčbě psychotických onemocnění. Tyto medikamenty dokáží blokovat určité receptory nervových buněk v mozku, které se podílí na přenosu nervových vzruchů.
Příčinou mnohých psychiatrických onemocnění je právě nerovnováha mezi různými neurotransmiterovými systémy. Neurotransmitery jsou chemické látky, které přenášejí vzruchy mezi nervovými buňkami. Blokováním některých receptorů lze ovlivnit funkce určitých neurotransmiterů a eliminovat příznaky psychotického onemocnění. [1, 2, 3]
Typy neuroleptik (antipsychotik)
Neuroleptika rozdělujeme do dvou hlavních skupin. Jednou z nich jsou antipsychotika první generace, takzvaná typická antipsychotika, což jsou léky, které byly vyvinuty jako první pro léčbu psychózy. Dnes už se však příliš nepoužívají. Patří sem léky:
- levomepromazin (Tisercin),
- thirodazin (Melleril – kapky),
- chlorpromazin (Plegomazin),
- chlorprothixen (Chlorprothixen).
Atypická antipsychotika
Do druhé skupiny řadíme antipsychotika druhé generace, která jsou rovněž známá jako atypická antipsychotika. Tato léčiva se dnes k léčbě psychóz využívají mnohem častěji, jelikož jsou spojena s výrazně nižším výskytem vedlejších účinků. Většina antipsychotik moderní medicíny tedy patří do této skupiny. Konkrétně se jedná o následující:
- amisulprid (Amilia, Amisulprid, Apo-Amisulprid),
- risperidon (Medorisper, Rileptid, Rispen, Rispera, Risperdal),
- ziprasidon (Ziprasidon, Zipsi, Zypsila, Zeldox),
- klozapin (Clozapin Desitin, Leponex),
- sulpirid (Dogmatil, Prosulpin),
- tiaprid (Tiapridal, Tiapralan),
- melperon (Buronil),
- olanzapin (Aedon, Arkolamyl, Clingozan, Nykob, Olanzapin, Olazax, Zyprexa),
- kvetiapin (Apo-Quetiapin, Derin, Hedonin, Ketilept, Kventiax, Seroquel). [4, 5]
Jak fungují léky neuroleptika?
Všechna antipsychotika ovlivňují funkci vašeho mozku tím, že mění způsob, jakým nervový systém komunikuje prostřednictvím chemických signálů nazývaných neurotransmitery. Buňky ve vašem nervovém systému mají na svém povrchu receptory. Tyto receptory mají své vlastní specifické tvary.
Neurotransmitery se pokoušejí připojit ke správným receptorům. Když se neurotransmiter s přesným tvarem připojí k receptoru, aktivuje buňku a signalizuje jí, aby vykonala určitou činnost.
Některé neurotransmitery mají téměř správný tvar, ale nestačí k aktivaci buňky. Místo toho fungují jako blokátory, které brání jiným neurotransmiterům v aktivaci buňky. Antipsychotika využívají tento systém různými způsoby, aby ovlivnila komunikaci mezi nervovými buňkami v mozku.
Neuroleptika první generace a dopamin
Antipsychotika první generace blokují způsob, jakým lidský mozek využívá některé neurotransmitery, zejména ale dopamin. Blokují ovšem také noradrenalin a acetylcholin v přichycení se na různé receptory.
Neuroleptika druhé generace: dopamin a serotonin
Antipsychotika druhé generace ovlivňují určité dopaminové a serotoninové receptory, ale na rozdíl od antipsychotik první generace, která tyto receptory pouze blokují, zároveň aktivují některé další dopaminové a serotoninové receptory. Kombinace blokování a aktivace různých receptorů je klíčovým faktorem, který dává těmto lékům jejich specifický účinek. [6, 7, 8]
Využití neuroleptik
Existuje velké množství psychiatrických onemocnění, která se léčí neuroleptiky. Některá antipsychotika také tlumí bolest a mohou se v určitých případech využívat spolu s jinými léky k léčbě bolesti. Nejčastěji lékaři předepisují neuroleptika pro následující stavy:
- schizofrenie a související spektrum poruch (včetně schizoafektivní poruchy),
- bipolární porucha,
- těžké formy deprese,
- mánie,
- porucha s bludy,
- hraniční porucha osobnosti,
- demence,
- delirium,
- Tourettův syndrom. [9, 10]
Vedlejší účinky neuroleptik
Antipsychotika působí na nervový systém, a z toho důvodu je s nimi spojeno velké množství možných nežádoucích účinků. Vedlejší účinky, které můžete pociťovat u léků obou skupin (typických i atypických), se budou lišit v závislosti na vaší dávce a na tom, jak reagujete na lék, který vám byl předepsán. Nejčastěji se při užívání neuroleptik objevují následující příznaky:
- sucho v ústech,
- únava a útlum,
- bolest hlavy,
- trávicí obtíže – zácpa, nebo průjem,
- ztráta libida a erektilní dysfunkce,
- zvýšená hladina cholesterolu nebo cukru v krvi,
- závratě.
Neuroleptika a parkinsonismus
Typická antipsychotika mohou způsobit vážné poruchy hybnosti, které jsou známé jako parkinsonismus. To je dáno silným tlumením dopaminových receptorů. Mohou však také způsobit psychologické příznaky parkinsonismu, jako je necítění emocí a ztráta zájmu o aktivity. Tyto vedlejší účinky jsou u atypických neuroleptik vzácnější.
Neuroleptika a prolaktin
Antipsychotika dále mohou ovlivnit hladinu hormonu prolaktinu. To může mít vliv na plodnost a způsobit vynechání menstruace (amenorea), stejně tak jako prosakující výtok z prsou u žen, které nekojí. Tento stav se nazývá galaktorea. Dále mohou způsobit neplodnost a sexuální dysfunkci u mužů.
Vzácné a nebezpečné komplikace
Mezi vzácné a nebezpečné komplikace řadíme poruchy srdečního rytmu a neuroleptický maligní syndrom, což je život ohrožující stav způsobující svalové křeče a potenciálně i srdeční selhání. Riziko tohoto syndromu se zvyšuje u pacientů, kteří užívají vysoké dávky neuroleptik.
Atypická vs. typická neuroleptika
Antipsychotika druhé generace obecně způsobují méně závažné neuromuskulární vedlejší účinky než antipsychotika první generace. U některých je také méně pravděpodobné, že způsobí vedlejší účinky ovlivňující libido a plodnost ve srovnání s antipsychotiky první generace.
Atypická antipsychotika však mohou s vyšší pravděpodobností zapříčinit závažné metabolické vedlejší účinky. To může zahrnovat rychlý nárůst hmotnosti a změny hladiny cukru v krvi. [11, 12, 13, 14, 15]
Užíváte neuroleptika?
Jak zjistit vedlejší účinky vašich léků?
Před užitím vašich léků si vždy přečtěte informace v příbalovém letáku, který je obsažen v balení s vašimi léky. Tyto příbalové informace obsahují seznam veškerých možných vedlejších účinků a poskytují pokyny o tom, co byste měli dělat, zažijete-li nějaké nežádoucí reakce na lék.
Pokud máte jakékoli otázky nebo pochybnosti ohledně užívání vašich léků, poraďte se se svým psychiatrem nebo praktickým lékařem. Zkuste jej kontaktovat a položit mu jakékoli otázky ohledně vaší léčby. Jestliže máte nějaké obavy nebo si nejste jisti, určitě vám vše vysvětlí. Lékař s vámi rovněž může prodiskutovat možnosti změny léčby v závislosti na vašem konkrétním stavu. [16]
Zdroje: nzip.cz, psychoweb.cz, stefajir.cz, my.clevelandclinic.org, camh.ca, betterhealth.vic.gov.au, mind.org.uk, rethink.org