Nezdravý životní styl

Na hospodářské ztráty vzniklé v důsledku nezdravého životního stylu doplácejí ze svých daní i nekuřáci, štíhlí lidé a střídmí konzumenti alkoholu. Pokud by tyto ztráty nebyly, bylo by více finančních prostředků například na důchody, nejmodernější léčbu, ale i třeba na opravu komunikací. Je obecně známo, že je levnější nemocem předcházet než je nechat propuknout a pak draze léčit. Národohospodářské ztráty (náklady na léčbu nemocí a ztráty HDP v důsledku pracovní neschopnosti) z chronických nepřenosných nemocí dosahovaly v roce 2012 v ČR 520 mld. Kč/rok. Přitom až 80 % těchto nemocí by bylo dobře preventabilních změnou životního stylu. Zatím však zaujímá česká populace v rámci Evropy v prevalenci rizikových faktorů nejčastějších onemocnění nejhorší místa. Důsledkem toho je, že průměrný Čech onemocní v 61 letech a následně stráví v nemoci 17 let svého života, zatímco např. průměrný Švéd onemocní až o 9 let později a v nemoci stráví jen 12 let. Švédové ovšem vykouří polovinu cigaret a vypijí polovinu alkoholu oproti Čechům a zkonzumují dvakrát více ovoce a zeleniny. Výskyt rizikových faktorů životního stylu má v české společnosti řadu let bohužel vzestupný trend, čemuž odpovídá nárůst kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. Klesá sice úmrtnost na tato onemocnění, ale za cenu obrovských nákladů spojených s jejich léčbou. Podstatné také je, že v důsledku nemoci se zhoršuje ekonomická situace celé rodiny. Efektivní primární prevencí by bylo možné v brzké době dosáhnout snížení závažných chronických onemocnění přinejmenším o 5 %. Přineslo by to úspory okolo 25 mld. Kč/rok. Přesvědčit však českou populaci o výhodách zdravého životního stylu se příliš nedaří.