které se účastní více než 5000 odborníků.
„Umíme bez problému zmrazovat spermie, umíme bez problému zmrazovat oplodněná vajíčka, to jest embrya, ale se samotnými vajíčky je ovšem větší problém,“ vysvětlil ČTK jeden z pořadatelů kongresu Tonko Mardešić z pražského sanatoria Pronatal. Při tomto procesu se totiž mohou poškodit.
Kuwajamova metoda spočívá ve velmi rychlém zmrazení vajíček v malém množství speciálního roztoku před tím, než se uloží do tekutého dusíku. Díky ní přežilo rozmrazení 90 až 95 procent vaječných buněk, vysvětlil japonský vědec. Technologie podle něj dává ženám možnost odložit mateřství na pozdější dobu. Pomoci může také ženám před náročnou léčbou rakovinných nádorů.
Bývalý předseda Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii Arne Sunde však dodal, že při větším rozšíření této metody může její účinnost klesnout. Kuwajamova laboratoř podle něj také disponuje velmi zdatnými laboranty. Otázkou zůstává, zda technologii půjde snadno přenést i na jiná pracoviště, řekl Sunde ČTK. Mardešić však upozornil na to, že zmrazená vajíčka se s určitými úspěchy používají i v Česku.
Příspěvky na pražské konferenci se věnují například i moderní genetice. Vývoj rychlé screeningové metody zjišťování genetických poruch embrya například na ní oznámili britští vědci. Informovala o tom agentura Reuters. Díky ní by už nebylo nutné hledat změněný gen související s dědičnou nemocí, ale zkoumaly by se otisky DNA neboli markery blízko genu.
Nová metoda údajně zajistí u párů, u nichž hrozí velké riziko přenosu vážných dědičných nemocí na děti, aby pro oplodnění ve zkumavce byla použita jen zdravá embrya.
Na asistovanou reprodukci se podle Mardešiće specializuje asi 20 českých pracovišť. Ročně se v nich provádí mezi 8000 až 9000 cykly mimotělního oplodnění. Počet je srovnatelný s Francií či Nizozemskem, dodal Mardešić. Po mimotělním oplodnění se rodí v současnosti více než tři procenta všech českých dětí.
ČTK