Rada bude projednávat Národní akční plán duševního zdraví 2030, definuje jeho principy a cíle. Pracovat bude podle dokumentu také na akčním plánu prevence sebevražd nebo plán pro Alzheimerovu chorobu. Koordinovat má také financování ze státního i regionálních rozpočtů a vede krajské koordinátory duševního zdraví. Každý rok v květnu bude předkládat vládě svou výroční zprávu.
Členy rady budou kromě premiéra a ministra zdravotnictví také ministryně práce a sociálních věcí, ministr školství, vnitra, spravedlnosti, pro místní rozvoj, financí a zmocněnec vlády pro lidská práva, zástupce Asociace krajů, Asociace měst a obcí, zástupci Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně včetně její dětské a dorostové sekce, zástupci zdravotních pojišťoven a poskytovatelů a uživatelů služeb v oblasti péče o duševní zdraví.
Vláda zřizuje množství poradních orgánů. Podobnou radu má také pro oblast lidských práv, rovnosti mužů a žen, národnostních menšin, romské menšiny, neziskových organizací, protidrogové politiky, konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, pro výzkum a inovace a Radu hospodářské a sociální dohody, takzvanou tripartitu, tvořenou odbory a zaměstnavateli.
Náklady na diagnostiku a léčbu spolu s náklady na sociální služby a dalšími nepřímými náklady jako jsou absence v práci či invalidita jsou odhadovány na 100 miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Podle odhadů trpí nějakou formou duševního onemocnění 21 procent populace.
Kolem 10 procent Čechů má duševní poruchu spojenou s užíváním alkoholu, sedm procent nějaký druh úzkostné poruchy, asi 5,5 procenta poruchami nálady a čtyři procenta zážnou depresí. Sebevraždu spáchají čtyři Češi každý den. Alzheimerova choroba nebo další demence budou v roce 2020 postihovat asi 183.000 lidí.